Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Kráva a tráva

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 359, 2009/6

Geneticky modifikované organismy vybavené novými užitnými vlastnostmi se ve světě používají čím dál tím víc. Zároveň ale vyvolávají (zejména mezi Evropany) různě odůvodněné obavy. Od nich není daleko k snahám geneticky modifikované organismy zakazovat nebo alespoň důsledně kontrolovat. Požadavek na značení potravin, při jejichž výrobě byly použity, se týká celého surovinového řetězce. Obrazně řečeno, jde nejen o to, jaká je kráva, ale i o to, jakou spásla trávu.

Badatelé z francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) se zabývali otázkou, do jaké míry je u hovězího dobytka rozborem mléka, krve, obsahu bachoru a výkalů možné poznat původ používaného krmiva. Dvě skupiny dojnic holštýnského plemene krmili siláží buď z normální kukuřice, nebo z odrůdy s vloženým genem pro toxin Cry 1A(b) mikroba Bacillus thuringiensis. Tento gen zajišťuje odolnost geneticky modifikovaných rostlin vůči hmyzím škůdcům, tím zvyšuje výnosy a eliminuje potřebu používání insekticidů. Pro detekci DNA použili postupy kvantitativní PCR v reálném čase (realtime PCR), k hledání stop toxinu Cry sloužila citlivá imunoanalytická metoda – sendvičová ELISA schopná zaznamenat desetinu nanogramu proteinu Cry v mililitru séra.

A jak to dopadlo? Většina DNA obsažené v potravě se zcela rozloží už v zažívacím traktu, v malém množství se ale do krve dostanou i krátké úseky o délce do 150 párů bází. V krvi všech krav byly nalezeny fragmenty DNA z chloroplastů, která se v rostlinné buňce nachází v mnoha kopiích, naproti tomu stopy jaderné DNA kukuřice byly zachyceny pouze u pětiny z nich. Ani u jedné z krav živených geneticky modifikovaným krmivem nebyly nalezeny stopy vneseného genu a sekvencí sloužících k jeho spojení s DNA kukuřice. Stopová množství proteinu Cry byla prokazatelná v krvi jediné ze čtyřiadvaceti krav. Tyto výsledky vedly autory k závěru, že dnešní metody neumožňují spolehlivý a ekonomicky dostupný průkaz použití geneticky modifikovaných krmiv u hovězího dobytka. (J. Agric. Food Chem. 57, 509–516, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné