Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Špatně provedená dezinfekce nadělá více škody než užitku

 |  11. 3. 2010
 |  Vesmír 89, 146, 2010/3

Antibiotika jsou právem považována za jeden z nejvýznamnějších medicínských objevů 20. století. Díky nim řada chorob vymizela, či alespoň přestaly být nebezpečné. Není však žádným tajemstvím, že u některých bakterií vzniká na antibiotika rezistence, která začíná být velkým problémem. Stále častěji se objevují bakterie rezistentní proti více typům antibiotik (multirezistentní kmeny). To nutí lékaře používat nová a dražší antibiotika, což opět vede k vzniku rezistence na nové léky, a tedy k snaze vyvíjet další a další antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.

Vzniku rezistence nelze úplně zabránit, ale rozumným předepisováním antibiotik ji lze alespoň omezit. Specifický problém představuje antibiotická rezistence v nemocnicích, kde zasahuje některé rizikové skupiny pacientů.

Výzkum prováděný na Irské národní univerzitě v Galway ukázal, že na vzniku rezistentních kmenů bakterií se podílí i špatně prováděná dezinfekce. Jestliže je použit příliš naředěný dezinfekční prostředek, nejenže část bakterií přežívá, ale zároveň získává vůči některým antibiotikům rezistenci. Vědci pracovali s bakterií Pseudomonas aeruginosa, která se občas ve velkých kvantech objevuje v nemocničním prostředí na místech, kde bychom ji nečekali (na jednotkách intenzivní péče, resuscitačních či novorozeneckých odděleních) a bývá často příčinou rozsáhlých nemocničních nákaz. Dezinfekční prostředek na bázi chloridu benzalkonia sice bakterie P. aeruginosa spolehlivě ničí, ale pokud není použit v dostatečně vysoké koncentraci, přežívající kmeny bakterií jsou rezistentní i proti moderním širokospektrým antibiotikům, jako je ciprofloxacin nebo fluorochinolon. Špatně provedená dezinfekce proto může nadělat více škody než užitku. (Microbiology 156, 30–38, 2010, DOI: 10.1099/mic.0.029751-0)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné