Slon před zrcadlem

Donedávna byla schopnost identifikovat se v zrcadle považována za výlučnou schopnost lidí a primátů. Pak, v roce 2001, Diana Reissová na Kolumbově univerzitě v New Yorku ve svých pokusech s delfíny (Tursiops truncatus) ukázala, že i tato zvířata jsou schopna rozpoznat v zrcadle své vlastní obrazy, a výlučnost člověka byla otřesena (PNAS 98, 5937, 2001). Delfíni jsou podobně jako lidé a velké opice vysoce sociální tvorové s velkým mozkem, a tak ani nepřekvapuje zjištění nedávné studie, že se navzájem nejen poznávají jako individua, ale dokonce se oslovují jménem (Current Biology 16, R598, 2006). Dalším předmětem zájmu výzkumníků se stal asijský slon (Elephas maximus), podle nejnovějších výzkumů nejbližší příbuzný mamuta, empatické zvíře s velkým mozkem.

Tým pracovníků na univerzitě v Atlantě vedený Fransem de Waalem a Joshuou Plotnikem umístil do sloního výběhu v zoo v Bronxu velká zrcadla a studoval chování slonů. Ti se v zrcadlech se zájmem pozorovali a opakovaně se chobotem dotýkali značky namalované na své hlavě. Experimenty jednoznačně prokázaly, že se sloni v zrcadle poznávají a vědí, že to, co v zrcadle vidí, je jejich vlastní obraz, ne obraz jiného slona. Dřívější podobné pokusy nebyly tak úspěšné zřejmě proto, že zrcadla nebyla dostatečně velká. Slon má poměrně špatný zrak, a tak i zrcadlo musí být „velikosti slona“, aby se v něm viděl celý. (PNAS 103, 17053–17057; DOI: 10.1073/pnas.0608062103)