Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Žijeme v Hubblově bublině

 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 613, 2011/11

Studium supernov vedlo k překvapujícímu zjištění: vesmír se rozpíná stále rychleji (viz Vesmír 78, 7, 1999/1; Vesmír 87, 40, 2008/1). To ovšem za předpokladu, že platí Koperníkův princip – tedy hypotéza, že vesmír je všude stejný, že Země ve vesmíru nezaujímá žádné výsadní postavení.

Jak zrychlující se expanzi vesmíru vysvětlit? Astrofyzici ji vysvětlili záhadnou temnou energií. Ta má ovšem jednu velkou vadu na kráse: temnou energii samu fyzikové dosud nedovedou vysvětlit. Temná energie však nebyla jediným kandidátem na vysvětlení zrychlující se expanze vesmíru. Když obětujeme Koperníkův princip, mohla by zrychlující se vzdalování supernov vysvětlit Hubblova bublina. To je oblast vesmíru, která se rozpíná sice stálou rychlostí, avšak jinou, než se rozpínají ostatní oblasti vesmíru. Ve vesmíru, kde by se Země nacházela uvnitř Hubblovy bubliny „kosmického prázdna“ a vzdálené supernovy v bublinách s větší rychlostí expanze, bychom pozorovali totéž, avšak nepotřebovali bychom k vysvětlení zrychlující se expanze koncept temné energie.

Pengjie Zhang a Albert Stebbins analýzou reliktního kosmického záření vyloučili možnost, že by se naše Země nacházela uvnitř Hubblovy bubliny.

Zkoumali, jak se reliktní kosmické záření, tento pozůstatek z doby, kdy byl vesmír stár pouhých 380 000 let, rozptyluje na volných elektronech v kosmickém prostoru. Rozptyl na elektronech totiž mění spektrum (teplotu) reliktního kosmického záření. Fyzikové tento jev nazývají kinematický Sunjajevův-Zeldovičův efekt. Jestliže platí Koperníkův princip, jsou rychlosti elektronů podél libovolné dráhy rozloženy náhodně a Sunjajevův-Zeldovičův efekt se vyruší. Kdyby však foton reliktního záření procházel Hubblovou bublinou, relativní pohyb bubliny vzhledem k ostatnímu vesmíru by se projevil změnou teploty. Přesná pozorování reliktního kosmického záření na kosmickém teleskopu v poušti Atacama a na teleskopu na jižním pólu mluví proti existenci Hubblovy bubliny. (Pengjie Zhang, Albert Stebbins: Phys. Rev. Lett. 107, 041301)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné