Budeme skladovat vodík v kuřecím peří?

V současné době představuje skladování vodíku největší technologickou překážku jeho širšího využití jako paliva v mobilních aplikacích. Vývoj bezpečného, cenově dostupného a energeticky efektivního způsobu uskladnění vodíku je klíčový pro budoucnost vodíkových technologií a palivových článků. Vodík má ze všech paliv nejmenší hustotu a nejnižší bod varu, což značně komplikuje jeho skladování, nejčastěji se skladuje v kapalném stavu. Jeho výroba je ovšem energeticky náročná a bomba s pouhými dvěma kilogramy kapalného vodíku váží asi 200 kg. Intenzivně se proto hledají způsoby jak vodík navázat na jiné látky (kovy, vodu), z nichž by se dal změnou fyzikálních podmínek zase uvolnit. Značné naděje se vkládají do uhlíkatých materiálů, jako jsou například nanotuby. Jejich výroba však není levná a jejich kapacita pro vodík zatím nedosahuje více než 7 hmotnostních procent, navíc za velmi extrémních podmínek (80 K, 7 MPa).

Podobných výsledků jako s uhlíkovými nanotubami lze však dosáhnout s materiálem, který se dá vyrobit z kuřecího peří. Jak ukázal Richard Wool s kolektivem vědců z Delawarské univerzity, stačí dát peří do uzavřené nádoby a zahřívat je bez přístupu vzduchu na 400 °C. Výsledkem jsou stabilní a pórovitá zuhelnatělá vlákna, která si v ničem nezadají s drahými uhlíkovými nanotubami. Uvážíme-li, kolik peří vyprodukují drůbežárny celého světa a jak rády by se tohoto nepříjemného odpadu zbavily, nezdá se být využití vodíku jako paliva tak vzdálené. Utopie, nebo technologie budoucnosti? (DOI: 10.1016/S0262-4079(09)61698-5)