Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Geometrické podivnosti v ledu

Ad Vesmír 90, 250, 2011/5
 |  6. 10. 2011
 |  Vesmír 90, 542, 2011/10

V rámci své disertace se zabývám mikrobiální aktivitou na ledovcích (na Univerzitě v Innsbrucku) a během terénní práce v Arktidě jsem byl vždy znovu a znovu fascinován tím, co rozmrzající a zamrzající led dokáže tvořit za útvary.

Nejsem fyzik, ale předpokládám, že elektrický náboj, byť by byly splněné některé podmínky pro jeho vznik vlivem různých koncentrací iontů v kapalné vodní fázi, by se v systému okamžitě vyrovnal a nedal by vznik nějaké trvalejší disbalanci v jeho rozložení. Spíše bych se držel vysvětlení, které by operovalo s dynamikou rozmrzání a zamrzání, tedy s tím, že tmavý materiál na ledu („kryokonit“ v širším smyslu) může ve své blízkosti urychlovat tání (nižším albedem než okolí) a naopak jeho povrch může fyzikálně nebo chemicky indukovat tvorbu krystalů během zamrzání (např. Pseudomonas syringae, prakticky všudypřítomný prokaryotní parazit rostlin má prokazatelně schopnost iniciovat tvorbu tvorbu ledových krystalů a podobným způsobem může fungovat i řada dalších prokaryotních organismů nebo chemických sloučenin). Pokud nejde o materiál zamrzlý do ledu, ale jen o díru, zase se tím vytváří (alespoň teoreticky) radiálně kolem ní teplotní gradient, což znovu „nasměruje“ zamrzání vodního filmu na povrchu.

[…] Chtěl jsem vyjádřit svou skepsi, pokud jde o magnetický jev jako příčinu těchto struktur. Podle mého názoru jde opravdu pouze o tvarovou analogii s magnetickými siločarami, které navíc představují celkem radikální redukci, podobně jako vrstevnice v mapě.

Ono zakřivení a „odpuzování“ linií by se dalo přisoudit uvolňování skupenského tepla během procesu mrznutí.

Jakub Žárský

Odpověď autora: Moje úvahy se ubíraly tím směrem, zda systém voda – porózní ledová deska – atmosféra nemůže vytvořit za určitých okolností elektrický článek; o magnetismu jsem vůbec neuvažoval. Piliny v magnetickém poli jsem dával pouze jako příklad vizualizace. Právě otázka, zda by mohlo dojít k trvalejší disbalanci v rozložení náboje, mě také trápila, ale došel jsem k závěru, že na tak složitém fyzikálně‑ ‑chemickém rozhraní to „prozatím“ nelze vyloučit.

Jak by zakřivení a odpuzování linií mohlo souviset s uvolňováním skupenského tepla během procesu mrznutí, si zatím neumím představit – ale třeba to někomu, kdo si článek a diskusi přečte, „dojde“ a testovatelné řešení bude na světě.

Radek Mikuláš

Poznámka redakce: Pozorování v přírodě s sebou nese problém, že je nutno čekat, až jev nastane, a ještě se vyrovnat s proměnlivostí podmínek. Nepadl v diskusi návrh na nějaký experiment, který by mohl některé spekulace vyloučit? Dokonce už jen pokus o reprodukci pozorovaného jevu v laboratoři by mohl leccos napovědět.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorech

Radek Mikuláš

redakce

Jakub Žárský

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné