Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Kam uletět před teplem?

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 10, 2011/1

V posledních desetiletích teplota vzduchu celosvětově stoupá a střední Evropa není výjimkou. Klima se zde oteplilo zejména v jarních měsících, kdy se většina organismů rozmnožuje. Ptáci na mírnější jarní podnebí reagují různými způsoby: od změn migračního chování či mezidruhových interakcí, přes časnější začátek hnízdění až po posun geografických areálů a změny lokální početnosti. Právě posuny areálů se studují zejména v severských oblastech, kde řada druhů evropských ptáků naráží na hranice svého rozšíření. Nás zajímalo, zda se areálové posuny dají zaznamenat i v podmínkách České republiky. Vybrali jsme si pro tento účel několik desítek u nás hnízdících druhů, kterým střední Evropou probíhá severní okraj jejich areálu. Z údajů o hnízdění ptáků v České republice, které bylo zmapováno ve dvou obdobích (v letech 1985–1989 a 2001–2003), jsme pro každý druh spočítali změnu jeho rozšíření.

Předpokládali jsme, že druhy, jejichž areál má ve střední Evropě svou severní hranici, se vlivem oteplení klimatu mezi obdobími průkazně rozšíří. Tento předpoklad se však nenaplnil – průměrná změna rozšíření spočítaná pro všechny druhy dohromady byla zanedbatelná. Proč tomu tak je, jsme zjistili po rozdělení druhů na dvě skupiny s odlišnou odezvou na lidské působení. Druhy, jimž hnízdní biotopy člověk zničil či přinejmenším silně omezil, z našeho území vymizely, některé, jako třeba ťuhýk menší nebo poštolka rudonohá, dokonce nadobro. Naopak druhy, které byly zásahů do hnízdního prostředí ušetřeny (např. strakapoud jižní nebo zrzohlávka rudozobá), se skutečně v souladu s předpokládaným působením oteplování klimatu v ČR rozšířily. Tato zjištění nám dávají poměrně varovný signál. Druhy, u nichž se předpokládá posun areálu směrem k severu vlivem klimatických změn, svůj areál nikam neposunou, pokud jim tam zničíme hnízdní prostředí. Hrozí jim tak dvojité nebezpečí: z jedné strany je budou tlačit nepříznivé klimatické podmínky provázené např. zhoršením potravní nabídky nebo zvýšeným konkurenčním tlakem, z druhé strany pak budou omezovány absencí vhodných hnízdních biotopů. (Acta Ornithologica 45, 83–90, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné