Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Co byste napsal dnes, Jene E.?

 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 262, 2011/5

Na jaře 1861 se v časopise Živa1) objevila stať Jana Evangelisty Purkyně2) s názvem Akademia (dvě pokračování vyšla v ročníku 1861, dvě v ročníku následujícím). Akademia se stala vzorem k organizaci ČSAV (založené roku 1952). 150 let po vzniku tohoto spisu přinášíme několik (nepatrně upravených) ukázek.3) Případné srovnání s dneškem nechť si provede každý sám.

„Kdežto universita roztříděna na své čtyry fakulty všeho obecnějšího významu se vzdala, pak slovo „akademia“ za novějších časů dobývá si u národů i vlád vždy vyšší důstojnosti, čím mocnějšího panství věda vůbec v světě moderním sobě dobyla, čímž se stává, že hlavnější akademie našich dnů, francouzská, ruská, rakouská,4) v záležitostech vědeckých za porádkyně brány a za nejvyšší autority považovány bývají, kdežto universita, ztrativší slavné své někdejší u nás postavení, bezmála za pouhou německou fabriku úřednictva rakouského snížena jest…“5) (str. 19)

„Akademie se dělí na dvě hlavní třídy, přírodovědeckou a historickou... Třída přírodpřírodnická se dělí na vědy intelektuální: matematické a fysikální, ku kterým i povšechnou chemii, pak všeobecnou morfologii a fysiologii přidružiti dlužno, a pak na vědy nebo lépe znánství empirické: mineralogii, botaniku, zoologii a s nimi spojené geologii, paleontologii, fysikální geografii, srovnávací anatomii a jiné.“ (str. 55)

„Akademie česká dobře zřízená vyhoví přáním a potřebám celého Slovanstva, a vyplní se, co věštím duchem ve svých pařížských přednáškách, ačkoli toho ještě žádných čák nebylo, vyslovil Mickiewicz, když rozdávaje rozličným slovanským kmenům jich úlohy historické, Čechy na pěstování věd poukazoval.“ (str. 62)

„Ústavy v lůně akademie zřízené6) buďtež následující:

1. Ústav lingvistický

2. Institut literární, jinak filologický

3. Ústav historický

4. Ústav mineralogicko-geognostický (se třemi oddíly: oryktognosie-kopaninopis, geognosie-zeměsklad a paleontologie-předvěkopis)

5. Ústav botanický

6. Ústav zoologický

7. Institut nauk čistě matematických

8. Ústav fysikální“

(Odtud alespoň jeden Purkyněho citát: „Experimentní fysik jest vlastně umělec, jenž umí svou činností přírody se tázati a ji k odpovědím donucovati, ji i přemoci a k vykonávání účelů svých použíti. Za časů starých školastiků jmenováno toto umění magií a často mečem i ohněm pronásledováno.“)

„9. Ústav lučební

10. Ústav pro fysikální geografii

11. Ústav fysiologický

12. Ústav antropologický

13. Ústav filosofický“

(K tomu dvakrát opět JEP: „Nikde nevidíme ducha lidského tak bujně sobě počínati jak v oboru tomto hradbami skutečnosti nestíněném.“

„Hegel často mluví o namáhavé práci myšlení. Jen sprosťák netuší práci tam, kde nevidí hmotného namáhání.“)

„14. Knihovna, archiv, sbírky (včetně např.  dílen, tiskárny, knihkupectví, telegrafického spojení), kde ,bude postaráno o dobrou, silnou stravu; aby při namáhání duševním tělo nezakrnělo, zřídí se cvičírna a potřebnými aparáty…‘“ (ze stran 84–121)

