Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky, v. v. i.

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (ÚMG) sídlí od ledna 2007 v krásné nové budově areálu biomedicínských ústavů Akademie věd v Praze-Krči. V této budově pracuje nyní ve 22 výzkumných skupinách a dalších servisních útvarech celkem 350 pracovníků (z toho přes 130 studentů). K hlavní budově přiléhá moderní budova zvěřince (pro zhruba 30 000 myší) a konferenční budova se sálem pro 300 lidí.

Laboratoř myší molekulární genetiky

vedoucí prof. Jiří Forejt Výzkum je zaměřen na objasňování molekulárních mechanismů dědičnosti polygenních onemocnění, neplodnosti a aneuploidních syndromů (např. Downův syndrom). Využívá k tomu unikátní modely dobře definovaných speciálně vyvinutých myších kmenů. Tyto modelové kmeny pomáhají také objasnit mechanismy speciace (oddělování nových druhů). Této výzkumné skupině se před nedávnem podařilo publikovat zásadní práci o možném molekulárním mechanismu speciace savců v jednom z nejprestižnějších světových vědeckých časopisů (Mihola et al., Science 2009, Jan 16; 323(5912): 373).

Laboratoř molekulární virologie

vedoucí dr. Michal Dvořák Laboratoř se zabývá mj. studiem molekulárních mechanismů vedoucích ke vzniku některých nádorů a leukemií, a to zvláště takových, které jsou způsobeny onkogenními viry. Velká pozornost je věnována vztahu nádorových buněk s okolními zdravými tkáněmi, které mohou výrazně modifikovat vznik a průběh onemocnění. Ve spolupráci s jinými týmy se zabývá též hledáním látek, které mohou být použity při léčbě nádorů metodou tzv. fotodynamické terapie.

Laboratoř buněčné a vývojové biologie

vedoucí dr. Vladimír Kořínek Tato laboratoř se zabývá výzkumem jednoho z klíčových molekulárních mechanismů regulujících růst a diferenciaci buněk v tkáních, který je založen na buněčných receptorech skupiny Frizzled a jejich ligandech zvaných Wnt. Hlavním tématem laboratoře je vyhledávání genů, které jsou „zapínány“ signalizací Wnt v savčích buňkách, a to zejména ve sliznici střeva, v játrech a také v nádorech střevního nebo jaterního původu. Výsledky tohoto výzkumu by mohly mj. přispět k vysvětlení molekulárních mechanismů rozhodujících o fungování zdravých buněk a jejich přeměně v buňky nádorové. Takové základní poznatky jsou předpokladem k racionálnímu hledání postupů bránících vzniku a růstu nádorů.