Potřebujeme nová antibiotika

Jedním z velkých problémů moderní medicíny je narůstající rezistence mikrobů na antibiotika. Máme patogenní mikroby (například Mycobacterium tuberculosis), ale i mnohé jiné, které po těch několika desetiletích, kdy je lidé potlačují antibiotiky, začaly být všelijak rezistentní: proti jednomu antibiotiku, proti více, nebo dokonce „proti všem“. Existují případy tuberkulózy, které jsou rezistentní vůči léčbě až pěti antibiotiky či chemoterapeutiky a bývají smrtelné. Není to ani daleko od nás – velké problémy s tím mají v Rusku. Jak k tomu došlo? Pozdní nasazení léčby, její předčasné ukončení, nedostatečné dávky – to vše zhoubným mikrobům pomáhá v jejich boji o přežití. Kupodivu se ale farmaceutické firmy moc nesnaží, od šedesátých let byly do praxe zavedeny jen čtyři skupiny nových antibiotik. A tak je třeba hledat cesty k dalším novým skupinám, na které původci nemocí dosud rezistentní nejsou (Science 325, 1089–1093, 2009). Globální trh s antibiotiky sice má cenu přes 30 miliard dolarů, představují jej ale převážně antibiotika zavedená před půl stoletím. Navíc bude zapotřebí nových antibiotik i proti patogenním mikroorganismům, které nás teprve začínají napadat. Jak na to? Snad nám to ukážou strukturální studie chemických sloučenin s antibiotickým účinkem a jejich odvozenin. Mohlo by být užitečné navázat na stará „lešení“ nové funkční skupiny a asi bude též třeba najít struktury úplně nové. Mohou být „přírodní“ nebo syntetické, s širokým spektrem účinku nebo specializované na jeden druh mikroorganismu, podávané samostatně nebo v kombinacích – ale je jich nezbytně zapotřebí!