Zvířecí oběti na oltář víry

Intenzita závazku se obvykle prokazuje mírou odříkání, utrhování si od úst, přinášení obětí. Loajální zaměstnanec bez reptání pracuje přesčas, nejvěrnější fanoušci doprovázejí své sportovní hrdiny na opačný konec světa, zamilovaný muž kupuje dívce svého srdce za poslední peníz šperky, manžel slibuje věrnost až za hrob, věřící svému božstvu obětuje část své potravy. Právě zvířecí oběti představovaly významný důkaz oddanosti a věrnosti. Jako obětiny se obvykle používalo domácí živočišstvo. Současná majoritní náboženství zvířecí obětiny sice nevyžadují,ale přesto si zvířata nemohou být jista životy.

Zajímavou studii provedli v Indii, kde vyčíslili množství zvířat, jež zaplatí životem během pořádání náboženské slavnosti. Konkrétně úmrtnost živočichů souvisela se zvýšenou silniční dopravou v době poutě. Klášter Sorimuthian v Kalakkad Mundanthurai Tiger Reserve (která je součástí Biosférické rezervace Agasthyamalai) v průběhu roku pravidelně navštěvují turisté a poutníci, a to v intenzitě zhruba 20 automobilů denně. Celkově včetně místních obyvatel projede přístupovou cestou ke klášteru přibližně 5 automobilů za hodinu. Během desetidenního festivalu v době novoluní v červenci až srpnu, kdy klášter navštíví na 200 000 poutníků, se intenzita dopravy zvyšuje dvanáctkrát a navíc přestává platit omezení vjezdu do rezervace v průběhu noci. Místní fauna je tak vystavena intenzivnímu tlaku, který čtyřnásobně zvyšuje počet přejetých zvířat na silnicích (v noci dokonce 7,5násobně). Téměř trojnásobně pak narůstá počet přejetých druhů (čtyřnásobně během noci). Z 56 zaznamenaných druhů nejvíce mrtvolek náleželo mnohonožkám, žábám, hmyzu (hlavně švábům a kobylkám) a plazům (zejména lepoještěrům rodu Calotes). Dobrá zpráva je, že savci se silnicím v době pouti aktivně vyhýbají, špatná zpráva je, že počet automobilů v Indii prudce roste a savci se jim nemohou vyhýbat donekonečna. Navržená ochranářská opatření zahrnují absolutní zákaz nočního ježdění, zvýšení počtu autobusů a regulovaný přerušovaný vjezd do rezervace tak, aby auta projížděla ve skupinách následovaných alespoň půlhodinovým klidem. Omezení rychlosti pomocí retardérů může zvířatům pomoci, aby se zachránila útěkem.

Pro bigotní ateisty připomínám, že než vytáhnou do svaté války proti poutím, měli by si uvědomit, že podobný dopad na silniční mortalitu mají zřejmě všechny kulturní akce. Kolik zvířat asi zaplatilo životem za hippiesácký Woodstock v roce 1969? (Forest Ecology and Management 262, 1713–1721, 2011)