Co byste napsal dnes, Jene E.?

„Kdežto universita roztříděna na své čtyry fakulty všeho obecnějšího významu se vzdala, pak slovo „akademia“ za novějších časů dobývá si u národů i vlád vždy vyšší důstojnosti, čím mocnějšího panství věda vůbec v světě moderním sobě dobyla, čímž se stává, že hlavnější akademie našich dnů, francouzská, ruská, rakouská,⁴⁾ v záležitostech vědeckých za porádkyně brány a za nejvyšší autority považovány bývají, kdežto universita, ztrativší slavné své někdejší u nás postavení, bezmála za pouhou německou fabriku úřednictva rakouského snížena jest…“⁵⁾ (str. 19)

…

„Akademie se dělí na dvě hlavní třídy, přírodovědeckou a historickou... Třída přírodpřírodnická se dělí na vědy intelektuální: matematické a fysikální, ku kterým i povšechnou chemii, pak všeobecnou morfologii a fysiologii přidružiti dlužno, a pak na vědy nebo lépe znánství empirické: mineralogii, botaniku, zoologii a s nimi spojené geologii, paleontologii, fysikální geografii, srovnávací anatomii a jiné.“ (str. 55)

…

„Akademie česká dobře zřízená vyhoví přáním a potřebám celého Slovanstva, a vyplní se, co věštím duchem ve svých pařížských přednáškách, ačkoli toho ještě žádných čák nebylo, vyslovil Mickiewicz, když rozdávaje rozličným slovanským kmenům jich úlohy historické, Čechy na pěstování věd poukazoval.“ (str. 62)

…

„Ústavy v lůně akademie zřízené⁶⁾ buďtež následující:

1. Ústav lingvistický

2. Institut literární, jinak filologický

3. Ústav historický

4. Ústav mineralogicko-geognostický (se třemi oddíly: oryktognosie-kopaninopis, geognosie-zeměsklad a paleontologie-předvěkopis)

5. Ústav botanický

6. Ústav zoologický

7. Institut nauk čistě matematických

8. Ústav fysikální“

(Odtud alespoň jeden Purkyněho citát: „Experimentní fysik jest vlastně umělec, jenž umí svou činností přírody se tázati a ji k odpovědím donucovati, ji i přemoci a k vykonávání účelů svých použíti. Za časů starých školastiků jmenováno toto umění magií a často mečem i ohněm pronásledováno.“)

„9. Ústav lučební

10. Ústav pro fysikální geografii

11. Ústav fysiologický

12. Ústav antropologický

13. Ústav filosofický“

(K tomu dvakrát opět JEP: „Nikde nevidíme ducha lidského tak bujně sobě počínati jak v oboru tomto hradbami skutečnosti nestíněném.“

„Hegel často mluví o namáhavé práci myšlení. Jen sprosťák netuší práci tam, kde nevidí hmotného namáhání.“)

„14. Knihovna, archiv, sbírky (včetně např.  dílen, tiskárny, knihkupectví, telegrafického spojení), kde ,bude postaráno o dobrou, silnou stravu; aby při namáhání duševním tělo nezakrnělo, zřídí se cvičírna a potřebnými aparáty…‘“ (ze stran 84–121)

…

„Nezmínil jsem se při svém líčení o pohlaví ženském. Jsouť ženy tak dobře bytosti duchové jako muži, všemi vlastnostmi duchovními nadaní, mezi nimi i talenta i géniové. Jejich však přirozené postavení v lidském rodu, jejich povolání co matky a pěstitelky nových pokolení ukládá jim zvláštní úlohu, odkazuje je do kruhu rodinného, nevzdaluje však je vší veřejné činnosti. Otevřeno jim školství nižší i vyšší v oboru ženském, ano, dal by se utvořit i způsob ústavů akademických pouze ženskými zastávaných. Zdá se nám to vše dosud pouze umělé a nepřirozené, až snad doby pozdější jiné smýšlení a přesvědčení do společenstva lidského uvedou.“ (str. 150–151)

„Ruský vzor“

O jedenadvacet let později, v únoru 1882, publikoval v novinách Rus vynikající ruský chemik Alexandr Michajlovič Butlerov⁷⁾ obsáhlý článek Ruská, nebo jen carská Akademie věd v Petrohradě?, ve kterém její činnost podrobil zdrcující kritice.⁸⁾ To vyprovokovalo Butlerovova kolegu Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva k úvahám na totéž téma, avšak poněkud konstruktivnějším. Jak si tedy akademii věd představoval objevitel periodického zákona prvků?

„Akademii věd nového typu, takové, jakou Rusko potřebuje, připadnou dvě úlohy: za prvé musí plnit funkci ústřední vědecké společnosti, která by doopravdy byla centrem vědeckých sil země, a za druhé funkci ústředního vědeckého výboru, pod který by patřily i instituce pro praktickou činnost státního významu.“

Podle Mendělejeva by akademie měla mít vlastní laboratoře, observatoře i dílny a jejími filiálkami by měly být univerzity a vědecké společnosti. V akademii by měli působit nejen vědci, ale i vynikající inženýři a konstruktéři, kteří sice neuveřejňují články s poznatky, ale navrhují „v kovu ztělesněné mosty, budovy a stroje“. Autor byl přesvědčen, že akademie se má nejen zabývat vědeckým výzkumem, ale že by také měla být poradcem státu ve všech vědeckých otázkách bez rozdílu.

Mendělejevova úvaha nikdy nevyšla, zachoval se pouze její stenogram. Končil uprostřed věty dne 23. února 1882. Proč? Novým předsedou petrohradské akademie věd byl totiž právě jmenován rovnou ministr vnitra, člověk, kterého Mendělejev opakovaně charakterizoval jako „dokonalý zlořád a intrikán“.