Mor skotu zmizel z naší planety

Rok 2010 se bude v historii veterinární medicíny připomínat jako doba, kdy byla eradikována nejděsivější choroba potravinových zvířat – mor skotu. Toto infekční virové onemocnění se do začátku 20. století projevovalo hromadnými onemocněními, která likvidovala chovy skotu napříč Evropou a subsaharskou Afrikou. I samotné označení nemoci jako mor (rinderpest, peste bovine, pesta bovina, sotoka) vyjadřuje její destruktivní průběh. Vzplanutí choroby v Evropě v r. 1920 vedlo k založení Mezinárodního úřadu pro nákazy v Paříži (Office International des Épizooties). Onemocnění bylo příčinou úhynu milionů kusů skotu a volně žijících přežvýkavců, což lidstvu následně přinášelo hladomory. Poslední vzplanutí moru skotu bylo zaznamenáno v Keni v r. 2001.

Eradikovat (odvozeno z latiny) znamená zničit i s kořeny. V epidemiologickém pojetí to znamená likvidovat onemocnění globálně včetně jeho původce (bez ohledu na to, že v mrazácích některých laboratoří je virus nadále uchováván). Organizace OSN a FAO nedávno oznámily, že 16 let trvající úsilí eradikovat mor skotu bylo úspěšně ukončeno. Generální ředitel FAO Jacques Diouf na symposiu věnovaném eradikaci této choroby v říjnu 2010 v Římě prohlásil: „Je to poprvé, co bylo na světě eradikováno onemocnění zvířat, v lidské historii byly dosud eradikovány jen pravé neštovice.“ (Jejich poslední případy se vyskytly v Somálsku v r. 1977.)

Podobně jako u pravých neštovic vedla cesta k eradikaci moru skotu přes vakcinace. Od začátku 20. století byly patrné snahy vytvořit účinnou vakcínu proti moru skotu, v šedesátých letech se pak začala vakcína s virem atenuovaným v buněčných kulturách široce používat v Africe a díky tomu se podařilo mor skotu téměř vymýtil z tohoto kontinentu. Nicméně politická nestabilita, nedostatek prostředků a perzistence některých méně virulentních kmenů viru vedly v osmdesátých letech k opětovnému vzplanutí onemocnění. Vakcinace zůstala i nadále nejlepší cestou k tlumení této nákazy. V r. 1990 vyvinul Jeffrey Marriner z Tufts University School of Veterinary Medicine novou termostabilní vakcínu. K udržení její účinnosti při terénních aplikacích již nebyla potřebná lednička jako u dříve používaných termolabilních vakcín. To se ukázalo při zásazích v odlehlých a často i boji zmítaných oblastech Afriky, kde proti moru skotu hrdinně působili i duchovní a vyškolení laičtí vakcinátoři, jako klíčové.

Které onemocnění se lidé nyní pokusí eradikovat? Možná to bude mor drobných přežvýkavců (peste de petits ruminants), který je rovněž virového původu, je vysoce kontagiózní a vyvolává úhyny ovcí a koz, není však tak devastující jako mor skotu a ani vakcinace není zatím dostatečně účinná. U člověka se zvažují spalničky – výhradně lidské virové onemocnění, které v oblastech, kde se neprovádí vakcinace, patří mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 5 let. Jejich globální eradikace se vážně diskutuje ve WHO. V tomto případě je ovšem problémem, že se v západním světě v různé míře vyskytuje nesmyslná nevůle nechat své děti vakcinovat. Efekty jsou lokálně tragické, např. úmrtí dětí na spalničky ve Velké Británii a Irsku. Úspěšná eradikace moru skotu ale mluví sama za sebe a je jistě inspirativní z hlediska řešení dalších vážných infekčních onemocnění zvířat i člověka. (Veterinary Microbiology 149, 295–297, 2011, DOI: 10.1016/j.vetmic.2011.02.007)