„Nezmínil jsem se při svém líčení o pohlaví ženském. Jsouť ženy tak dobře bytosti duchové jako muži, všemi vlastnostmi duchovními nadaní, mezi nimi i talenta i géniové. Jejich však přirozené postavení v lidském rodu, jejich povolání co matky a pěstitelky nových pokolení ukládá jim zvláštní úlohu, odkazuje je do kruhu rodinného, nevzdaluje však je vší veřejné činnosti. Otevřeno jim školství nižší i vyšší v oboru ženském, ano, dal by se utvořit i způsob ústavů akademických pouze ženskými zastávaných. Zdá se nám to vše dosud pouze umělé a nepřirozené, až snad doby pozdější jiné smýšlení a přesvědčení do společenstva lidského uvedou.“ (str. 150–151)

„Ruský vzor“

O jedenadvacet let později, v únoru 1882, publikoval v novinách Rus vynikající ruský chemik Alexandr Michajlovič Butlerov7) obsáhlý článek Ruská, nebo jen carská Akademie věd v Petrohradě?, ve kterém její činnost podrobil zdrcující kritice.8) To vyprovokovalo Butlerovova kolegu Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva k úvahám na totéž téma, avšak poněkud konstruktivnějším. Jak si tedy akademii věd představoval objevitel periodického zákona prvků?

„Akademii věd nového typu, takové, jakou Rusko potřebuje, připadnou dvě úlohy: za prvé musí plnit funkci ústřední vědecké společnosti, která by doopravdy byla centrem vědeckých sil země, a za druhé funkci ústředního vědeckého výboru, pod který by patřily i instituce pro praktickou činnost státního významu.“

Podle Mendělejeva by akademie měla mít vlastní laboratoře, observatoře i dílny a jejími filiálkami by měly být univerzity a vědecké společnosti. V akademii by měli působit nejen vědci, ale i vynikající inženýři a konstruktéři, kteří sice neuveřejňují články s poznatky, ale navrhují „v kovu ztělesněné mosty, budovy a stroje“. Autor byl přesvědčen, že akademie se má nejen zabývat vědeckým výzkumem, ale že by také měla být poradcem státu ve všech vědeckých otázkách bez rozdílu.

Mendělejevova úvaha nikdy nevyšla, zachoval se pouze její stenogram. Končil uprostřed věty dne 23. února 1882. Proč? Novým předsedou petrohradské akademie věd byl totiž právě jmenován rovnou ministr vnitra, člověk, kterého Mendělejev opakovaně charakterizoval jako „dokonalý zlořád a intrikán“.

Poznámky

1) Přírodovědný časopis Živa, nejstarší svého druhu v českých zemích, založil JEP a vychází s přestávkami od roku 1853. Dnes se zaměřuje především na biologii.

2) JEP se tehdy zásadně podepisoval pouze Jan Purkyně.

3) Ukázky pocházejí z vydání Nakladatelství ČSAV, Praha 1962.

4) JEP neuvádí německou Academii Leopoldina (založena 1652) a anglickou Royal Society (1662), nejstarší akademie věd (= učené společnosti) novověku. Purkyně byl členem všech pěti dosud jmenovaných akademií, stejně tak jako významné pruské Akademie věd v Berlíně.

5) Tehdy se na pražské univerzitě přednášelo pouze německy; teprve po jejím rozdělení v roce 1882 (znovu)vznikla univerzita s českým jazykem vyučovacím.

6) V době vyjití spisu Akademia v českých zemích fungovala pouze Královská česká společnost nauk. Tato, vlastních ústavů nemajíc, sdružovala učence soukromé a univerzitní; její činnost spočívala v pravidelných schůzkách s odbornými přednáškami. Vydávala německy Zprávy ze zasedání.

7) Hlavní tvůrce teorie chemické struktury; od jejího zveřejnění uplyne letos v září 150 let.

8) German Smirnov: Mendělejev (Obzor, Bratislava 1984, s. 182–185).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. V letech 1976–1982 působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Nyní je publicistou na volné noze. Je spoluautorem knih Objevy a vynálezy tisíciletí (s Janem Tůmou), Čeští vědci v exilu (s Libuší Koubskou a Karlem Pacnerem), Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Vivisectio mundi aneb Povídání o věcech obyčejných i nevšedních (se Ctiradem Johnem).
Houdek František

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné