Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Lidožraví keňští lvi opět na scéně

 |  10. 6. 2010
 |  Vesmír 89, 347, 2010/6

V roce 1898 zastavila stavbu železnice, která měla spojovat Keňu s Ugandou, brutální smrt desítek dělníků. Stali se kořistí dvou lvů, které domorodci pojmenovali „ďáblové“. Do tábora dělníků ve vesnici Tsavo přicházeli v noci a vyhlédnutým obětem nedávali žádnou šanci. Až po devíti měsících hrůzy učinil jejich řádění přítrž zkušený lovec Charles Remington, kterému se podařilo obě zvířata zastřelit.

Podplukovník John Henry Patterson, který vedl stavbu železnice, napsal o svém africkém dobrodružství knihu Lidojedi z Tsava (1907), kde uvádí, že obětí bylo 28, ale ve druhém vydání (1920) zvýšil jejich počet na 135. Protože příjmy z prodeje knih nebyly valné, prodal lebky a kůže zvířat za 5000 dolarů chicagskému muzeu. Keňa však považuje lidožravé lvy za součást svého kulturního dědictví a intenzivně se dožaduje jejich vrácení.

Řáděním lvů se inspirovali tvůrci oscarového thrilleru z roku 1996 Lovci lvů (s Valem Kilmerem a Michaelem Douglasem v hlavních rolích). Dnes je vesnice Tsavo součástí stejnojmenného národního parku, který je největším keňským národním parkem (22 000 km2) a jedním z největších na světě.

Skutečný počet obětí lidožravých lvů zůstává neznámý, stejně jako důvod, proč lvi začali ve velkém útočit na lidi, kteří nejsou jejich přirozenou kořistí. Nejnovější vysvětlení přinášejí Nathaniel Dominy a Justin D. Yeakel z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Použili izotopovou
analýzu, při níž měřili množství izotopů 12C a 13C v kostech a srsti zmíněných zvířat, což srovnávali s hodnotami naměřenými v kostech býložravců i lidí z téže oblasti. Index 12C/13C je závislý na stravě, a tak vědci z rozboru usoudili, že jeden ze lvů sežral 24 lidí (tvořili asi 30 % jeho stravy), druhý 11 lidí (tvořili 13 %). Příčinu lvích útoků na lidi vidí vědci v tom, že se koncem 19. století v údolí řeky Tsavo výrazně změnila krajina a ubylo zvěře. (PNAS 106, 19040–19043, 2009; DOI: 10.1073/pnas.0905309106)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné