Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Geometrické podivnosti v ledu

Ad Vesmír 90, 250, 2011/5
 |  6. 10. 2011
 |  Vesmír 90, 542, 2011/10

V rámci své disertace se zabývám mikrobiální aktivitou na ledovcích (na Univerzitě v Innsbrucku) a během terénní práce v Arktidě jsem byl vždy znovu a znovu fascinován tím, co rozmrzající a zamrzající led dokáže tvořit za útvary.

Nejsem fyzik, ale předpokládám, že elektrický náboj, byť by byly splněné některé podmínky pro jeho vznik vlivem různých koncentrací iontů v kapalné vodní fázi, by se v systému okamžitě vyrovnal a nedal by vznik nějaké trvalejší disbalanci v jeho rozložení. Spíše bych se držel vysvětlení, které by operovalo s dynamikou rozmrzání a zamrzání, tedy s tím, že tmavý materiál na ledu („kryokonit“ v širším smyslu) může ve své blízkosti urychlovat tání (nižším albedem než okolí) a naopak jeho povrch může fyzikálně nebo chemicky indukovat tvorbu krystalů během zamrzání (např. Pseudomonas syringae, prakticky všudypřítomný prokaryotní parazit rostlin má prokazatelně schopnost iniciovat tvorbu tvorbu ledových krystalů a podobným způsobem může fungovat i řada dalších prokaryotních organismů nebo chemických sloučenin). Pokud nejde o materiál zamrzlý do ledu, ale jen o díru, zase se tím vytváří (alespoň teoreticky) radiálně kolem ní teplotní gradient, což znovu „nasměruje“ zamrzání vodního filmu na povrchu.

[…] Chtěl jsem vyjádřit svou skepsi, pokud jde o magnetický jev jako příčinu těchto struktur. Podle mého názoru jde opravdu pouze o tvarovou analogii s magnetickými siločarami, které navíc představují celkem radikální redukci, podobně jako vrstevnice v mapě.

Ono zakřivení a „odpuzování“ linií by se dalo přisoudit uvolňování skupenského tepla během procesu mrznutí.

Jakub Žárský

Odpověď autora: Moje úvahy se ubíraly tím směrem, zda systém voda – porózní ledová deska – atmosféra nemůže vytvořit za určitých okolností elektrický článek; o magnetismu jsem vůbec neuvažoval. Piliny v magnetickém poli jsem dával pouze jako příklad vizualizace. Právě otázka, zda by mohlo dojít k trvalejší disbalanci v rozložení náboje, mě také trápila, ale došel jsem k závěru, že na tak složitém fyzikálně‑ ‑chemickém rozhraní to „prozatím“ nelze vyloučit.

Jak by zakřivení a odpuzování linií mohlo souviset s uvolňováním skupenského tepla během procesu mrznutí, si zatím neumím představit – ale třeba to někomu, kdo si článek a diskusi přečte, „dojde“ a testovatelné řešení bude na světě.

Radek Mikuláš

Poznámka redakce: Pozorování v přírodě s sebou nese problém, že je nutno čekat, až jev nastane, a ještě se vyrovnat s proměnlivostí podmínek. Nepadl v diskusi návrh na nějaký experiment, který by mohl některé spekulace vyloučit? Dokonce už jen pokus o reprodukci pozorovaného jevu v laboratoři by mohl leccos napovědět.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorech

Radek Mikuláš

redakce

Jakub Žárský

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné