Společenské vědy
Výborné příspěvky prof. Pánka a Jana Sokola jsou popudem pro větší podíl společenských věd ve Vesmíru. Na druhé straně mne vedou k následujícímu dotazu: biologové se snaží poskytnout lékařům a zemědělcům nástroje ke zvládnutí nové situace ve společnosti a přírodě. To se ve Vesmíru objevuje. Jak je tomu ve společenských vědách? Poskytují podobně aktualizované nástroje politikům? Je přece zřejmé, že mechanismy demokracie nejsou v dnešní situaci adekvátní. Při jejím zrodu mohl demos značně realisticky posoudit, zda počiny jeho zvoleného zástupce jsou ve prospěch – a to i dlouhodobý – celku. Tím řídil svůj další výběr zástupců, což představuje zpětnou vazbu demokracie. Dnes jako občan to v současném světě většinou posoudit nemohu. Chybí tedy realistický vstup do zpětné vazby. Přitom psychologové jistě souhlasí s tím, že politik-zástupce je člověk, tudíž realizuje svůj prospěch. Jeho životní standard třeba jako poslance (zejména euro-) je značně vysoký. Nevede to k tomu, že jeho počiny jsou primárně cíleny na udržení tohoto standardu – tedy aby byl znovu zvolen? K tomu dnes stačí do zpětné vazby na vstup vložit populární čin (nebo alespoň slib) s horizontem volebního období. Zda je to ve prospěch, zejména dlouhodobý, společnosti, nehraje roli, volič to neposoudí. Nestává se tudíž vzhledem k zastaralým mechanismům hlavním tahounem demokracie snaha politiků zůstat ve funkci? To nevidím jako důsledek nějakých špatných vlastností, ale nástrojů neadekvátních globálnímu společenství.
Po napsání této části vyšel výborný věcný příspěvek kolegy Hořejšího (Vesmír 90, 110, 2011/2). Mluví mi z duše až na jeho uspokojení dominancí naší civilizace. Bylo by krásné, kdyby i nadále sílila z kořenů Res publica, La Déclaration des droits de l’homme et du citoyen a Caritas in veritate. Stejně jako by bylo pro přírodovědce krásné, kdyby v lesích těžila firma výhradně s pomocí koní. Ale přežijí?
Odpusťte, kolegové ze společenských věd nekvalifikované dotazy přírodovědce.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [387,95 kB]