Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Arzen nad fosfor

Ad Vesmír 90, 63, 2011/2
 |  7. 4. 2011
 |  Vesmír 90, 193, 2011/4

V úvodníku únorového čísla Vesmíru projevuje I. M. Havel radost nad domnělým velkým objevem bakterie, která by měla mít ve své DNA namísto fosforu arzen. Autor s nelibostí zmiňuje kritické reakce na tento článek (včetně reakce mé): „Rychlost, ostrost a rozptyl palby mě opravdu překvapil – že by to vše bylo projevem jakéhosi hlubinného kolektivního pocitu uražení a ohrožení?“ Chtěl bych pana šéfredaktora ujistit, že motivy té zdrcující kritiky byly jiné – ta práce byla prostě profesionálně velmi špatná a její uveřejnění udělalo časopisu Science ostudu. Vsadím se, že po důkladném zopakování experimentů se ta senzace nepotvrdí. Je to velká škoda – všichni opravdoví vědci mají radost vždy, když se objeví něco zásadně nového a překvapivého. Musí to být ale vskutku solidně prokázáno – věda je zdravě konzervativní a zveřejňování nepodložených senzací považuje za jeden z největších hříchů.

V této souvislosti si nelze nepovšimnout, že část redakce Vesmíru dlouhodobě inklinuje k jakémusi „alternativismu“ a ke skepsi k solidní vědě. Připomeňme si řadu „postmodernistických“ článků z devadesátých let od Z. Neubauera, J. Fialy a J. Chalupského či články a knihy A. Markoše propagující jakousi vitalistickou, „eidetickou“ biologii. Asi to bude tím, že tito lidé už se příliš vzdálili té opravdové vědě, která se rodí v potu tváře v laboratoři, a příliš se rozlétají do filozofické říše snů a fantazie...

Václav Hořejší, ÚMG AV ČR

Odpověď autora: Nepopírám, je zcela možné, že ona práce o arzenu „byla prostě profesionálně velmi špatná a její uveřejnění udělalo časopisu Science ostudu,“ jak soudí V. Hořejší. Já zase soudím (i nadále), že tohle bylo stěží motivem jeho tehdejší „zdrcující kritiky“. Nemohl to totiž vědět 4. prosince (čili jen dva dny po ohlášení objevu), kdy psal svou reakci, stejně jako to nemohli vědět ostatní tehdejší kritici, včetně I. Konopáska a J. Černého. Mně šlo právě a jen o to vzrušení, i když bych si teď (právě proto) stále víc přál, aby Felisa byla bývala měla pravdu. Je poučné, že Václav Hořejší klade nepřímo můj úvodník do souvislosti s „alternativismem“ a se „skepsí k solidní vědě“. Ano, arzen je potenciální alternativou fosforu (Felisa Nefelisa), a pokud se údiv dá nazvat skepsí, tak to nebylo k vědě, ale k oné rychlé, ostré a rozptýlené palbě.

Ivan M. Havel

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorech

Ivan M. Havel

Václav Hořejší

Doporučujeme

Oprava zakoktaných genů

Oprava zakoktaných genů audio

Jaroslav Petr  |  24. 2. 2018
Syndrom křehkého chromozomu X patří k nejčastějším dědičným chorobám vyvolávajícím poruchy mentálního vývoje. Gen uspaný „zakoktáním“ genetického...
Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné