Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

A proč máš, tukane, tak velký zobák?

 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 10, 2010/1

Tukani mají v poměru k tělu úctyhodně velký zobák, efektivně odlehčený vnitřní sítí kostních trámečků, aby ptáci nepřepadávali dopředu. Co se týče funkce tukaního zobáku, bylo navrženo již několik vysvětlení – třeba lákání samiček (Darwin), efektivnější zpracování plodů, či dokonce vybírání hnízd nebo zastrašování protivníků jak z vlastních řad, tak z řad dravých ptáků. Podle nejnovější studie zkoumající tukana obrovského (Ramphastos toco) se zřejmě na jednu funkci zobáku zapomnělo. Za pomoci infračervené kamery se ukázalo, že tukan je schopen pomocí zobáku nashromáždit své tělesné teplo a potom regulovat tělesnou teplotu. Podle situace se může buď ohřát (zobák uloží pod křídlo, což dělá zejména při spánku), nebo nadbytečné teplo vyzářit do okolí, aby se jeho tělo nepřehřálo (například po větším leteckém výkonu). Zdá se tedy, že tukaní zobák může fungovat k ochlazení stejně jako třeba plachtovité ušní boltce slonů. Teplota zobáku je ovlivněna odlišným průtokem krve cévami a vlásečnicemi uvnitř zobáku, právě mezi kostními trámci. Autoři této studie mají v úmyslu vyšetřit infračervenou kamerou také zobáky dalších ptačích druhů, a tak časem zřejmě poznáme, jak účinný je tukaní zobák oproti ostatním. Nicméně nový objev nemusí znamenat – a zřejmě opravdu neznamená – že by tukani zobák nepoužívali k jiným účelům. Nabízí se pak ale otázka, kvůli čemu tukaní zobák primárně vznikl. Je jeho termoregulační funkce přímou příčinou jeho vzniku, nebo k tomuto účelu slouží mimoděk? (Science 325, 468–470, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....