Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Nevtíravý půvab můr

JAN MACEK, JOSEF DVOŘÁK, LADISLAV TRAXLER, VÁCLAV ČERVENKA: Motýli a housenky střední Evropy – Noční motýli II. – Můrovití, Academia, Praha 2008, 492 stran, doporučená cena 555 Kč, ISBN 978-80-200-1667-6
 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 422, 2009/6

Pokud jsem před časem napsal o prvním dílu této knižní série, že bych byl kdysi jako pubescent nadšený sběrem motýlů pro její získání schopen i zrady, věru raději nedomýšlet, co bych před pětatřiceti lety udělal pro získání dílu druhého. Obsahuje totiž nádherné fotografie imag i housenek více než šesti set středoevropských příslušníků čeledi můrovitých (Noctuidae), kdysi mé nejoblíbenější skupiny motýlů.

Stejně jako v prvním dílu je velmi zajímavě a kvalitně graficky upraven text i mapky, a každý, kdo někdy můry sbíral a choval, ocení andělskou trpělivost autorů, kteří téměř u všech druhů vychovali a nafotografovali housenky – takový počin hledá sobě rovného. I u druhého dílu, snad ještě vřeleji než u prvního, bych doporučil vydání jeho německé, popřípadě polské či maďarské mutace. I vůči němu bych vznesl drobnou výtku (u můr, laické veřejnosti málo známých, ještě vystupňovanou), zda je skutečně nutné po vzoru Jana Svatopluka Presla vymýšlet všem středoevropským můrám česká jména typu šedavka hnědoskvrnná, pestroskvrnka bzučivá, trávnice metlicová či drobnička ruměnicová, vždyť i ta vědecká zná málokdo.

Můry představují neobyčejně početnou skupinu organismů, nikoli zcela malých či ekologicky i ekonomicky bezvýznamných, stojí však mimo okruh zájmu širokých „biofilních“ vrstev a z jejich znalosti a studia bohužel neplyne nikomu ani sláva, ani zisk. Při bližším pohledu však uvidíme decentní barevné a kresebné variace na podobná témata, daleko vzdálené křiklavé pestrosti i nápadnosti mnoha denních motýlů či „velkých heterocer“ prvního svazku, ovšem také mnohem diferencovanější a bohatší než u řady čeledí „mikrolepidopter“.

Pro srovnání s jinými skupinami živočichů je dobře připomenout, že je u nás mnohem více trvale se vyskytujících druhů můr nežli například ptáků, o množství jedinců a jejich celkové hmotě ani nemluvě – jen okolnost, že jako denní tvorové v noci nevidíme, nás chrání před poznáním, že májový večer v háji hučí tisíci nočních motýlů, z nichž právě můry tvoří lví podíl. Všechny (ostatně zhruba jedné velikostní kategorie) tvoří, trochu po vzoru japonských maleb, nekonečné variace tvarového i barevného kánonu, nevtíravé, ale krásné a ve svých zbarveních u druhů z různých konců systému často konvergentní.

Při spatření a prolistování knihy mé srdce radostně poskočilo a nepochybně se tak stane nejen entomologům, ale i všem přátelům biodiverzity, do jejichž knihoven publikace zcela povinně patří. Jest si jen přáti, aby krásně započatá série dále pokračovala.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...