Vidět & vědět, Nebezpečí přílišných jistot

K těm nejvzácnějším bezpochyby patřil lord Robert Winston (*1940), britský emeritní profesor Imperial College London, jeden z nejvýznamnějších popularizátorů přírodních věd a medicíny, gynekolog a specialista na léčbu neplodnosti a průkopník metody umožňující rozpoznat genetické vady raného embrya. Lord Winston je dlouholetý moderátor populárněvědeckých pořadů televizní stanice BBC (je autor seriálů Lidské tělo, Lidská mysl či Dítě navzdory všemu). Napsal více než 300 vědeckých publikací, které jsou zaměřeny nejen na medicínu, ale i na sociální a etické aspekty spojené s výzkumem. Jeho nejaktuálnější projekt je Reach Out Lab (Mimo laboratoř), v němž jsou děti všeho věku seznamovány s nejnovějšími poznatky vědy.¹⁾ Na olomouckém festivalu také představil svou novou interaktivní knihu Evolution Revolution – From Darwin to DNA.²⁾

Pro festivalový časopis AFOhled (č. 1, s. 2) odpověděl na otázku, zda považuje náboženství dnes za důležité: …nesouhlasím s vědci, kteří se k náboženskému přesvědčení staví negativně a tvrdí, že náboženství je lež a pravdu nám může přinést pouze věda. Nevěřím, že existuje absolutní pravda. Ve vědě platí, že čím více víme, tím méně rozumíme… Je proto pošetilé, když někteří spisovatelé, jako například Richard Dawkins, tvrdí, že jsou duchovní hodnoty bezcenné. Věda totiž nahlíží svět pouze z jedné strany… Měli bychom být skromnější ve svých soudech.

Hned první festivalový večer byl Poctou lordu Winstonovi, který komentoval své filmy. Jeho příběhy z natáčení se sice nesly v zábavném duchu, neopustily však rámec hlubokého lidského vcítění a žertovné moudrosti plynoucí z poznávání. Na konci svého vyprávění zvážněl, aby poukázal na nebezpečí společné pro vědu i víru. Je jím přílišná jistota: být si jist svou jedinou pravdou je stejně nebezpečné ve vědě jako ve víře. Taková jistota vede k aroganci, a ta do vědy ani víry nepatří. Je to zřejmě téma, které lordu Winstonovi leží na srdci – podobně končil i rozhovor pro Český rozhlas Leonardo.³⁾ Lord Robert Winston musel festival opustit hned druhý den, a tak si ho návštěvníci příliš neužili.

Cena časopisu Vesmír

Je dobré si stále klást otázky, hledat na ně odpovědi, předem nezavrhovat jiné přístupy, diskutovat. Snímek Miloslava Nováka Hranice v psychosomatice nutí k zamyšlení nad jedním z přístupů současné medicíny k léčbě. Režisér nic nevnucuje, nedělá ukvapené závěry a informace, které přináší, nejsou povrchní. O tom, že film má co říci, svědčí i mediální diskuse, kterou vyvolal.⁴⁾