Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

500 let vynálezce rovnítka

 |  9. 9. 2010
 |  Vesmír 89, 508, 2010/9

Matematické symboly zpravidla zůstávají „majetkem“ matematiků, ale neplatí to o všech. Asi nejdál mimo území matematiky, dokonce dál než symboly + nebo −, se dostala značka pro rovnost = alias „rovnítko“, a právě ono letos slaví určité výročí.

Přesně před půl tisíciletím se totiž narodil jeho „vynálezce“, lékař, matematik, v mládí také hudebník a celý život přesvědčený Walesan Robert Recorde (1510–1558). V jeho životopisu máme sice bohužel mezery, není například známo přesné datum jeho narození, ví se však, že v letech 1525–1531 studoval Oxfordskou univerzitu, přesněji All Saints College (neznáme ovšem přesný obor), a po vystudování zde působil.

Znaménko, kterým vstoupil do dějin, použil v tištěné práci poprvé v roce 1557, kdy vyšla jeho kniha The Whetstone of Witte. Dvě vodorovné čárky nad sebou, které pro označení rovnosti zvolil, měly svůj symbolický smysl – jsou obě stejně dlouhé. Nevypadaly ale tak docela jako dnešní symbol – byly asi čtyřikrát delší.

Recordův „objev“ sice nezapadl, ale masově se ještě dlouho neužíval. Ostatně nových matematických knih tehdy nevycházelo mnoho, a pokud ano, šlo vesměs o komentáře k antickým autorům nebo o spisy, v kterých se autoři bez rovnítka obešli. Znovu se symbol = objevil v tisku až v letech 1618 a 1631, kdy ho použil Angličan William Oughtred (k jehož zásluhám patří kromě jiného vynález logaritmického pravítka).

Dnešnímu čtenáři to připadá až neuvěřitelné, ale formální symbolika se v matematických textech objevuje opravdu až od 16. století a soustavněji ještě o století později. Do té doby se matematické vztahy popisovaly slovy a běžná matematická věta zněla jako dost rozvláčné vyprávění. Začali s tím Řekové (asi všichni jsme slyšeli Pythagorovu větu jako vyprávění o čtvercích), první knihu se znaménkem + pro sčítání použil až chebský rodák Johann Widmann v roce 1489 a ještě v sedmnáctém století Pierre de Fermat zapsal svou slavnou „Velkou větu“ jako odstavec o několika řádcích, v kterém se místo třetí a čtvrté mocniny vyskytují slova jako „krychle“ a „čtvercočtverec“.

V těchto souvislostech není „vynález“ rovnítka před polovinou šestnáctého století nijak opožděný a připomenout si výročí narození jeho autora je docela namístě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Milan Mareš

Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc., (*1943) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. V Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., se zabývá teorií rozhodování a teorií fuzzy množin. V letech 1993–1997 byl členem Akademické rady AV ČR. Je autorem knihy Slova, která se hodí aneb Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice (Academia, Praha 2006), a knihy Příběhy matematiky (nakladatelství Pistorius, Praha 2008).

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.