Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Přichází doba synt-etiky?

V květnu 2010 ohlásil Craig Venter vytvoření bakteriální buňky ovládané umělým genomem
 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 703, 2010/11

Psaní genomů

Než odpovíme na úvodní otázku, můžeme s určitostí říct, že především přichází doba syntetické biologie, či – řečeno metaforicky – změna z analogové biologie na digitální.

Když byl v roce 1977 sekvenován 5386 pb dlouhý genom fága ϕX 174, vyvolalo to velikou vědeckou senzaci. Pak se podobné zprávy začaly množit a od devadesátých let roste seznam organismů, jejichž genom byl přečten, geometrickou řadou. V roce 1995 byl sekvenován genom bakterie Haemophilus influenzae velký 1 830 000 pb a genom Mycoplasma genitalium velký „pouhých“ 580 000 pb. Následovala E. coli (1997), Caenorhabditis (1998), DrosophilaArabidopsis (2000), člověk (kompletní sekvence 2003) a šimpanz (2005). V současnosti se genomy sekvenují v takovém tempu, že než laskavý čtenář prolistuje nové číslo Vesmíru, bude nepochybně někde na světě osekvenováno několik nových druhů.

Zároveň s tím, jak jsme se naučili číst genomy, jsme si uvědomili, že bychom je mohli také začít psát. V roce 2003 byl v laboratoři vytvořen z chemikálií genom fága ϕX 174 (26 let poté, co byl jeho genom přečten), a to natolik přesně, že byly fágové částice schopné úspěšně napadat bakterie E. coli a množit se v nich.

V květnu 2010 publikoval Craig Venter v Science vytvoření genomu bakterie nazvané Mycoplasma mycoides JVCI-syn1.0. Venterem zhotovený genom má velikost 1,08 milionů pb, roztažený by měřil 1 metr a byl vložen do příbuzné bakterie Mycoplasma capricolum capricolum, jejíž vlastní genom byl před experimentem odstraněn. „Je velmi zvláštní vidět, co se děje s buňkou, pokud v ní vyměníme software. Buňka jej začne bezprostředně číst, pustí se do výroby odlišné sady proteinů a po chvíli zmizí všechny charakteristiky prvního druhu a objeví se druh nový,“ komentoval Venter průběh experimentu. Nový organismus je přezdíván „Synthia“ či Mycoplasma laboratorium. Venterovy nové bakterie se začaly množit obvyklou logaritmickou řadou a lze je běžně uchovávat. Aby bylo nezpochybnitelné, že genom je skutečně syntetický, vložil Venterův tým do nového genomu sekvence, které nemají vliv na životaschopnost bakterií, nekódují proteiny a jejich jedinou úlohou je být poznávacím markerem. Venterův tým dokonce vymyslel nový kód, založený na obvyklém čtyřpísmenkovém kódu DNA. Pomocí tohoto nového kódu lze vyjádřit kterékoli písmeno klasické abecedy, číslici i interpunkční znaménka. Každý, kdo tento kód rozluští, může napsat na e-mailovou adresu, která je rovněž zapsána v této bakteriální DNA. Krom toho jsou v genomu skryty tři slavné citáty, z nichž jeden vyřkl James Joyce: „To live, to err, to fall, to triumph, to recreate life out of life“ (Žít, chybovat, padat a vítězit, vytvářet ze života život nový). Vzhledem k tomu, že Venter syntetizoval genom již existující bakterie, je tvrzení, že se zdařilo vytvořit „bakterii, jejímž otcem je počítač“, přece jen poněkud přehnané, podobně jako přezdívka „Bůh 2.0.“, které se Venterovi dostalo. Na jednom se však shodují všichni – že Bůh bude mít v nejbližších letech konkurenci.

Syntetická genomika

Organismus je v této perspektivě možné vnímat jako informaci, software zapsaný do média nukleových kyselin, který si vytváří vlastní hardware – proteiny a další chemikálie nutné pro fungování buňky, poeticky řečeno je živý organismus něco jako myšlenka oblečená do hmoty a tuto myšlenku, software, můžeme zapsat tužkou na papír, vypálit na DVD, elektronicky umístit do harddisku počítače nebo ji zaznamenat do syntetické DNA. Jsou to otevřené dveře do dříve netušeného světa, neboť Venterův tým učinil první krok do nové oblasti biologie (pokud je to ještě biologie), tzv. syntetické genomiky, do konstruování nových organismů, které doposud neexistovaly. Výhody těchto organismů jsou nabíledni. „Umělé“ bakterie by nám jednou mohly pomoci čistit ropné skvrny, vytvářet biopaliva či vyrábět průmyslově využitelné chemikálie, rozkládat nejrozmanitější životu nebezpečné polutanty či lacino exprimovat proteiny využitelné při očkování. V současnosti má Venter smlouvu se společností Exxon Mobile na vytvoření řasy, která by byla schopna získávat z prostředí CO2 a přeměňovat jej na využitelnou formu biopaliva. Odhaduje se, že již během našeho života, nanejvýš během života našich dětí se syntetický život stane standardním pomocníkem v úsilí o udržení životní úrovně civilizace.

