Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Propletenec v rostlinné buňce

 |  14. 7. 2011
 |  Vesmír 90, 383, 2011/7

V posledním desetiletí si zvykáme, že „erbovní organely“ rostlinných buněk, plastidy (např. fotosyntetizující chloroplasty), nejsou hladké bochníčky z učebnic, ale mohou vysunovat a zase zatahovat stromuly – trubicovité výběžky vyplněné stromatem, základní hmotou plastidů (Vesmír 87, 9, 2008/1). Ukazuje se, že stromuly mohou mít plastidy ve všech typech buněk. Stromuly se dokonce mohou podobat síti endoplazmatického retikula, nejhojnějšího systému vnitrobuněčných membrán. O jejich funkcích se vedou letité diskuse. Simultánní vizualizace plastidových stromulů a endoplazmatického retikula v buňkách huseníčku a tabáku pomocí fluorescence navozené za živa genovou manipulací nyní ukázala, že stromuly rostou, větví se a zatahují v těsném prostorovém a časovém spojení s tubulárními (trubicovitými) útvary endoplazmatického retikula, mohou být s nimi doslova propletené. Mezi membránami zřejmě vznikají četné kontakty, a mezi oběma systémy tedy může docházet k výměně metabolitů. (Připomeňme, že endoplazmatické retikulum propojuje jednotlivé rostlinné buňky skrze plasmodesmy v buněčných stěnách, a tak přispívá k „nadbuněčnému“ charakteru rostlin.) Možná že rozhodující roli ve tvarování endoplazmatického retikula i stromulů hraje další buněčný systém – cytoskelet, konkrétně aktinová vlákna. (Plant Physiology 155, 1667–1677, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné