Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Když u savců kojí samec

 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 212, 2010/4

Savci jsou typičtí tím, že kojí svá mláďata mateřským mlékem. Ačkoli samci savců mají některé charakteristiky, které by se mohly slučovat s produkcí mléka (např. mléčné bradavky či prolaktin kolující v krvi), dodatečnému vývoji mléčných žláz a jejich funkčnosti brání samčí pohlavní hormony. Pakliže samci investují do svých mláďat, činí to jinak než zrovna kojením. Donedávna bylo známo jen pár příkladů, kdy i samci produkovali mléko – vždy však šlo o patologie, popřípadě o nestandardní životní podmínky. Pokud muži nebo samci domácích zvířat jsou vystaveni vlivu fytohormonů či hormonů (např. při léčbě), může se u nich spustit laktace. Velký vliv mají i onemocnění, například rakovina hypofýzy nebo třeba cirhóza jater (poškozená játra nejsou schopna metabolizovat pohlavní hormony). Smutným dokladem byla i laktace u mužů propuštěných z koncentračních táborů po druhé světové válce. Kvůli omezenému příjmu potravy se jim totiž snížila výkonnost jater nebo hypofýzy, což se při zotavování projevilo hormonální nerovnováhou.

Nedávno byla produkce mléka popsána také u samců dvou druhů kaloňů, konkrétně u novoguinejského kaloně maskovaného (Pteropus capistratus) a kaloně dajáckého (Dyacopterus spadiceus) z pevninské Malajsie, Sumatry a Bornea. Podle současných znalostí se zdá, že třeba kaloň dajácký produkuje poměrně málo mléka, ale předpokládá se, že každý mikrolitr mléka může být výhodou. V analogii s dosud zdokumentovanými případy laktace u samců lze spekulovat, zda u těchto kaloňů nejde o patologii či nedostatečný přísun potravy. U podvyživených jedinců ale bývá utlumena či zastavena tvorba spermií, což u těchto kaloňů nebylo vůbec prokázáno. Ani výskyt onemocnění hypofýzy zřejmě neobstojí, protože laktace byla zdokumentována u většího počtu zvířat a ne jen u pár jedinců. Nicméně nelze vyloučit, že jejich laktace je ovlivněna fytohormony (jejich potrava zahrnuje kromě plodů třeba i listy) nebo organochlorovými pesticidy, jejichž využití v posledních letech v místech výskytu těchto kaloňů přibývá. Přestože jde v případě obou kaloňů o zajímavý (a zatím tedy ne zcela dořešený) objev, krmení savčích mláďat je vpravdě samičí záležitostí. (Trends in Ecology and Evolution 24, 80–85, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...