Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Malí tygři z bažin

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 729, 2010/12

Do Bengálského zálivu ústí řeky Ganga, Brahmaputra a Meghna a vytvářejí zde rozsáhlé delty s mangrovovými bažinami známými též jako sundarbanské bažiny. Toto území, které se politicky dělí mezi Indii a Bangladéš, patří mezi nejzachovalejší zbytky původní asijské přírody. Vůbec nejznámější je kvůli tamější prosperující populaci tygrů, jedné z největších na světě. Konkrétně má jít o tygry indické (Panthera tigris tigris), ovšem první výsledky srovnání velikosti sundarbanských tygrů ukazují, že jsou zde tygři znatelně menší. Zatímco „normální“ indické tygřice mívají průměrnou hmotnost téměř 140 kg (rozmezí 103–177), zdejší tři zdokumentované dospělé tygřice měly průměrnou hmotnost jen 77 kg (rozmezí 75–80). Indičtí a sundarbanští tygři též vykazují odlišnosti ve velikosti (menší jsou ti sundarbanští) a tvaru lebky jak u samců, tak u samic. Z prvních srovnání vyplývá, že tito bažinní tygři jsou patrně nejmenší dnes žijící zástupci, a protože ostatní malí tygři se vyskytovali či ještě vyskytují na ostrovech Jáva, Bali a Sumatra, dalo by se na jejich výskyt v sundarbanských bažinách pohlížet jako na izolaci analogickou s uvíznutím na ostrovech. Velký vliv na výrazné zmenšení tygrů má v těchto bažinách pravděpodobně nedostatek kořisti – z kopytníků se zde vyskytuje jen menší jelen axis a ještě divoká prasata, nikoliv ale větší jeleni sambar, barasinga nebo sika nebo tur banteng. Samotné ulovení kořisti v bažinatém terénu jistě také není lehké, takže tygři v sundarbanských bažinách opravdu nemají snadné živobytí. Nedostatek přirozené kořisti se tak možná promítá na relativně častém lidožroutství u jinak zdravých tygrů v této oblasti. Uvidíme, zda výzkum dalších jedinců těchto bažinných tygrů potvrdí jejich status „nejmenších tygrů světa“. (Mammalia 74, 329–331, 2010/3)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...