Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

CD8-lymfocyty na hraně mezi dělením a syntézou

 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 9, 2010/1

CD8-lymfocyty představují jeden ze základních typů T-lymfocytů, nazvaných podle toho, že vznikají v brzlíku (thymu). Náš organismus je využívá v boji s virovými a nádorovými onemocněními. Mimo jiné regulují opětné propuknutí skrytě probíhajících virových infekcí. Po kontaktu s buňkou infikovanou virem vylévají své cytotoxické granule obsahující mimo jiné enzymy perforin (viz Vesmír 73, 473, 1994/8) a granzymy. Perforin vytváří v membráně cílových buněk póry, těmi pronikají dovnitř granzymy a navodí programovanou buněčnou smrt (apoptózu).

I když se vědělo, že jednotlivé cytotoxické granule mohou obsahovat navzájem odlišné enzymy, nebylo příliš jasné, jakým způsobem náš organismus tyto odlišnosti využívá. Nedávná studie švýcarské skupiny vedené G. Pantaleem (J. Virol. 83, 2862–2871, 2009) poukazuje na skutečnost, že infekce různými viry aktivují CD8-lymfocyty, obsahující vždy jen některé z cytotoxických enzymů (tab. I).

Jednotlivé viry tedy navozují aktivaci specifických, navzájem se lišících CD8-lymfocytů. Zčásti za odlišnostmi patrně stojí různá vývojová stadia. Časná stadia paměťových CD8-lymfocytů obsahují jen granule s granzymem K, diferencovanější buňky obsahují již všechny tři granzymy (A, B a K). A konečně v pokročilých stadiích diferenciace ztrácejí paměťové buňky granzym K, a naopak začínají syntetizovat velká množství perforinu. Cytotoxická aktivita je přitom závislá především na přítomnosti perforinu a granzymu B. Diferencovanější stadia CD8-lymfocytů tedy mají řádově vyšší cytotoxickou aktivitu v porovnání se stadii časnými, která se ale naopak vyznačují schopností rychlého dělení. Hladina syntézy perforinu a granzymů se rychle mění v závislosti na kontaktu T-buňky s antigenem, například během infekce či během očkování. CD8-lymfocyty tedy při vystavení virové infekci balancují mezi rychlým dělením a syntézou vysoce toxických složek svých sekrečních granulí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...