Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Slon před zrcadlem

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 217, 2009/4

Donedávna byla schopnost identifikovat se v zrcadle považována za výlučnou schopnost lidí a primátů. Pak, v roce 2001, Diana Reissová na Kolumbově univerzitě v New Yorku ve svých pokusech s delfíny (Tursiops truncatus) ukázala, že i tato zvířata jsou schopna rozpoznat v zrcadle své vlastní obrazy, a výlučnost člověka byla otřesena (PNAS 98, 5937, 2001). Delfíni jsou podobně jako lidé a velké opice vysoce sociální tvorové s velkým mozkem, a tak ani nepřekvapuje zjištění nedávné studie, že se navzájem nejen poznávají jako individua, ale dokonce se oslovují jménem (Current Biology 16, R598, 2006). Dalším předmětem zájmu výzkumníků se stal asijský slon (Elephas maximus), podle nejnovějších výzkumů nejbližší příbuzný mamuta, empatické zvíře s velkým mozkem.

Tým pracovníků na univerzitě v Atlantě vedený Fransem de Waalem a Joshuou Plotnikem umístil do sloního výběhu v zoo v Bronxu velká zrcadla a studoval chování slonů. Ti se v zrcadlech se zájmem pozorovali a opakovaně se chobotem dotýkali značky namalované na své hlavě. Experimenty jednoznačně prokázaly, že se sloni v zrcadle poznávají a vědí, že to, co v zrcadle vidí, je jejich vlastní obraz, ne obraz jiného slona. Dřívější podobné pokusy nebyly tak úspěšné zřejmě proto, že zrcadla nebyla dostatečně velká. Slon má poměrně špatný zrak, a tak i zrcadlo musí být „velikosti slona“, aby se v něm viděl celý. (PNAS 103, 17053–17057; DOI: 10.1073/pnas.0608062103)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné