Kam uletět před teplem?

V posledních desetiletích teplota vzduchu celosvětově stoupá a střední Evropa není výjimkou. Klima se zde oteplilo zejména v jarních měsících, kdy se většina organismů rozmnožuje. Ptáci na mírnější jarní podnebí reagují různými způsoby: od změn migračního chování či mezidruhových interakcí, přes časnější začátek hnízdění až po posun geografických areálů a změny lokální početnosti. Právě posuny areálů se studují zejména v severských oblastech, kde řada druhů evropských ptáků naráží na hranice svého rozšíření. Nás zajímalo, zda se areálové posuny dají zaznamenat i v podmínkách České republiky. Vybrali jsme si pro tento účel několik desítek u nás hnízdících druhů, kterým střední Evropou probíhá severní okraj jejich areálu. Z údajů o hnízdění ptáků v České republice, které bylo zmapováno ve dvou obdobích (v letech 1985–1989 a 2001–2003), jsme pro každý druh spočítali změnu jeho rozšíření.

Předpokládali jsme, že druhy, jejichž areál má ve střední Evropě svou severní hranici, se vlivem oteplení klimatu mezi obdobími průkazně rozšíří. Tento předpoklad se však nenaplnil – průměrná změna rozšíření spočítaná pro všechny druhy dohromady byla zanedbatelná. Proč tomu tak je, jsme zjistili po rozdělení druhů na dvě skupiny s odlišnou odezvou na lidské působení. Druhy, jimž hnízdní biotopy člověk zničil či přinejmenším silně omezil, z našeho území vymizely, některé, jako třeba ťuhýk menší nebo poštolka rudonohá, dokonce nadobro. Naopak druhy, které byly zásahů do hnízdního prostředí ušetřeny (např. strakapoud jižní nebo zrzohlávka rudozobá), se skutečně v souladu s předpokládaným působením oteplování klimatu v ČR rozšířily. Tato zjištění nám dávají poměrně varovný signál. Druhy, u nichž se předpokládá posun areálu směrem k severu vlivem klimatických změn, svůj areál nikam neposunou, pokud jim tam zničíme hnízdní prostředí. Hrozí jim tak dvojité nebezpečí: z jedné strany je budou tlačit nepříznivé klimatické podmínky provázené např. zhoršením potravní nabídky nebo zvýšeným konkurenčním tlakem, z druhé strany pak budou omezovány absencí vhodných hnízdních biotopů. (Acta Ornithologica 45, 83–90, 2010)