Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Malí tygři z bažin

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 729, 2010/12

Do Bengálského zálivu ústí řeky Ganga, Brahmaputra a Meghna a vytvářejí zde rozsáhlé delty s mangrovovými bažinami známými též jako sundarbanské bažiny. Toto území, které se politicky dělí mezi Indii a Bangladéš, patří mezi nejzachovalejší zbytky původní asijské přírody. Vůbec nejznámější je kvůli tamější prosperující populaci tygrů, jedné z největších na světě. Konkrétně má jít o tygry indické (Panthera tigris tigris), ovšem první výsledky srovnání velikosti sundarbanských tygrů ukazují, že jsou zde tygři znatelně menší. Zatímco „normální“ indické tygřice mívají průměrnou hmotnost téměř 140 kg (rozmezí 103–177), zdejší tři zdokumentované dospělé tygřice měly průměrnou hmotnost jen 77 kg (rozmezí 75–80). Indičtí a sundarbanští tygři též vykazují odlišnosti ve velikosti (menší jsou ti sundarbanští) a tvaru lebky jak u samců, tak u samic. Z prvních srovnání vyplývá, že tito bažinní tygři jsou patrně nejmenší dnes žijící zástupci, a protože ostatní malí tygři se vyskytovali či ještě vyskytují na ostrovech Jáva, Bali a Sumatra, dalo by se na jejich výskyt v sundarbanských bažinách pohlížet jako na izolaci analogickou s uvíznutím na ostrovech. Velký vliv na výrazné zmenšení tygrů má v těchto bažinách pravděpodobně nedostatek kořisti – z kopytníků se zde vyskytuje jen menší jelen axis a ještě divoká prasata, nikoliv ale větší jeleni sambar, barasinga nebo sika nebo tur banteng. Samotné ulovení kořisti v bažinatém terénu jistě také není lehké, takže tygři v sundarbanských bažinách opravdu nemají snadné živobytí. Nedostatek přirozené kořisti se tak možná promítá na relativně častém lidožroutství u jinak zdravých tygrů v této oblasti. Uvidíme, zda výzkum dalších jedinců těchto bažinných tygrů potvrdí jejich status „nejmenších tygrů světa“. (Mammalia 74, 329–331, 2010/3)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...