mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Polyacetyleny nejsou k smíchu

 |  11. 2. 2010
 |  Vesmír 89, 75, 2010/2

Sardonický úsměv nemá nic společného s kladnými pocity, radostí a veselostí. Medicína tímto termínem označuje křečovité stažení lícních svalů odhalující zaťaté zuby, k němuž dochází například při epileptickém záchvatu nebo při tetanu. V obecném jazyce pak značí úsměv nepřirozený a křečovitý, úšklebek, grimasu, jež vyjadřuje zklamání a bolest. Jméno získal už za starověku, kupodivu opravdu podle Sardinie. Ke zvyklostem jejích původních obyvatel patřilo rituální zabíjení seniorů a slabých členů společnosti, kteří se o sebe nedokázali sami postarat. Nešťastníka omámili bylinami, a poté jej svrhli ze skály nebo ubili. Podle toho, jak otravu sardonickými bylinami popsali římští historikové, šlo nejspíš o haluchy (rostliny rodu Oenanthe) z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Do jejich příbuzenstva patří mnohé užitkové rostliny (třeba mrkev, petržel, celer, kmín), ale i nejeden jedovatý plevel (například bolehlav či bolševník). Jedy haluch jsou polyacetyleny, zajímavé a poněkud nestálé látky s několika trojnými vazbami. Působí na GABAA receptory a ovlivňují propustnost kanálů pro sodné a vápenaté ionty v buněčné membráně. Některé účinkují již v koncentracích pod jeden mikromol na litr (0,25 mg∕ l). Intoxikace nejdřív připomíná opilost (jméno Oenanthe pochází z řeckých základů oinos = víno, anthos = květ), je doprovázena křečovitými stahy svalových skupin a může vést až k zástavě dechu. Na rozdíl od mnoha jiných přírodních toxických látek na sebe polyacetyleny nijak neupozorní. Naopak Oenanthe crocata, která pravděpodobně byla onou antickou sardonickou rostlinou a bývá příčinou náhodných otrav i dnes, je nasládlá a má příjemnou vůni. (Appendino G. et al.: J. Nat. Prod. 72, 962–965, 2009)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...