Pravá, levá, přední, zadní

Poměr velikosti předních a zadních končetin obratlovců se může v dospělosti dramaticky lišit v závislosti na způsobu pohybu a dle uzpůsobení k plnění dalších funkcí. Jak je to ale s jejich vývojem? Projevuje se nějak finální poměr velikosti končetin v načasování jejich vývoje, nebo je zde jednotný vývojový mechanismus společný všem obratlovcům? Tyto otázky si kladl i tým evropských a amerických vědců. Prozkoumali embryonální vývoj několika druhů savců, ptáků, plazů a obojživelníků a své nálezy porovnali s dosud publikovanými údaji. Jaký je výsledek? Rybám i parybám se nejdříve začínají vyvíjet přední končetiny (prsní ploutve) a zdá se, že tento stav je původní. Nicméně na souši přetrvává jen u ocasatých obojživelníků, vačnatců a z placentálních savců u hmyzožravců. U valné většiny terestrických obratlovců probíhá vývoj současně (plazi, ptáci a zbylí placentálové včetně netopýrů). Samostatnou kapitolou jsou žáby, které nám berou poslední zbytky naděje na nalezení vyššího smyslu: zatímco u původnějších žab (jako jsou drápatky či rosničky) se výrazně dříve vyvíjejí končetiny zadní (jak bychom u slušné žáby očekávali), u skokana se načasování počátku vývoje neliší. Nejsme tak bohužel ani schopni říct, jaká byla situace u prvních plazů, savců, popř. placentálů. Zda další výzkum dalších druhů vnese do této problematiky jasno, nebo ještě větší zmatek není možno s jistotou říct. Zatím máme čtyři jistoty:

(1) konečný poměr velikosti končetin nemá vliv na pořadí, v jakém jsou zakládány;

(2) u prvních obojživelníků byla situace stejná jako u jejich rybích předků;

(3) u vačnatců je rozhodující nutnost mít dostatečně vyvinuté přední končetiny, aby se nově narozený jedinec dokázal dostat do vaku své matky;

(4) svět je složitý. (BMC Evol. Biol. 7, 182, 2007)