Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Malí tygři z bažin

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 729, 2010/12

Do Bengálského zálivu ústí řeky Ganga, Brahmaputra a Meghna a vytvářejí zde rozsáhlé delty s mangrovovými bažinami známými též jako sundarbanské bažiny. Toto území, které se politicky dělí mezi Indii a Bangladéš, patří mezi nejzachovalejší zbytky původní asijské přírody. Vůbec nejznámější je kvůli tamější prosperující populaci tygrů, jedné z největších na světě. Konkrétně má jít o tygry indické (Panthera tigris tigris), ovšem první výsledky srovnání velikosti sundarbanských tygrů ukazují, že jsou zde tygři znatelně menší. Zatímco „normální“ indické tygřice mívají průměrnou hmotnost téměř 140 kg (rozmezí 103–177), zdejší tři zdokumentované dospělé tygřice měly průměrnou hmotnost jen 77 kg (rozmezí 75–80). Indičtí a sundarbanští tygři též vykazují odlišnosti ve velikosti (menší jsou ti sundarbanští) a tvaru lebky jak u samců, tak u samic. Z prvních srovnání vyplývá, že tito bažinní tygři jsou patrně nejmenší dnes žijící zástupci, a protože ostatní malí tygři se vyskytovali či ještě vyskytují na ostrovech Jáva, Bali a Sumatra, dalo by se na jejich výskyt v sundarbanských bažinách pohlížet jako na izolaci analogickou s uvíznutím na ostrovech. Velký vliv na výrazné zmenšení tygrů má v těchto bažinách pravděpodobně nedostatek kořisti – z kopytníků se zde vyskytuje jen menší jelen axis a ještě divoká prasata, nikoliv ale větší jeleni sambar, barasinga nebo sika nebo tur banteng. Samotné ulovení kořisti v bažinatém terénu jistě také není lehké, takže tygři v sundarbanských bažinách opravdu nemají snadné živobytí. Nedostatek přirozené kořisti se tak možná promítá na relativně častém lidožroutství u jinak zdravých tygrů v této oblasti. Uvidíme, zda výzkum dalších jedinců těchto bažinných tygrů potvrdí jejich status „nejmenších tygrů světa“. (Mammalia 74, 329–331, 2010/3)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné