Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Uhlíkové nanotuby z plastových sáčků

 |  11. 2. 2010
 |  Vesmír 89, 77, 2010/2

Uhlíkové nanotuby dnes patří mezi nejstudovanější nanomateriály. Za svou popularitu vděčí svým neobvyklým vlastnostem i možnostem využití v mnoha oblastech života (viz Vesmír 87, 846, 2008/12). Jejich výroba není levná, a proto se hledají cesty jak ji zefektivnit.

Se zajímavou technologií přípravy vícevrstevných uhlíkových nanotub přišli Vilas Ganpot Pol a Pappanan Thiyagarajan z Argonne National Laboratory v Illinois. Jako zdroj uhlíku použili polyetylenové sáčky, které v lepším případě končívají v odpadu, v horším se povalují v přírodě, která je neumí likvidovat. Když po dvě hodiny zahřívali polyetylen s octanem kobaltnatým na 700 °C, úplně se rozložil, a když pak směs pomalu ochlazovali, začaly při teplotě 600 °C na částicích kobaltového katalyzátoru narůstat mnohovrstevné uhlíkové nanotuby. Takto připravené nanotuby s příměsí kobaltu byly bez jakékoliv úpravy použity jako anodový materiál v lithiových bateriích, které oproti normálním vykazovaly vyšší kapacitu a delší životnost.

Jde o velmi jednoduchou technologii, která nevyžaduje ani rozpustidla, ani složité přístroje pracující s vakuem, a navíc recykluje odpadový materiál, jehož je všude dost. Autoři studie označují takový způsob recyklace termínem „upcycling“, protože výsledkem je produkt s vyšší užitnou hodnotou, než měla výchozí surovina. Použit může být jak nízkotlaký, tak vysokotlaký polyetylen. (J. Environ. Monit., DOI: 10.1039/b914648b)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....