Výhled do energetické budoucnosti

Využití matematických modelů

Energie je dnes zapotřebí snad ve všech odvětvích lidské činnosti a její získávání i spotřeba mají značný vliv na životní prostředí. Proto je velký zájem o metody umožňující zjistit, jaká bude spotřeba energie v budoucnosti, jak a za jakou cenu se bude získávat a jaké to bude mít dopady na hospodářství, společnost i životní prostředí. S rostoucím důrazem na ochranu životního prostředí a klimatu potřebujeme stále častěji vyhodnocovat, jaké dopady budou mít různá zaváděná či připravovaná ochranná opatření na výrobu a spotřebu energie, na hospodářský a sociální rozvoj i na kvalitu životního prostředí. Jednou z možností jak na uvedené dotazy odpovídat je využití matematických modelů. Těch existuje řada a liší se například matematickým principem, účelem, složitostí nebo komplexností. Pro energetické predikce dnes používáme dva z nich. Prvním je lineární optimalizační model EFOM. Je to model technologický, který hledá nákladově optimální strukturu energetických technologií pro pokrytí předpokládané potřeby energie z dostupných zdrojů při dodržení zadaných limitů emisí. Model je použitelný i pro dlouhodobé předpovědi, neřeší ovšem vliv změn v energetice na ostatní odvětví národního hospodářství. Druhý model patří do kategorie CGE (modely všeobecné rovnováhy), je ekonomický a počítá s interakcí mezi energetikou a ostatními hospodářskými odvětvími. Použitá verze je vhodná spíše pro krátkodobější analýzy. V kombinaci tyto modely tvoří celkem mocný nástroj pro předvídání vývoje energetického hospodářství ve vztahu k celému národnímu hospodářství a ochraně životního prostředí i klimatu.

Modelování není plánování

Výsledky prognostických modelů často svádějí k tomu, abychom je vydávali za plány rozvoje. Spočítáme několik scénářů, podle nějakého, mnohdy velmi subjektivního souboru kritérií vybereme nejlepší z nich, a pak jej vydáváme za pravděpodobný, nebo dokonce požadovaný vývoj budoucnosti. Výpočet pravděpodobného scénáře je sice také legálním (a naneštěstí nejčastěji požadovaným) zadáním, ale největší síla používaných modelů spočívá v analýzách typu „co se stane, když…“. Model CGE je vhodný pro analýzy dopadů finančních a fiskálních nástrojů jako změn cen, daní nebo dotací na různá odvětví národního hospodářství. Model EFOM se svým technologickým zaměřením hodí pro posuzování dopadů dostupnosti energetických zdrojů, dostupnosti a parametrů energetických technologií, cen energie, emisních limitů a dalších vlivů na strukturu technologického mixu. Tento model může analyzovat i některé krajní situace, například výpadek dodávky zemního plynu.