Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Arzen nad fosfor

Ad Vesmír 90, 63, 2011/2
 |  7. 4. 2011
 |  Vesmír 90, 193, 2011/4

V úvodníku únorového čísla Vesmíru projevuje I. M. Havel radost nad domnělým velkým objevem bakterie, která by měla mít ve své DNA namísto fosforu arzen. Autor s nelibostí zmiňuje kritické reakce na tento článek (včetně reakce mé): „Rychlost, ostrost a rozptyl palby mě opravdu překvapil – že by to vše bylo projevem jakéhosi hlubinného kolektivního pocitu uražení a ohrožení?“ Chtěl bych pana šéfredaktora ujistit, že motivy té zdrcující kritiky byly jiné – ta práce byla prostě profesionálně velmi špatná a její uveřejnění udělalo časopisu Science ostudu. Vsadím se, že po důkladném zopakování experimentů se ta senzace nepotvrdí. Je to velká škoda – všichni opravdoví vědci mají radost vždy, když se objeví něco zásadně nového a překvapivého. Musí to být ale vskutku solidně prokázáno – věda je zdravě konzervativní a zveřejňování nepodložených senzací považuje za jeden z největších hříchů.

V této souvislosti si nelze nepovšimnout, že část redakce Vesmíru dlouhodobě inklinuje k jakémusi „alternativismu“ a ke skepsi k solidní vědě. Připomeňme si řadu „postmodernistických“ článků z devadesátých let od Z. Neubauera, J. Fialy a J. Chalupského či články a knihy A. Markoše propagující jakousi vitalistickou, „eidetickou“ biologii. Asi to bude tím, že tito lidé už se příliš vzdálili té opravdové vědě, která se rodí v potu tváře v laboratoři, a příliš se rozlétají do filozofické říše snů a fantazie...

Václav Hořejší, ÚMG AV ČR

Odpověď autora: Nepopírám, je zcela možné, že ona práce o arzenu „byla prostě profesionálně velmi špatná a její uveřejnění udělalo časopisu Science ostudu,“ jak soudí V. Hořejší. Já zase soudím (i nadále), že tohle bylo stěží motivem jeho tehdejší „zdrcující kritiky“. Nemohl to totiž vědět 4. prosince (čili jen dva dny po ohlášení objevu), kdy psal svou reakci, stejně jako to nemohli vědět ostatní tehdejší kritici, včetně I. Konopáska a J. Černého. Mně šlo právě a jen o to vzrušení, i když bych si teď (právě proto) stále víc přál, aby Felisa byla bývala měla pravdu. Je poučné, že Václav Hořejší klade nepřímo můj úvodník do souvislosti s „alternativismem“ a se „skepsí k solidní vědě“. Ano, arzen je potenciální alternativou fosforu (Felisa Nefelisa), a pokud se údiv dá nazvat skepsí, tak to nebylo k vědě, ale k oné rychlé, ostré a rozptýlené palbě.

Ivan M. Havel

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorech

Ivan M. Havel

Václav Hořejší

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...