Je zřejmé, že výhledy do budoucnosti se naprosto vymykají naší fantazii. Možná jsme dnes co se týče umělého života ve stejné situaci, jako byl Watson s Crickem v roce 1953, kdy neměli o projektu lidského genomu či o GMO ani tušení. Molekulární genetika tak zase jednou drží krok s autory sci-fi.

Playing God

A jak už to tak ve vědě chodí, spolu s optimistickými výhledy se objevují i etické obavy z negativních následků. Pesimisté se obávají nepředvídatelných dopadů v případě využití těchto bakterií na likvidaci ropných skvrn a varují, abychom vypuštěním organismu, který ve volné přírodě nikdy předtím nebyl, nenahradili jednu katastrofu druhou, abychom jedno znečištění přírody nezaměnili druhým, biologickým.

Je jistě pravda, že ekologii zatím rozumíme příliš málo na to, abychom takové riziko mohli zcela vyloučit. Na druhé straně zazněla podobná varování, když se začaly využívat GMO. Vznikly obavy, že se přenesením genu zajišťujícího odolnost třeba vůči herbicidům do divokých rostlin zrodí superplevel. Minimálně za posledních 15 let pěstování těchto plodin (zejména v USA a Argentině) se však nic takového nestalo.

Jiní, např. profesor praktické etiky v Oxfordu Julian Savulescu, vyčítají Venterovi, že si vytvořením nového organismu až příliš „hraje na Boha“ a že by vytváření organismů, které normálně v přírodě neexistují a nemají přirozené nepřátele, mohlo závažným způsobem narušit rovnováhu ekosystémů.

Osobně si nemyslím, že by vytvoření Synthie mělo přinést nějaké závažné etické důsledky. Od prvního ochočeného psa přes moravská plemena ovcí 19. století jsme se při šlechtění vždy snažili nějak pozměnit genom, i když jsme si problém takto pro sebe neformulovali. Vytvoření nového organismu je jen dalším patrem pyramidy, kterou začali stavět dávní pastevci a šlechtitelé. Po Dolly a GMO jde o další krok na cestě, kde je jistě opatrnost na místě. Není však důvod si myslet, že jdeme špatným směrem jen proto, že naše zásahy jsou „nepřirozené“.

Ani z náboženské perspektivy nemusí být „hraní si na Boha“ nutně chápáno jako něco špatného, vždyť bojujeme proti nemocem, vyrábíme antibiotika a rozmanitým způsobem přetváříme přírodu. Genom sám o sobě není nic posvátného a výzvu k podmanění přírody čerpá naše řecko-židovsko‑křesťanská civilizace již z první kapitoly Bible, i když je pravda, že výzva „podmaňte si zemi“ měla v době, kdy byla sepsána, naprosto jiný význam a souvislosti než dnes. Člověk je v ní nepochybně vyzván, aby nějakým způsobem zasahoval do běhu věcí. To, že je něco (třeba syntetické antibiotikum) „nepřirozené“, neznamená, že je „špatné“.

Nejzávažnější argument: Věda jako obchod

Zřejmě nejsilnějším argumentem ani ne tak proti výzkumu samotnému jako spíše proti filozofii Venterova týmu je otázka patentování. Venter se nijak netají tím, že věda je pro něj obchod a patenty zdrojem zisku. Je zřejmé, že patentování obecně může zpomalit výzkum a navodit závažné etické otázky. Již dnes například v USA stojí průzkum dvou genů, které se podílejí na vzniku rakoviny prsu u žen, 3000–4000 dolarů jen proto, že tyto geny jsou chráněny patentem, a proto si méně majetné ženy vyšetření nemohou dovolit. Velmi závažnou otázkou je, zda je při vědeckém uvažování snaha přeměnit každý nový objev či myšlenku na peníze správná. Na druhé straně firmy, které výzkum platí, nejsou charita a financování výzkumu je pro ně typem podnikání, ze kterého chtějí mít finanční profit.

Současně s novou bakterií tak vzniklo i nové odvětví etiky, syntetická etika či synt‑etika. Na Venterově Synthii se tak ukazuje stará pravda, že věda je vždycky částí odpovědi lidstva na nějakou novou situaci, ale zároveň je vždy i částí problému.

Citát

„České země se dosud zcela nevzpamatovaly z pohrom tří pruských válek, odehrávajících se převážně na jejich území, když přišla další, tentokrát v podobě kritické neúrody a hladomoru. Roku 1769 nastaly dlouhotrvající přívalové deště, „že jich od čtyř set let nebylo, a proto cokoli zaseto, to do jara vyhynulo, takže do žní ani semena na polích nezůstaly“. Na jaře 1770 přišlo pro změnu husté sněžení a po oblevě silné záplavy; než pole vyschla, aby mohlo začít setí, byl poslední dubnový týden. To však byl teprve špatný počátek ještě horších událostí: osm týdnů trvající sucho a po něm znovu mimořádně deštivé léto dílo zkázy dokonaly.“

Josef Frais: Reformy Marie Terezie a Josefa II. (nejen v českých a moravských zemích),

Akcent, Třebíč 2005, s. 103

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etika

O autorovi

Marek Vácha

Mgr. Marek Vácha, Ph.D., (* 1966 v Brně) je katolický kněz. Na Přírodovědecké fakultě MU v Brně vystudoval molekulární biologii a genetiku, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V letech 1997 a 2000 se účastnil dvou výprav na Antarktidu. V roce 2002 žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. Je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné