Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Společenské vědy

Vesmír 90, 705, 2010/11, Vesmír 90, 710, 2010/11
 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 129, 2011/3

Výborné příspěvky prof. Pánka a Jana Sokola jsou popudem pro větší podíl společenských věd ve Vesmíru. Na druhé straně mne vedou k následujícímu dotazu: biologové se snaží poskytnout lékařům a zemědělcům nástroje ke zvládnutí nové situace ve společnosti a přírodě. To se ve Vesmíru objevuje. Jak je tomu ve společenských vědách? Poskytují podobně aktualizované nástroje politikům? Je přece zřejmé, že mechanismy demokracie nejsou v dnešní situaci adekvátní. Při jejím zrodu mohl demos značně realisticky posoudit, zda počiny jeho zvoleného zástupce jsou ve prospěch – a to i dlouhodobý – celku. Tím řídil svůj další výběr zástupců, což představuje zpětnou vazbu demokracie. Dnes jako občan to v současném světě většinou posoudit nemohu. Chybí tedy realistický vstup do zpětné vazby. Přitom psychologové jistě souhlasí s tím, že politik-zástupce je člověk, tudíž realizuje svůj prospěch. Jeho životní standard třeba jako poslance (zejména euro-) je značně vysoký. Nevede to k tomu, že jeho počiny jsou primárně cíleny na udržení tohoto standardu – tedy aby byl znovu zvolen? K tomu dnes stačí do zpětné vazby na vstup vložit populární čin (nebo alespoň slib) s horizontem volebního období. Zda je to ve prospěch, zejména dlouhodobý, společnosti, nehraje roli, volič to neposoudí. Nestává se tudíž vzhledem k zastaralým mechanismům hlavním tahounem demokracie snaha politiků zůstat ve funkci? To nevidím jako důsledek nějakých špatných vlastností, ale nástrojů neadekvátních globálnímu společenství.

Po napsání této části vyšel výborný věcný příspěvek kolegy Hořejšího (Vesmír 90, 110, 2011/2). Mluví mi z duše až na jeho uspokojení dominancí naší civilizace. Bylo by krásné, kdyby i nadále sílila z kořenů Res publica, La Déclaration des droits de l’homme et du citoyen a Caritas in veritate. Stejně jako by bylo pro přírodovědce krásné, kdyby v lesích těžila firma výhradně s pomocí koní. Ale přežijí?

Odpusťte, kolegové ze společenských věd nekvalifikované dotazy přírodovědce.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Jaroslav Drobník

Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., (*1929) vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, do roku 1971 pracoval na Přírodovědecké fakultě UK. V šedesátých letech byl u zrodu platinových cytostatik. V letech 1971–1990 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V r. 1991 byl jmenován profesorem biofyziky na PřF UK. Zabývá se biotechnologiemi. Je jedním ze zakládajících členů sdružení BIOTRIN (původně BIOTREND).

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné