Hybridní srdce

Před třemi léty jsem na doporučení přítele-kardiofyziologa ve svém článku (Vesmír 87, 368, 2008/6) ztlumil své nadšení z nové regenerační metody, která po odstranění starých srdečních svalových buněk u laboratorních potkanů umožnila jeho osazení novorozenými buňkami. Princip recelularizace, jako součásti rejuvenační biotechnologie spočívá v tom, že se nejprve pomocí běžného a jinak nezávadného detergentu sodiumdodecylsulfátu (je obsažen v nepatrných množstvích v šamponech, zubních pastách aj.) izolované srdce zbaví kardiocytů a epitelových buněk ve stěnách komor, síní a cév a z původního srdce zbyde pouze pružný nebuněčný skelet. Do uzavřeného koronárního oběhu se pak aplikují buď kmenové buňky z vlastního srdce, nebo neonatální, nezralé enzymaticky a mechanicky rozvlákněné srdeční kardiocyty, fibroblasty a endoteliální (výstelkové) buňky. Noví kolonisté během několika dnů osídlí kolagenovou kostru celého srdce i s krevním zásobením a vzniklá srdeční vlákna začnou postupně synchronizovaně tepat [1]. Ještě před třemi roky měla recelularizovaná srdce zpočátku sílu jen několik procent normálně tepoucího srdečního svalu, ale princip se ukázal jako perspektivní a použitelný mimo srdce i u mnoha dalších orgánů, jako jsou plíce, ledviny nebo játra. Hlavní autorka těchto prací, potvrzených i jinými skupinami, Doris Taylorová, ředitelka Centra pro opravy kardiovaskulárního systému z chirurgického oddělení Všeobecné nemocnice Harvardské lékařské fakulty, nyní ohlásila, že už začali používat přímo lidské kmenové buňky. Ještě sice nepřipravují obnovená srdce ze srdeční „kostry“ člověka, ale podařilo se jim osadit lidskými kmenovými buňkami skelet srdce prasete, které je už velikostí i funkcí velmi podobné srdci našemu. Výhodou je mj. dobrá imunologická tolerance tkáně vzniklé z vlastních buněk bez celoživotního podávání imunosupresiv, která mají mnoho vedlejších účinků. Protože jde o výzkum poměrně finančně náročný, představili tito srdeční inženýři své současné úspěchy nejen na nedávné konferenci [2] ale také přímo sdělovacím mediím [3]. Odborná detailní publikace je teprve na obzoru. Svižná medializace výzkumu zvyšuje šance, že badatelé budou finančně podpořeni rychleji, než kdyby spoléhali jen na zdlouhavou meziroční institucionální nebo grantovou cestou. Vlastní revitalizovaná srdce by mohla poměrně brzo pomoci po celém světě alespoň některým z těch asi 25 milionů kardiaků, kteří se nikdy nedočkají transplantace kvalitního srdce od zemřelých dárců.