Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

...nic takového jako vzdělávání neexistuje

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 538, 2009/9

… Jak víme, nic takového jako vzdělávání neexistuje. Jedná se jenom o pomoc někomu jinému při učení a proces učení je složitý adaptivní systém: bezcílně bloudíte, děláte chyby, nějak se propracováváte k realitě či pravdě, opravujete chyby, zajišťujete bezespornost atd. Tím vším můžete projít spolu se strojem, aniž byste se stali terčem posměchu. Zároveň může tento stroj sledovat vaše myšlenkové pochody, pokud je to nutné. Když jsou některé vaše pochody chybné, stroj vám to může sdělit a vy je můžete změnit. Navíc lidé, které zbavíme nutnosti provádět rutinní práce, jež nyní vykonává učicí stroj, můžeme využít pro jiné povinnosti – takové, jež si skutečně žádají lidskou bytost.

Vždycky se mi zdálo, že univerzitní vzdělání, včetně rozsáhlých přednáškových kurzů pokrývajících dobře známé předměty, o nichž vyšly naprosto skvělé knihy, je zkrátka jen ilustrací, jak se univerzity ani po pěti staletích nedokázaly přizpůsobit vynálezu knihtisku. Ti, kdo se raději učí posloucháním a sledováním, mají nyní – nebo brzy budou mít – k dispozici videokurzy těch nejlepších lektorů na světě. Univerzity se pravděpodobně těmto moderním vynálezům rovněž pomalu přizpůsobí. Ve středověku byly knihy vydávány tak, že lektor předčítal svůj rukopis v místnosti plné písařů, kteří jej zapisovali. Mnozí studenti – například teologie – byli příliš chudí na to, aby si kupovali knihy vznikající touto nákladnou metodou, a tak profesor teologie četl svou knihu studentům, kteří fungovali jako sví vlastní písaři a zapisovali si, co slyšeli.

S vynálezem knihtisku se tento systém stal zastaralým, ale univerzity si toho nevšimly, přestože už je to více než pět set let. Samozřejmě přednáška může sloužit velmi důležitým účelům: může předat zcela nové informace spolu se vzrušující povahou těchto informací. Dramatická přednáška může prezentovat mluvčího jako model pro posluchače. Já proti občasným přednáškám nic nenamítám. Jenže představa, že nějaký profesor na univerzitě musí odučit řadu přednášek například o elektromagnetické teorii, mi připadá jako naprosté šílenství. Pokud profesoři skutečně chtějí napomáhat učení, mohou odpovídat na otázky, když jsou studenti v koncích, zadávat složité problémy a fascinující literaturu a tu a tam uspořádat vzrušující přednášky. A samozřejmě vybírat učebnice, a pokud to bude nutné, i na videu nahrané přednášky. Zkrátka mohou sloužit jako zdroje pro studenty zapojené do komplexního adaptivního výukového procesu.

Murray Gell-Mann s. 172–173 knihy Johna Brockmana: Třetí kultura (Za hranice vědecké revoluce), Academia, Praha 2008

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Murray Gell-Mann

Murray Gell-Mann /*15. 9. 1929 v New Yorku/. Již v 15 letech začal studovat Yaleovu univerzitu, v roce 1951 získal doktorský titul na Massachusettské technice. Působil v řadě vědeckých ústavů včetně Ústavu jaderného výzkumu při univerzitě v Chicagu, na Kalifornské technice i v Evropské organizaci pro jaderný výzkum – CERN. Přednášel na řadě univerzit v různých zemích světa. V roce 1969 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku, a to za klasifikaci elementárních částic a jejich interakcí a za objev elementárních částic hmoty – kvarků, jejichž existenci teoreticky předpověděl. Jeho zájem se však zdaleka neomezuje na teoretickou fyziku. Zabývá se též historickou lingvistikou, archeologií, otázkami souvisejícími s biologickou evolucí a s životním prostředím. Začátkem devadesátých let 20. století se M. Gell-Mann podílel na založení Santa Fe Institute, který se zabývá právě širokým interdisciplinárním výzkumem komplexních adaptivních systémů.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné