Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Rozklad endokrinních disruptorů pomocí hub

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 15, 2011/1

V posledních čtyřiceti letech se objevují četné důkazy, že se v životním prostředí vyskytují látky schopné negativně ovlivňovat hormonální systém živočichů včetně lidí. Po celém světě jsou ve vodě nalézána stopová množství látek s účinky lidských pohlavních hormonů. To souvisí se zvyšujícím se užíváním látek napodobujících aktivitu lidských hormonů, a to nejen v léčivech (v antikoncepci), ale i v prostředcích osobní hygieny a v dalších přípravcích, a zároveň s nedostatečným odbouráváním těchto látek při čištění odpadních vod. Řada studií věnovaných přítomnosti farmak a lidských hormonů v životním prostředí byla prováděna během sedmdesátých let, avšak tehdy detekovaná stopová množství vzbuzovala malou pozornost. Až do doby, kdy byl zjištěn vliv antikoncepce syntetickým 17α-ethinylestradiolem na ryby.

Americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) zřídil Endocrine Disruptor Screening – program k vytvoření screeningových metod a strategie testů toxicity pro vymezení endokrinně disruptivních látek. Tento proces není v současnosti ještě zcela dokončen a dosud neexistuje konsenzus pro specifikaci této skupiny látek. Endokrinní disruptory jsou velkou skupinou látek původu antropogenního (některá farmaka, pesticidy, průmyslové chemikálie, produkty spalování) i přírodního (fytoestrogeny, hormony). Předmětem současných studií není pouze vliv endokrinních disruptorů na živočichy a znečištění životního prostředí, ale také jejich degradace a detoxikace chemickými, mikrobiologickými a enzymatickými metodami.

Předpokládá se, že zejména v antikoncepci užívaná látka 17α-ethinylestradiol způsobuje až 90 % veškeré estrogenní aktivity ve vodách. Problém totiž spočívá v tom, že tato látka je vylučována močí a působením bakterií při procesu čištění odpadních vod s téměř vůbec nerozkládá. Jednou z možností, jak 17α-ethinylestradiol eliminovat, je nalézt nějaké další organismy, potažmo mikroorganismy, které by byly využitelné pro degradacitéto cizorodé látky. Proto jsme otestovali 8 zástupců ze skupiny takzvaných ligninolytických hub na jejich případnou schopnost 17α-ethinylestradiol rozkládat.

Ukázalo se, že tyto organismy, které jsou známé svými schopnostmi degradovat řadu kontaminantů, jsou oproti bakteriím schopny 17α-ethinylestradiol velmi efektivně a rychle rozkládat. Navíc jsme zjistili pomocí Hitlespeciálního kvasinkového testu, že v průběhu transformace 17α-ethinylestradiolu dochází ke snížení estrogenní aktivity vzorků, tedy k transformaci či rozkladu na látky, které již nepatří do skupiny estrogenních endokrinních disruptorů. (Chemosphere 75, 745–750, 2009/6)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tomáš Cajthaml

Prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., (*1975) vystudoval analytickou chemii a krajinnou a aplikovanou ekologii na PřF UK. Je zástupcem ředitele Ústavu pro životní prostředí téže fakulty. Zabývá se ekotoxicitou organických polutantů a možnostmi jejich mikrobiálního rozkladu. Studuje populace bakterií a hub v interakci s kontaminujícími látkami, na bioremediacích spolupracuje s řadou dekontaminačních firem.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...