Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Kam uletět před teplem?

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 10, 2011/1

V posledních desetiletích teplota vzduchu celosvětově stoupá a střední Evropa není výjimkou. Klima se zde oteplilo zejména v jarních měsících, kdy se většina organismů rozmnožuje. Ptáci na mírnější jarní podnebí reagují různými způsoby: od změn migračního chování či mezidruhových interakcí, přes časnější začátek hnízdění až po posun geografických areálů a změny lokální početnosti. Právě posuny areálů se studují zejména v severských oblastech, kde řada druhů evropských ptáků naráží na hranice svého rozšíření. Nás zajímalo, zda se areálové posuny dají zaznamenat i v podmínkách České republiky. Vybrali jsme si pro tento účel několik desítek u nás hnízdících druhů, kterým střední Evropou probíhá severní okraj jejich areálu. Z údajů o hnízdění ptáků v České republice, které bylo zmapováno ve dvou obdobích (v letech 1985–1989 a 2001–2003), jsme pro každý druh spočítali změnu jeho rozšíření.

Předpokládali jsme, že druhy, jejichž areál má ve střední Evropě svou severní hranici, se vlivem oteplení klimatu mezi obdobími průkazně rozšíří. Tento předpoklad se však nenaplnil – průměrná změna rozšíření spočítaná pro všechny druhy dohromady byla zanedbatelná. Proč tomu tak je, jsme zjistili po rozdělení druhů na dvě skupiny s odlišnou odezvou na lidské působení. Druhy, jimž hnízdní biotopy člověk zničil či přinejmenším silně omezil, z našeho území vymizely, některé, jako třeba ťuhýk menší nebo poštolka rudonohá, dokonce nadobro. Naopak druhy, které byly zásahů do hnízdního prostředí ušetřeny (např. strakapoud jižní nebo zrzohlávka rudozobá), se skutečně v souladu s předpokládaným působením oteplování klimatu v ČR rozšířily. Tato zjištění nám dávají poměrně varovný signál. Druhy, u nichž se předpokládá posun areálu směrem k severu vlivem klimatických změn, svůj areál nikam neposunou, pokud jim tam zničíme hnízdní prostředí. Hrozí jim tak dvojité nebezpečí: z jedné strany je budou tlačit nepříznivé klimatické podmínky provázené např. zhoršením potravní nabídky nebo zvýšeným konkurenčním tlakem, z druhé strany pak budou omezovány absencí vhodných hnízdních biotopů. (Acta Ornithologica 45, 83–90, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné