Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Co znamená výskyt prasat na Kypru před 12 000 lety?

 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 213, 2010/4

Za centrum domestikace divokých prasat (Sus scrofa) je všeobecně považována jihozápadní Asie. Usuzuje se, že domestikace tohoto druhu proběhla na několika místech nezávisle, přičemž konkrétní archeologické nálezy pocházejí z Anatolie a z horní části Mezopotamské nížiny. Odtud se pak nejspíš domácí prasata rozšířila s prvními zemědělci do Evropy. Jedním z ukazatelů domestikace divokých prasat byl pozvolný pokles jejich tělesné výšky jakožto odezva na nepřetržitý selekční tlak vytvářený chovateli. Podle datování radioaktivním izotopem uhlíku se první „zmenšené“ kosterní nálezy objevují asi před 10 500 lety a ostatky plně domestikovaných jedinců zhruba před 9000 lety.

Nedávno ale tým francouzských archeozoologů a archeologů zjistil, že k určité formě péče o prasata mohlo dojít mnohem dříve, někdy před 11 400 lety. Tento závěr podporují nálezy kostí spodních částí končetin prasat objevených na jihu kyperského pobřeží na sídlišti Aetokremnos, v místě vyznačujícím se přítomností člověka ještě před začátkem holocénu. Kosti prasat se nevyskytovaly mezi zbytky pleistocenní fauny, kterou tvořily například málopočetné skupinky slonů a hrochů trpasličího vzrůstu, nýbrž až v nálezových celcích z období časného předkeramického neolitu (před 10 400–10 000 lety).

Prasata jsou sice dobrými plavci, ale přeplavat nějakých 60–70 km je na ně příliš, což naznačují i pleistocenní nálezy fauny z dalších izolovaných ostrovů ve Středomoří. Vypadá to tedy, že člověk prasata na Kypr dovezl. Divoká, nebo už domácí?

Srovnání velikosti prstních článků kyperských prasat ukázalo, že 20 % zvířat bylo menších než divoká prasata nalezená v Levantu (oblasti východního Středomoří) z téhož období a že kosti prstů měla prasata na Kypru prokazatelně kratší než domestikovaná prasata z období raného a středního předkeramického neolitu v téže oblasti. Rozměry některých prasat se nápadně podobaly prasatům z Korsiky, ta ale pocházejí až z raného a středního neolitu. Byla tedy prasata dovezená na Kypr domácí? Nezbytně ne, jejich zmenšení mohlo být důsledkem ostrovního efektu (viz např. Vesmír 78, 377, 1999/7). K tomuto vysvětlení se přiklonili i sami autoři článku. Kdyby to byla pravda, nálezy kyperských prasat z doby před 12 000 lety by naznačovaly, že domestikačnímu chovu prasat předcházelo dlouhé období manipulace člověka s divokými prasaty, aniž se to na jejich morfologii výrazně odrazilo. (PNAS Early Edition, DOI: 10.1073/pnas.0905015106)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleobotanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jan Robovský

Lenka Kovačiková

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné