Špatně provedená dezinfekce nadělá více škody než užitku

Antibiotika jsou právem považována za jeden z nejvýznamnějších medicínských objevů 20. století. Díky nim řada chorob vymizela, či alespoň přestaly být nebezpečné. Není však žádným tajemstvím, že u některých bakterií vzniká na antibiotika rezistence, která začíná být velkým problémem. Stále častěji se objevují bakterie rezistentní proti více typům antibiotik (multirezistentní kmeny). To nutí lékaře používat nová a dražší antibiotika, což opět vede k vzniku rezistence na nové léky, a tedy k snaze vyvíjet další a další antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.

Vzniku rezistence nelze úplně zabránit, ale rozumným předepisováním antibiotik ji lze alespoň omezit. Specifický problém představuje antibiotická rezistence v nemocnicích, kde zasahuje některé rizikové skupiny pacientů.

Výzkum prováděný na Irské národní univerzitě v Galway ukázal, že na vzniku rezistentních kmenů bakterií se podílí i špatně prováděná dezinfekce. Jestliže je použit příliš naředěný dezinfekční prostředek, nejenže část bakterií přežívá, ale zároveň získává vůči některým antibiotikům rezistenci. Vědci pracovali s bakterií Pseudomonas aeruginosa, která se občas ve velkých kvantech objevuje v nemocničním prostředí na místech, kde bychom ji nečekali (na jednotkách intenzivní péče, resuscitačních či novorozeneckých odděleních) a bývá často příčinou rozsáhlých nemocničních nákaz. Dezinfekční prostředek na bázi chloridu benzalkonia sice bakterie P. aeruginosa spolehlivě ničí, ale pokud není použit v dostatečně vysoké koncentraci, přežívající kmeny bakterií jsou rezistentní i proti moderním širokospektrým antibiotikům, jako je ciprofloxacin nebo fluorochinolon. Špatně provedená dezinfekce proto může nadělat více škody než užitku. (Microbiology 156, 30–38, 2010, DOI: 10.1099/mic.0.029751-0)