Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Rozklad endokrinních disruptorů pomocí hub

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 15, 2011/1

V posledních čtyřiceti letech se objevují četné důkazy, že se v životním prostředí vyskytují látky schopné negativně ovlivňovat hormonální systém živočichů včetně lidí. Po celém světě jsou ve vodě nalézána stopová množství látek s účinky lidských pohlavních hormonů. To souvisí se zvyšujícím se užíváním látek napodobujících aktivitu lidských hormonů, a to nejen v léčivech (v antikoncepci), ale i v prostředcích osobní hygieny a v dalších přípravcích, a zároveň s nedostatečným odbouráváním těchto látek při čištění odpadních vod. Řada studií věnovaných přítomnosti farmak a lidských hormonů v životním prostředí byla prováděna během sedmdesátých let, avšak tehdy detekovaná stopová množství vzbuzovala malou pozornost. Až do doby, kdy byl zjištěn vliv antikoncepce syntetickým 17α-ethinylestradiolem na ryby.

Americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) zřídil Endocrine Disruptor Screening – program k vytvoření screeningových metod a strategie testů toxicity pro vymezení endokrinně disruptivních látek. Tento proces není v současnosti ještě zcela dokončen a dosud neexistuje konsenzus pro specifikaci této skupiny látek. Endokrinní disruptory jsou velkou skupinou látek původu antropogenního (některá farmaka, pesticidy, průmyslové chemikálie, produkty spalování) i přírodního (fytoestrogeny, hormony). Předmětem současných studií není pouze vliv endokrinních disruptorů na živočichy a znečištění životního prostředí, ale také jejich degradace a detoxikace chemickými, mikrobiologickými a enzymatickými metodami.

Předpokládá se, že zejména v antikoncepci užívaná látka 17α-ethinylestradiol způsobuje až 90 % veškeré estrogenní aktivity ve vodách. Problém totiž spočívá v tom, že tato látka je vylučována močí a působením bakterií při procesu čištění odpadních vod s téměř vůbec nerozkládá. Jednou z možností, jak 17α-ethinylestradiol eliminovat, je nalézt nějaké další organismy, potažmo mikroorganismy, které by byly využitelné pro degradacitéto cizorodé látky. Proto jsme otestovali 8 zástupců ze skupiny takzvaných ligninolytických hub na jejich případnou schopnost 17α-ethinylestradiol rozkládat.

Ukázalo se, že tyto organismy, které jsou známé svými schopnostmi degradovat řadu kontaminantů, jsou oproti bakteriím schopny 17α-ethinylestradiol velmi efektivně a rychle rozkládat. Navíc jsme zjistili pomocí Hitlespeciálního kvasinkového testu, že v průběhu transformace 17α-ethinylestradiolu dochází ke snížení estrogenní aktivity vzorků, tedy k transformaci či rozkladu na látky, které již nepatří do skupiny estrogenních endokrinních disruptorů. (Chemosphere 75, 745–750, 2009/6)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tomáš Cajthaml

Prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., (*1975) vystudoval analytickou chemii a krajinnou a aplikovanou ekologii na PřF UK. Je zástupcem ředitele Ústavu pro životní prostředí téže fakulty. Zabývá se ekotoxicitou organických polutantů a možnostmi jejich mikrobiálního rozkladu. Studuje populace bakterií a hub v interakci s kontaminujícími látkami, na bioremediacích spolupracuje s řadou dekontaminačních firem.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...