Nedohub – houba, která nám kazí radost z houbaření

Znáte to! Procházíte své oblíbené houbařské terény a uvidíte hřib. Celí rozradostnění se k němu blížíte, ale něco se vám na něm nezdá. Celá houba je pokryta bělavým či zlatožlutým povlakem. A je po radosti! Zkazil vám ji nedohub, parazitická houba. Slovenský název „hubožer“ přesně vystihuje, co s napadenou houbou udělá.

Nedohub zlatovýtrusný (Hypomyces chrysospermus) čili prašnička zlatožlutá je parazitická vřeckovýtrusná houba. Je to houba parazitující na jiné houbě. Nedohub zlatovýtrusný infikuje převážně hřibovité houby (Mycol. Res. 107, 1342, 2003). Zpočátku na nich vytváří tenkou bělavou vrstvu hyf, která poté proniká do hloubky a dostává zlatožlutou barvu, jež dala houbě druhové jméno (řecky chrysé = zlatý a sperma = semeno). Houba byla popsána v roce 1860 francouzskými mykology, bratry Louisem René a Charlesem Tulasnovými.

Nedohub zlatovýtrusný parazituje velmi často na hřibu žlutomasém (babce) (Boletus chrysenteron). Babka sice nepatří mezi příliš kvalitní houby, ale protože roste všude ve velkém množství, je houbaři sbírána a konzumována. Měly by však být sbírány výhradně mladé plodnice, jejichž kloboučky nejsou ještě pokryté sítí prasklinek a nejsou napadeny nedohubem. Určitý problém představuje sušení babek. Jejich dužnina s vysokým obsahem vody velice špatně vysychá i ve výkonné sušičce a parazitický nedohub tak dále roste i na rozkrájené houbě a produkuje nebezpečné mykotoxiny.

Jiným druhem u nás časté parazitické houby je nedohub zelený (Hypomyces viridis), který parazituje zejména na holubinkách (Rusulla) a na lupenech jejich plodnic vytváří zelený povlak. Je ale také pouze jedním z několika nedohubů, které u nás na houbách parazitují. Z mykotoxinů produkovaných nedohubem je nejznámější hypothemycin, 14členný makrocyklický lakton kyseliny beta-resorcylové (viz vzorec na následující straně). Látka vykazuje řadu biologických aktivit, zejména inhibuje tzv. MAP-kinázy (viz rámeček), je cytotoxická a je jedovatá i pro savce. Existuje důvodné podezření, že příčinou gastrointestinálních otrav způsobených jedlými, ale už ne čerstvými houbami může být právě hypothemycin či podobný mykotoxin.

Unikátní mechanismus biologického účinku hypothemycinu a jemu podobných makrocyklických laktonů kyseliny resorcylové však otevírá těmto látkám cestu v terapii zhoubných nádorů. Výzkumy ukázaly, že inhibují skupinu malých, membránově vázaných proteinů s GTPázovou aktivitou, známých jako RAS (z angl. Rat Sarcoma). Ty hrají úlohu signálu, kterým je zdravá buňka přeměněna na buňku rakovinnou (ChemBioChem 11, 1692, 2010). Až zase uvidíte v lese hříbek napadený nedohubem, řekněte si, že jednou možná jeho toxiny budou léčit rakovinu.