Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Rozklad endokrinních disruptorů pomocí hub

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 15, 2011/1

V posledních čtyřiceti letech se objevují četné důkazy, že se v životním prostředí vyskytují látky schopné negativně ovlivňovat hormonální systém živočichů včetně lidí. Po celém světě jsou ve vodě nalézána stopová množství látek s účinky lidských pohlavních hormonů. To souvisí se zvyšujícím se užíváním látek napodobujících aktivitu lidských hormonů, a to nejen v léčivech (v antikoncepci), ale i v prostředcích osobní hygieny a v dalších přípravcích, a zároveň s nedostatečným odbouráváním těchto látek při čištění odpadních vod. Řada studií věnovaných přítomnosti farmak a lidských hormonů v životním prostředí byla prováděna během sedmdesátých let, avšak tehdy detekovaná stopová množství vzbuzovala malou pozornost. Až do doby, kdy byl zjištěn vliv antikoncepce syntetickým 17α-ethinylestradiolem na ryby.

Americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) zřídil Endocrine Disruptor Screening – program k vytvoření screeningových metod a strategie testů toxicity pro vymezení endokrinně disruptivních látek. Tento proces není v současnosti ještě zcela dokončen a dosud neexistuje konsenzus pro specifikaci této skupiny látek. Endokrinní disruptory jsou velkou skupinou látek původu antropogenního (některá farmaka, pesticidy, průmyslové chemikálie, produkty spalování) i přírodního (fytoestrogeny, hormony). Předmětem současných studií není pouze vliv endokrinních disruptorů na živočichy a znečištění životního prostředí, ale také jejich degradace a detoxikace chemickými, mikrobiologickými a enzymatickými metodami.

Předpokládá se, že zejména v antikoncepci užívaná látka 17α-ethinylestradiol způsobuje až 90 % veškeré estrogenní aktivity ve vodách. Problém totiž spočívá v tom, že tato látka je vylučována močí a působením bakterií při procesu čištění odpadních vod s téměř vůbec nerozkládá. Jednou z možností, jak 17α-ethinylestradiol eliminovat, je nalézt nějaké další organismy, potažmo mikroorganismy, které by byly využitelné pro degradacitéto cizorodé látky. Proto jsme otestovali 8 zástupců ze skupiny takzvaných ligninolytických hub na jejich případnou schopnost 17α-ethinylestradiol rozkládat.

Ukázalo se, že tyto organismy, které jsou známé svými schopnostmi degradovat řadu kontaminantů, jsou oproti bakteriím schopny 17α-ethinylestradiol velmi efektivně a rychle rozkládat. Navíc jsme zjistili pomocí Hitlespeciálního kvasinkového testu, že v průběhu transformace 17α-ethinylestradiolu dochází ke snížení estrogenní aktivity vzorků, tedy k transformaci či rozkladu na látky, které již nepatří do skupiny estrogenních endokrinních disruptorů. (Chemosphere 75, 745–750, 2009/6)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tomáš Cajthaml

Prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., (*1975) vystudoval analytickou chemii a krajinnou a aplikovanou ekologii na PřF UK. Je zástupcem ředitele Ústavu pro životní prostředí téže fakulty. Zabývá se ekotoxicitou organických polutantů a možnostmi jejich mikrobiálního rozkladu. Studuje populace bakterií a hub v interakci s kontaminujícími látkami, na bioremediacích spolupracuje s řadou dekontaminačních firem.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...