Co znamená výskyt prasat na Kypru před 12 000 lety?

Za centrum domestikace divokých prasat (Sus scrofa) je všeobecně považována jihozápadní Asie. Usuzuje se, že domestikace tohoto druhu proběhla na několika místech nezávisle, přičemž konkrétní archeologické nálezy pocházejí z Anatolie a z horní části Mezopotamské nížiny. Odtud se pak nejspíš domácí prasata rozšířila s prvními zemědělci do Evropy. Jedním z ukazatelů domestikace divokých prasat byl pozvolný pokles jejich tělesné výšky jakožto odezva na nepřetržitý selekční tlak vytvářený chovateli. Podle datování radioaktivním izotopem uhlíku se první „zmenšené“ kosterní nálezy objevují asi před 10 500 lety a ostatky plně domestikovaných jedinců zhruba před 9000 lety.

Nedávno ale tým francouzských archeozoologů a archeologů zjistil, že k určité formě péče o prasata mohlo dojít mnohem dříve, někdy před 11 400 lety. Tento závěr podporují nálezy kostí spodních částí končetin prasat objevených na jihu kyperského pobřeží na sídlišti Aetokremnos, v místě vyznačujícím se přítomností člověka ještě před začátkem holocénu. Kosti prasat se nevyskytovaly mezi zbytky pleistocenní fauny, kterou tvořily například málopočetné skupinky slonů a hrochů trpasličího vzrůstu, nýbrž až v nálezových celcích z období časného předkeramického neolitu (před 10 400–10 000 lety).

Prasata jsou sice dobrými plavci, ale přeplavat nějakých 60–70 km je na ně příliš, což naznačují i pleistocenní nálezy fauny z dalších izolovaných ostrovů ve Středomoří. Vypadá to tedy, že člověk prasata na Kypr dovezl. Divoká, nebo už domácí?

Srovnání velikosti prstních článků kyperských prasat ukázalo, že 20 % zvířat bylo menších než divoká prasata nalezená v Levantu (oblasti východního Středomoří) z téhož období a že kosti prstů měla prasata na Kypru prokazatelně kratší než domestikovaná prasata z období raného a středního předkeramického neolitu v téže oblasti. Rozměry některých prasat se nápadně podobaly prasatům z Korsiky, ta ale pocházejí až z raného a středního neolitu. Byla tedy prasata dovezená na Kypr domácí? Nezbytně ne, jejich zmenšení mohlo být důsledkem ostrovního efektu (viz např. Vesmír 78, 377, 1999/7). K tomuto vysvětlení se přiklonili i sami autoři článku. Kdyby to byla pravda, nálezy kyperských prasat z doby před 12 000 lety by naznačovaly, že domestikačnímu chovu prasat předcházelo dlouhé období manipulace člověka s divokými prasaty, aniž se to na jejich morfologii výrazně odrazilo. (PNAS Early Edition, DOI: 10.1073/pnas.0905015106)