Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

500 let vynálezce rovnítka

 |  9. 9. 2010
 |  Vesmír 89, 508, 2010/9

Matematické symboly zpravidla zůstávají „majetkem“ matematiků, ale neplatí to o všech. Asi nejdál mimo území matematiky, dokonce dál než symboly + nebo −, se dostala značka pro rovnost = alias „rovnítko“, a právě ono letos slaví určité výročí.

Přesně před půl tisíciletím se totiž narodil jeho „vynálezce“, lékař, matematik, v mládí také hudebník a celý život přesvědčený Walesan Robert Recorde (1510–1558). V jeho životopisu máme sice bohužel mezery, není například známo přesné datum jeho narození, ví se však, že v letech 1525–1531 studoval Oxfordskou univerzitu, přesněji All Saints College (neznáme ovšem přesný obor), a po vystudování zde působil.

Znaménko, kterým vstoupil do dějin, použil v tištěné práci poprvé v roce 1557, kdy vyšla jeho kniha The Whetstone of Witte. Dvě vodorovné čárky nad sebou, které pro označení rovnosti zvolil, měly svůj symbolický smysl – jsou obě stejně dlouhé. Nevypadaly ale tak docela jako dnešní symbol – byly asi čtyřikrát delší.

Recordův „objev“ sice nezapadl, ale masově se ještě dlouho neužíval. Ostatně nových matematických knih tehdy nevycházelo mnoho, a pokud ano, šlo vesměs o komentáře k antickým autorům nebo o spisy, v kterých se autoři bez rovnítka obešli. Znovu se symbol = objevil v tisku až v letech 1618 a 1631, kdy ho použil Angličan William Oughtred (k jehož zásluhám patří kromě jiného vynález logaritmického pravítka).

Dnešnímu čtenáři to připadá až neuvěřitelné, ale formální symbolika se v matematických textech objevuje opravdu až od 16. století a soustavněji ještě o století později. Do té doby se matematické vztahy popisovaly slovy a běžná matematická věta zněla jako dost rozvláčné vyprávění. Začali s tím Řekové (asi všichni jsme slyšeli Pythagorovu větu jako vyprávění o čtvercích), první knihu se znaménkem + pro sčítání použil až chebský rodák Johann Widmann v roce 1489 a ještě v sedmnáctém století Pierre de Fermat zapsal svou slavnou „Velkou větu“ jako odstavec o několika řádcích, v kterém se místo třetí a čtvrté mocniny vyskytují slova jako „krychle“ a „čtvercočtverec“.

V těchto souvislostech není „vynález“ rovnítka před polovinou šestnáctého století nijak opožděný a připomenout si výročí narození jeho autora je docela namístě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Milan Mareš

Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc., (*1943) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. V Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., se zabývá teorií rozhodování a teorií fuzzy množin. V letech 1993–1997 byl členem Akademické rady AV ČR. Je autorem knihy Slova, která se hodí aneb Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice (Academia, Praha 2006), a knihy Příběhy matematiky (nakladatelství Pistorius, Praha 2008).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné