Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Pozor na nudu, může zabíjet!

 |  14. 7. 2011
 |  Vesmír 90, 384, 2011/7

Nudíte se často? Dokonce tak, že se „nudíte k smrti“? V tom případě byste se nad sebou měli zamyslet. „Smrtelná nuda“ nemusí být jen frází. Tento stav vaší mysli může odrážet skutečnou souvislost mezi nudou a předčasnou smrtí. Epidemiologické studie posledních let naznačují, že čím víc se člověk nudí, tím větší je pravděpodobnost, že zemře předčasně (Journal of Psychology 143, 493, 2009/5). Nuda je přechodný duševní stav, v němž člověk projevuje absolutní nedostatek zájmu o své obvyklé denní aktivity. I když by se rád v nějaké aktivitě angažoval, nedokáže se pro žádnou nadchnout ani v ní pokračovat. Do stavu nudy se může člověk dostat několika způsoby. Třeba tak, že je nucen se věnovat činnosti, kterou nemá rád a je mu bráněno věnovat se něčemu, čemu by se věnovat chtěl. Často však pocit nudy vzniká i bez zjevného důvodu a v tomto stavu není člověk sám od sebe schopen se angažovat v žádné činnosti. Na tento nevynucený stav nudy pohlíží soudobá psychologie jako na jistou poruchu pozornosti, spojenou se sklonem k depresím (CNS Spectrum 5, 24, 2000/8). Právě depresivní nálada je často spojována s nudou. Sklon k nudě je individuální záležitostí každého člověka. Někdo se nudí často a dokonce rád, jiný se nenudí téměř nikdy. Sklon k nudě lze dokonce měřit pomocí dotazníkové škály Boredom Proneness Scale, která byla vypracována R. Farmerem a N. D. Sudbergem v roce 1986 pro možnost kvantifikace nudy. Dotazník obsahuje 28 otázek, na něž člověk odpovídá pomocí sedmistupňové škály (Journal of Personality Assessment 50, 4, 1986/1). Výsledkem je míra vaší nudy. Dvě třetiny populace mají skóre mezi 81 až 117. Chcete-li zjistit míru své nudy, tabulku pro snadný výpočet skóre najdete na internetové adrese www.docstoc.com/docs/17768933/Boredom-Proneness-Scale-%28BPS%29

Výzkum nudy se stává častou náplní mnoha univerzitních pracovišť, protože nuda a nezájem získává ve vyspělých zemích světa pomalu ale jistě charakter epidemie a lze o ní mluvit jako o civilizační nemoci. V letech 1985–1988 prováděli takový výzkum pracovníci Katedry epidemiologie a veřejného zdraví University College v Londýně. Pomocí dotazníku tehdy vyzpovídali na 7 500 státních zaměstnanců ve věku 35 až 55 let a vypočítali u každého z nich skóre charakterizující jeho sklon k nudě. Respondenti měli mimo jiné odpovědět na otázku, zda se v předešlém měsíci v práci nudili. Výsledky ukázaly, že v práci se nudilo přinejmenším 10 % dotázaných a ženy se nudily téměř 2× tak častěji než muži. Po více než dvaceti letech se vědci rozhodli analyzovat tehdejší dotazníky a prozkoumat, kolik z původních respondentů je dodnes naživu. Přitom zjistili zajímavou věc. Ti, kdo se v dotazníku svěřili s tím, že se v životě nudí, se dnešního dne nedožili s pravděpodobností o 37 % vyšší než jejich aktivnější a nenudící se kolegové. Je tedy možné, že se skutečně „unudili k smrti“? Asi ano, ale nikoliv přímo. Vedoucí tohoto výzkumu, Annie Brittonová a Martin Shipley se domnívají, že důvod je nepřímý. Lidé trpící nudou se necítí v životě spokojení, a proto si mnohem snadněji osvojují nezdravé návyky jako je kouření, pití alkoholu, patologické hráčství a drogy. Není proto divu, že umírají dříve (International Journal of Epidemiology, doi: 10.1093/ije/dyp404).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné