Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

CD8-lymfocyty na hraně mezi dělením a syntézou

 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 9, 2010/1

CD8-lymfocyty představují jeden ze základních typů T-lymfocytů, nazvaných podle toho, že vznikají v brzlíku (thymu). Náš organismus je využívá v boji s virovými a nádorovými onemocněními. Mimo jiné regulují opětné propuknutí skrytě probíhajících virových infekcí. Po kontaktu s buňkou infikovanou virem vylévají své cytotoxické granule obsahující mimo jiné enzymy perforin (viz Vesmír 73, 473, 1994/8) a granzymy. Perforin vytváří v membráně cílových buněk póry, těmi pronikají dovnitř granzymy a navodí programovanou buněčnou smrt (apoptózu).

I když se vědělo, že jednotlivé cytotoxické granule mohou obsahovat navzájem odlišné enzymy, nebylo příliš jasné, jakým způsobem náš organismus tyto odlišnosti využívá. Nedávná studie švýcarské skupiny vedené G. Pantaleem (J. Virol. 83, 2862–2871, 2009) poukazuje na skutečnost, že infekce různými viry aktivují CD8-lymfocyty, obsahující vždy jen některé z cytotoxických enzymů (tab. I).

Jednotlivé viry tedy navozují aktivaci specifických, navzájem se lišících CD8-lymfocytů. Zčásti za odlišnostmi patrně stojí různá vývojová stadia. Časná stadia paměťových CD8-lymfocytů obsahují jen granule s granzymem K, diferencovanější buňky obsahují již všechny tři granzymy (A, B a K). A konečně v pokročilých stadiích diferenciace ztrácejí paměťové buňky granzym K, a naopak začínají syntetizovat velká množství perforinu. Cytotoxická aktivita je přitom závislá především na přítomnosti perforinu a granzymu B. Diferencovanější stadia CD8-lymfocytů tedy mají řádově vyšší cytotoxickou aktivitu v porovnání se stadii časnými, která se ale naopak vyznačují schopností rychlého dělení. Hladina syntézy perforinu a granzymů se rychle mění v závislosti na kontaktu T-buňky s antigenem, například během infekce či během očkování. CD8-lymfocyty tedy při vystavení virové infekci balancují mezi rychlým dělením a syntézou vysoce toxických složek svých sekrečních granulí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné