Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Lesnictví na rozcestí?

Nejde o kompromisy, jde o konsenzus
 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 305, 2011/5

Veřejná beseda Lesnictví na rozcestí? – Střet ekonomiky a ekologie se konala v malém sále Městské knihovny v Praze.1)

Vědí lesníci, co mají dělat?

„Povolání lesníka je z velké části povolání služebné, vždycky byla nějaká vrchnost,“ připomněl profesor Vilém Podrázský. Dodejme, že dnešní rozhádaná, málokdy více než čtyřletá „vrchnost“ má jiné „starosti“. Není proto divu, že chybí informovanost a společnost není schopna vyslovit moudrá zadání, která by byla souměřitelná s délkou života lesa. Pře se odehrávají jinde, handrkují se lesníci a ekologové, byť jim jde víceméně o totéž. Mám samozřejmě na mysli ekology-vědce a lesníky-hospodáře, nikoliv ekologisty s planoucím srdcem a prázdnou hlavou či chamtivce podnikající v lesním hospodářství.

Tomáš Krejzar si posteskl nad Národním lesnickým programem, což je dokument, který asi poprvé v naší historii vznikl cestou zdola. Na jeho vzniku se podílela jak sféra environmentální (ochrany přírody a klimatu), tak lesnická (vlastníci lesů, profesní organizace a podnikatelé v lesním hospodářství). Tento dokument byl r. 2008 schválen ve vládě, ale při jeho realizaci se zjišťuje, že řada formulací byla poplatná kompromisu. Realizace je daleko obtížnější a vznikají střety. V letošním roce mají vzniknout zásady Státní lesnické politiky, od nichž si Ing. Krejzar slibuje více.

Virtuální křižovatka

Podnět k diskusi daly materiály upozorňující na scestí, rozcestí či krizi lesnictví.2) Profesor Josef Fanta však vidí problematiku šíře: Scestí, rozcestí, environmentalismus nebo ekonomismus, to jsou rozpory. Co s tím? Co vůbec s lesy? Jak s nimi nakládat, aby les zůstal lesem, aby společnosti poskytoval užitky? A jaký vůbec les? Takové otázky jsem tady zatím nezaznamenal… Jaká rozloha českého lesa je pod vlivem ekonomismu, jaká pod vlivem environmentalismu? Kdo rozhoduje o tom, jakou cestou se bude české lesnictví ubírat? Dají se tyto otázky řešit na základě rozporu mezi ekonomismem a environmentalismem? O co v souvislosti s lesem jde české společnosti a o co české politice?“

„Lesnictví se možná spíše než na rozcestí nachází na nějaké virtuální křižovatce a na ní bude provoz v ideálním případě řídit společenská potřeba či společenské požadavky,“ shrnul Luboš Veverka.

Pomůže pohled do historie?

Průvodcem byl profesor Josef Fanta. V třicátých letech byly lesy v českých pahorkatinách zachváceny epidemií mnišky, která napadla 830 tisíc hektarů. Skoro polovina, asi 380 tisíc hektarů se musela vykácet a znova se vysázel smrk. Protože za války nacisti potřebovali hnědé uhlí na pohonné hmoty, káceli tady všechno v kůře, aby lidé v Německu měli čím topit. Výsledkem byla obrovská kůrovcová kalamita, která byla ještě posílena rokem 1947. Zpracovávala se až do šedesátých let. Naši učitelé tehdy nemínili takto pokračovat. Chtěli přeměnit smrkové monokultury (bylo jich skoro 80 %) na stabilnější smíšené lesy. Do toho zasáhli komunisti. Okolo r. 1961 tehdejší ministr Hruzík řekl: „Na co potřebujeme nějakou lesnickou ekologii? K čemu to je? My potřebujeme kubíky dřeva.“ A začaly holoseče o 5 hektarech a opět se vysazoval jen smrk. Potom přišla velice důležitá sedmdesátá léta. V zahraničí v té době lidé vystřízlivěli z poválečného boomu a pochopili, že nejde jenom o peníze, o maximální spotřebu, konzumerismus, ale také o kvalitu života. Spolu s vědci si vymohli, že politika přijala jiná východiska pro zacházení s lesy, krajinou a přírodou. Tady se nesmělo o těchto záležitostech vůbec mluvit. Často velice ostré diskuse v demokratické společnosti byly konstruktivní a směřovaly ke konsensu, nikoli k extrémům, vedly k integraci stanovisek. „Nejde o kompromisy, jde o konsenzus. A to je veliký rozdíl,“ zdůraznil Josef Fanta.

Myslet globálně a jednat lokálně

Při tomto klišé se naježím a dá mi velkou práci sledovat dále. Jenže jsou výjimky. Profesora Fantu se poslouchat vyplatilo: Změna klimatu je záležitost, o jejímž dopadu do budoucna si zatím nedovedeme udělat dobrou představu. Většinou se v této souvislosti zapomíná na klimatické extrémy. Když se klima dostane do pohybu, nastanou velké výkyvy nahoru a dolů (například mimořádné srážky, mimořádná sucha). Při hospodaření v lesích se s nimi musí počítat. Lépe odolávají smíšené porosty. Potřebujeme se co nejrychleji vrátit k myšlence staré šedesát let – nehospodařit uniformě, ale věnovat co největší pozornost diverzitě lesa. Kdyby se před šedesáti lety program přeměn smrkových monokultur zachoval, mohli jsme jich dnes mít jen polovinu… Kůrovce jsme si napěstovali. Kde je smrk, tam je kůrovec. V lesnictví je nesmírně důležité myslet daleko dopředu. A daleký výhled kombinovat s aktuálními zásahy a s aktuálním hospodařením na konkrétním místě. To je to „myslet globálně a jednat lokálně“.

Poznámky

1) 44. veřejná beseda cyklu Třetí dimenze pořádaná Českým rozhlasem Leonardo, Lidovou univerzitou MK v Praze a časopisem Vesmír dne 23. března 2011. Hosty byli prof. Ing. Josef Fanta, CSc. (ekolog), Ing. Tomáš Krejzar, Ph.D. (ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR.) a prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. (děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze). Moderoval Luboš Veverka (Český rozhlas Leonardo). Záznam si poslechněte na www.rozhlas.cz/iradio/archiv?p_po=3057.

2) Viz: V. Podrázský: Lesnictví na rozcestí, nebo na scestí? (Vesmír 88, 630, 2009/10), V. Krečmer, B. Vinš: K rozcestí evropského lesnictví a lesního hospodářství (Vesmír 90, 90, 2011/2) a V. Krečmer: Krize lesnictví a lesního hospodářství, příloha Lesnické práce 2011/1, 52 stran.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné