Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Kráva a tráva

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 359, 2009/6

Geneticky modifikované organismy vybavené novými užitnými vlastnostmi se ve světě používají čím dál tím víc. Zároveň ale vyvolávají (zejména mezi Evropany) různě odůvodněné obavy. Od nich není daleko k snahám geneticky modifikované organismy zakazovat nebo alespoň důsledně kontrolovat. Požadavek na značení potravin, při jejichž výrobě byly použity, se týká celého surovinového řetězce. Obrazně řečeno, jde nejen o to, jaká je kráva, ale i o to, jakou spásla trávu.

Badatelé z francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) se zabývali otázkou, do jaké míry je u hovězího dobytka rozborem mléka, krve, obsahu bachoru a výkalů možné poznat původ používaného krmiva. Dvě skupiny dojnic holštýnského plemene krmili siláží buď z normální kukuřice, nebo z odrůdy s vloženým genem pro toxin Cry 1A(b) mikroba Bacillus thuringiensis. Tento gen zajišťuje odolnost geneticky modifikovaných rostlin vůči hmyzím škůdcům, tím zvyšuje výnosy a eliminuje potřebu používání insekticidů. Pro detekci DNA použili postupy kvantitativní PCR v reálném čase (realtime PCR), k hledání stop toxinu Cry sloužila citlivá imunoanalytická metoda – sendvičová ELISA schopná zaznamenat desetinu nanogramu proteinu Cry v mililitru séra.

A jak to dopadlo? Většina DNA obsažené v potravě se zcela rozloží už v zažívacím traktu, v malém množství se ale do krve dostanou i krátké úseky o délce do 150 párů bází. V krvi všech krav byly nalezeny fragmenty DNA z chloroplastů, která se v rostlinné buňce nachází v mnoha kopiích, naproti tomu stopy jaderné DNA kukuřice byly zachyceny pouze u pětiny z nich. Ani u jedné z krav živených geneticky modifikovaným krmivem nebyly nalezeny stopy vneseného genu a sekvencí sloužících k jeho spojení s DNA kukuřice. Stopová množství proteinu Cry byla prokazatelná v krvi jediné ze čtyřiadvaceti krav. Tyto výsledky vedly autory k závěru, že dnešní metody neumožňují spolehlivý a ekonomicky dostupný průkaz použití geneticky modifikovaných krmiv u hovězího dobytka. (J. Agric. Food Chem. 57, 509–516, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.