Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kráva a tráva

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 359, 2009/6

Geneticky modifikované organismy vybavené novými užitnými vlastnostmi se ve světě používají čím dál tím víc. Zároveň ale vyvolávají (zejména mezi Evropany) různě odůvodněné obavy. Od nich není daleko k snahám geneticky modifikované organismy zakazovat nebo alespoň důsledně kontrolovat. Požadavek na značení potravin, při jejichž výrobě byly použity, se týká celého surovinového řetězce. Obrazně řečeno, jde nejen o to, jaká je kráva, ale i o to, jakou spásla trávu.

Badatelé z francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) se zabývali otázkou, do jaké míry je u hovězího dobytka rozborem mléka, krve, obsahu bachoru a výkalů možné poznat původ používaného krmiva. Dvě skupiny dojnic holštýnského plemene krmili siláží buď z normální kukuřice, nebo z odrůdy s vloženým genem pro toxin Cry 1A(b) mikroba Bacillus thuringiensis. Tento gen zajišťuje odolnost geneticky modifikovaných rostlin vůči hmyzím škůdcům, tím zvyšuje výnosy a eliminuje potřebu používání insekticidů. Pro detekci DNA použili postupy kvantitativní PCR v reálném čase (realtime PCR), k hledání stop toxinu Cry sloužila citlivá imunoanalytická metoda – sendvičová ELISA schopná zaznamenat desetinu nanogramu proteinu Cry v mililitru séra.

A jak to dopadlo? Většina DNA obsažené v potravě se zcela rozloží už v zažívacím traktu, v malém množství se ale do krve dostanou i krátké úseky o délce do 150 párů bází. V krvi všech krav byly nalezeny fragmenty DNA z chloroplastů, která se v rostlinné buňce nachází v mnoha kopiích, naproti tomu stopy jaderné DNA kukuřice byly zachyceny pouze u pětiny z nich. Ani u jedné z krav živených geneticky modifikovaným krmivem nebyly nalezeny stopy vneseného genu a sekvencí sloužících k jeho spojení s DNA kukuřice. Stopová množství proteinu Cry byla prokazatelná v krvi jediné ze čtyřiadvaceti krav. Tyto výsledky vedly autory k závěru, že dnešní metody neumožňují spolehlivý a ekonomicky dostupný průkaz použití geneticky modifikovaných krmiv u hovězího dobytka. (J. Agric. Food Chem. 57, 509–516, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK.V Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývá flavonoidy a steroidy. Podílel se na vývoji řady imunoanalytických metod pro tyto látky ve formátech RIA, ELISA a DELFIA.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné