Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Kráva a tráva

 |  11. 6. 2009
 |  Vesmír 88, 359, 2009/6

Geneticky modifikované organismy vybavené novými užitnými vlastnostmi se ve světě používají čím dál tím víc. Zároveň ale vyvolávají (zejména mezi Evropany) různě odůvodněné obavy. Od nich není daleko k snahám geneticky modifikované organismy zakazovat nebo alespoň důsledně kontrolovat. Požadavek na značení potravin, při jejichž výrobě byly použity, se týká celého surovinového řetězce. Obrazně řečeno, jde nejen o to, jaká je kráva, ale i o to, jakou spásla trávu.

Badatelé z francouzského Národního ústavu pro agronomický výzkum (INRA) se zabývali otázkou, do jaké míry je u hovězího dobytka rozborem mléka, krve, obsahu bachoru a výkalů možné poznat původ používaného krmiva. Dvě skupiny dojnic holštýnského plemene krmili siláží buď z normální kukuřice, nebo z odrůdy s vloženým genem pro toxin Cry 1A(b) mikroba Bacillus thuringiensis. Tento gen zajišťuje odolnost geneticky modifikovaných rostlin vůči hmyzím škůdcům, tím zvyšuje výnosy a eliminuje potřebu používání insekticidů. Pro detekci DNA použili postupy kvantitativní PCR v reálném čase (realtime PCR), k hledání stop toxinu Cry sloužila citlivá imunoanalytická metoda – sendvičová ELISA schopná zaznamenat desetinu nanogramu proteinu Cry v mililitru séra.

A jak to dopadlo? Většina DNA obsažené v potravě se zcela rozloží už v zažívacím traktu, v malém množství se ale do krve dostanou i krátké úseky o délce do 150 párů bází. V krvi všech krav byly nalezeny fragmenty DNA z chloroplastů, která se v rostlinné buňce nachází v mnoha kopiích, naproti tomu stopy jaderné DNA kukuřice byly zachyceny pouze u pětiny z nich. Ani u jedné z krav živených geneticky modifikovaným krmivem nebyly nalezeny stopy vneseného genu a sekvencí sloužících k jeho spojení s DNA kukuřice. Stopová množství proteinu Cry byla prokazatelná v krvi jediné ze čtyřiadvaceti krav. Tyto výsledky vedly autory k závěru, že dnešní metody neumožňují spolehlivý a ekonomicky dostupný průkaz použití geneticky modifikovaných krmiv u hovězího dobytka. (J. Agric. Food Chem. 57, 509–516, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK.V Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývá flavonoidy a steroidy. Podílel se na vývoji řady imunoanalytických metod pro tyto látky ve formátech RIA, ELISA a DELFIA.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné