Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Vidět & vědět, Nebezpečí přílišných jistot

45. Academia film Olomouc
 |  10. 6. 2010
 |  Vesmír 89, 401, 2010/6

S podtitulem Vidět a vědět se konal 13.–18. dubna 2010 v Olomouci 45. ročník nejstaršího českého filmového festivalu populárněvědeckého dokumentárního filmu. Všech akcí Academia film Olomouc se zúčastnilo 13 800 diváků, akreditovaných návštěvníků bylo 1919 a přijelo všech 106 pozvaných hostů.

K těm nejvzácnějším bezpochyby patřil lord Robert Winston (*1940), britský emeritní profesor Imperial College London, jeden z nejvýznamnějších popularizátorů přírodních věd a medicíny, gynekolog a specialista na léčbu neplodnosti a průkopník metody umožňující rozpoznat genetické vady raného embrya. Lord Winston je dlouholetý moderátor populárněvědeckých pořadů televizní stanice BBC (je autor seriálů Lidské tělo, Lidská mysl či Dítě navzdory všemu). Napsal více než 300 vědeckých publikací, které jsou zaměřeny nejen na medicínu, ale i na sociální a etické aspekty spojené s výzkumem. Jeho nejaktuálnější projekt je Reach Out Lab (Mimo laboratoř), v němž jsou děti všeho věku seznamovány s nejnovějšími poznatky vědy.1) Na olomouckém festivalu také představil svou novou interaktivní knihu Evolution Revolution – From Darwin to DNA.2)

Pro festivalový časopis AFOhled (č. 1, s. 2) odpověděl na otázku, zda považuje náboženství dnes za důležité: …nesouhlasím s vědci, kteří se k náboženskému přesvědčení staví negativně a tvrdí, že náboženství je lež a pravdu nám může přinést pouze věda. Nevěřím, že existuje absolutní pravda. Ve vědě platí, že čím více víme, tím méně rozumíme… Je proto pošetilé, když někteří spisovatelé, jako například Richard Dawkins, tvrdí, že jsou duchovní hodnoty bezcenné. Věda totiž nahlíží svět pouze z jedné strany… Měli bychom být skromnější ve svých soudech.

Hned první festivalový večer byl Poctou lordu Winstonovi, který komentoval své filmy. Jeho příběhy z natáčení se sice nesly v zábavném duchu, neopustily však rámec hlubokého lidského vcítění a žertovné moudrosti plynoucí z poznávání. Na konci svého vyprávění zvážněl, aby poukázal na nebezpečí společné pro vědu i víru. Je jím přílišná jistota: být si jist svou jedinou pravdou je stejně nebezpečné ve vědě jako ve víře. Taková jistota vede k aroganci, a ta do vědy ani víry nepatří. Je to zřejmě téma, které lordu Winstonovi leží na srdci – podobně končil i rozhovor pro Český rozhlas Leonardo.3) Lord Robert Winston musel festival opustit hned druhý den, a tak si ho návštěvníci příliš neužili.

Cena časopisu Vesmír

Je dobré si stále klást otázky, hledat na ně odpovědi, předem nezavrhovat jiné přístupy, diskutovat. Snímek Miloslava Nováka Hranice v psychosomatice nutí k zamyšlení nad jedním z přístupů současné medicíny k léčbě. Režisér nic nevnucuje, nedělá ukvapené závěry a informace, které přináší, nejsou povrchní. O tom, že film má co říci, svědčí i mediální diskuse, kterou vyvolal.4)

Literatura

Česky vyšlo:

R. W. (hlavní editor): Člověk. Obrazová encyklopedie lidstva, Knižní klub, 2005;

R. W.: To je pěkný chaos! Ať chemie krásně praská, Slovart, 2008;

R. W.: Co dělá tebe tebou. Neuvěřitelné pohledy do našeho těla, Slovart, 2006.

AFO 45 – festivalové ceny

  • Cenu za nejlepší český populárněvědecký dokumentární film obdržela Andrea Culková za snímek Lise Forell: sem fronteiras,
  • cenu za nejlepší světový populárněvědecký dokumentární film vyhrál francouzský snímek Jacquese Mitsche Inteligence rostlin,
  • cenu časopisu Vesmír za nejlepší český populárněvědecký film v oblasti přírodních věd získal Miloslav Novák za film Hranice v psychosomatice,
  • cenu časopisu Dějiny a současnost za nejlepší český populárněvědecký dokumentární film v oblasti humanitních věd dostal snímek Toma Feierabenda Děti našich rodičů, aneb Jak se kalifornský surfař naučil mít rád Československo,
  • cenu FAMU letos získal snímek Viery Čákanyové Alda,
  • cenu diváků obdržel film Michaela Schaapa Pan Viagra.

Cena studentské poroty letos udělena nebyla.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Nad filmem

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné