Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Tři knihy

 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 178, 2011/3

Pranostiky jsou bezesporu pozoruhodný folklorní fenomén lidové slovesnosti a lidové duchovní kultury. V naší literatuře se této žánrové oblasti dostává značné pozornosti. Připomeňme například „bestseller“ 17., 18. a 19. století Pranostyka Sedlská, neb Knížka o Povětří a Správě, kterak Spůsobnost Času přes celý rok přesvědčiti se může, pozdější práce národopisce Antonína Robka či dosud vycházející sbírky slovenské etnoložky Zuzany Profantové.

V plynutí času byly pranostiky totéž co bezpečí poznaného, azyl domova, vlídná informace a pevný záchytný bod v neznámém vesmírném prostoru lidského bytí. Je dobré, když nám plynoucí čas do cesty nestaví úskalí nepředvídatelných situací a neblahé stresující události. Když lze časem procházet jako důvěrně známou krajinou, od jedné křižovatky s rozcestníky a ukazateli ke křižovatce druhé, od výroční slavnosti k výroční slavnosti, od svátku k svátku, od výsevu ke žni, od vinobraní k vinobraní. V této pevné stavbě zkušeností, rituálů a zvyků, která tlumí úzkost a navozuje teplo a bezpečí z předvídatelného, má navíc každý krok svůj smysl: koncentruje úsilí, aby se zbytečně neproplýtvalo.

Je-li poznání pramenící ze zkušenosti zasazeno ve zvyk, přináší opakovaně ovoce. Tak se roční běh času z často nevyzpytatelného vrzajícího soukolí dostavující se budoucnosti měnil pranostikou v osvobozující, smysluplný chod života a práce.

Tento pomalý souvislý rytmus vždy navracel jitro zpět noci a spolehlivě řídil koloběh ročních období. Otupoval a zahříval bíle ztuhlé zimy až do červeného žáru bujného léta a vedl spolehlivě rolníka od orby a výsevu ke žním, nutil jej ukládat sklizeň do stodoly, zahánět stáda do chlévů, kontrolovat pomalé sládnoucí zrání ovoce, déšť, rosu, živé vody studánek i mládí a stáří člověka.

Tak mohli lidé řídit a zušlechťovat svůj život poznáváním existujícího řádu, od jednoho dne k druhému, z roku na rok, z otce na syna – od pokolení k pokolení. A tento řád dával po staletí přes význam věcí smysl životu, noci, hvězdám, smrti i Bohu.

  • Autorem Eliášova pranostikonu je meteorolog Vladimír Vondráček, známý především z relací v Československé televizi. Desetitisíce povětrnostních analýz a předpovědí, které
  • vypracoval od svého nástupu do Meteorologického ústavu v roce 1958, se zúročily v komentářích a vtipných glosách, jimiž jsou pranostiky provázeny.
  • Kniha publicistky a fotografky Mirky Zemanové Na Hromnice o hodinu více je sbírka 1500 pranostik určených pro radost, poučení a k zamyšlení, zajímavá navíc grafikou, sazbou i autorčinými fotografiemi.
  • Velká kniha českých pranostik Adély Müllerové upoutává již stylovým řešením obálky, za kterým ovšem pozadu nezůstává ani vytříbený výběr našich nejreprezentativnějších pranostik. S citem pro lidovou duchovní kulturu a s porozuměním pro nesporné folkloristické hodnoty těchto útvarů lidové slovesnosti jich vybrala více než dva tisíce.

Uvedené tři knihy jsou určeny všem náročným potomkům a dědicům těch, kteří před řadou generací pranostiky vytvořili, používali a dokázali je jako naše tradiční kulturní slovesné bohatství i uchovat.

Literatura

Strnad E.: Předpovídáme si počasí, nakl. Papyrus ve spolupráci s Nakladatelstvím Viener, Vimperk 1996

Urban Z. – Robek A.: Svatý Petr seno seče, svatá Anna buchty peče aneb Česká pranostika, nakl. Arca JiMfa, spol. s r. o., Třebíč 1997

Vašků Z.: Velký pranostikon, nakl. Academia, Praha 1998 a 2002

Kovařík J.: Myslivecký pranostikon, Myslivost/Stráž myslivosti, 1998/12, s. 1–3 přílohy Myslivecké zábavy 4/98

Kovářová S.: Rýmovaná pranostika, nakl. Alda, s. r. o., Olomouc 1996

Kovářová S.: Pranostiky pro každý den, nakl. Alda, s. r. o., Olomouc 2001

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem a J. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné