Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Když u savců kojí samec

 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 212, 2010/4

Savci jsou typičtí tím, že kojí svá mláďata mateřským mlékem. Ačkoli samci savců mají některé charakteristiky, které by se mohly slučovat s produkcí mléka (např. mléčné bradavky či prolaktin kolující v krvi), dodatečnému vývoji mléčných žláz a jejich funkčnosti brání samčí pohlavní hormony. Pakliže samci investují do svých mláďat, činí to jinak než zrovna kojením. Donedávna bylo známo jen pár příkladů, kdy i samci produkovali mléko – vždy však šlo o patologie, popřípadě o nestandardní životní podmínky. Pokud muži nebo samci domácích zvířat jsou vystaveni vlivu fytohormonů či hormonů (např. při léčbě), může se u nich spustit laktace. Velký vliv mají i onemocnění, například rakovina hypofýzy nebo třeba cirhóza jater (poškozená játra nejsou schopna metabolizovat pohlavní hormony). Smutným dokladem byla i laktace u mužů propuštěných z koncentračních táborů po druhé světové válce. Kvůli omezenému příjmu potravy se jim totiž snížila výkonnost jater nebo hypofýzy, což se při zotavování projevilo hormonální nerovnováhou.

Nedávno byla produkce mléka popsána také u samců dvou druhů kaloňů, konkrétně u novoguinejského kaloně maskovaného (Pteropus capistratus) a kaloně dajáckého (Dyacopterus spadiceus) z pevninské Malajsie, Sumatry a Bornea. Podle současných znalostí se zdá, že třeba kaloň dajácký produkuje poměrně málo mléka, ale předpokládá se, že každý mikrolitr mléka může být výhodou. V analogii s dosud zdokumentovanými případy laktace u samců lze spekulovat, zda u těchto kaloňů nejde o patologii či nedostatečný přísun potravy. U podvyživených jedinců ale bývá utlumena či zastavena tvorba spermií, což u těchto kaloňů nebylo vůbec prokázáno. Ani výskyt onemocnění hypofýzy zřejmě neobstojí, protože laktace byla zdokumentována u většího počtu zvířat a ne jen u pár jedinců. Nicméně nelze vyloučit, že jejich laktace je ovlivněna fytohormony (jejich potrava zahrnuje kromě plodů třeba i listy) nebo organochlorovými pesticidy, jejichž využití v posledních letech v místech výskytu těchto kaloňů přibývá. Přestože jde v případě obou kaloňů o zajímavý (a zatím tedy ne zcela dořešený) objev, krmení savčích mláďat je vpravdě samičí záležitostí. (Trends in Ecology and Evolution 24, 80–85, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...