Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Pes, člověk a oxytocin

Kdo koho si ochočil?
 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 220, 2009/4

Neotenie je stav, kdy živočich dosáhne pohlavní dospělosti, a přitom u něj přetrvávají juvenilní znaky. V přírodě je nejčastěji uváděn čolek horský (Triturus alpestris), u kterého větší část populace přežívá v larválním stadiu. 1) V narativním světě naší současnosti je ukázkovým příkladem Mickey Mouse, který čím je starší, tím „dětštější“ má vzhled, alespoň pokud jde o poměr velikosti hlavy k tělu; povšimněte si, jak mu ve srovnání s jeho začátky před sedmdesáti roky hlavička narostla! Za neotenii u člověka lze považovat jeho neutuchající dětskou zvídavost a hravost, neotenii u psa můžeme vidět v jeho hravém, „štěněcím“ chování i v dospělosti, na rozdíl od vlka, který takové chování neprojevuje.

Již Plautus napsal, že není na škodu, jestliže se starší pojem použije v nové souvislosti, a tak je za neotenii označováno také chování majitelů psů k jejich čtyřnohým přátelům, k nimž často přistupují stejným způsobem jako k malým dětem. Na druhé straně je zajímavé, „jak psi používají upřený pohled ke sledování lidského jednání. Nejčastěji to vidíme u stolu, když lidé sedí a jedí. Pes přijde, před někoho si sedne, zírá na něj nebo na jídlo. Je to zřejmý pokus získat stejnou potravu a pravděpodobně bude nejúspěšnější, je-li pes malý, a tudíž ani jeho nejupřenější zírání není možno považovat za hrozbu člověku, na nějž je zaměřeno. Naopak ona osoba si může pohled vyložit jako doufající, zkormoucený nebo žebravý a zpravidla psovi podá kousek jídla. Z psího hlediska jde ovšem o přímé prosazení dominance pohledem.“ 2)

Na magický mechanismus „psích očí“ se zaměřilo v současnosti bádání japonských zoologů a neurovědců, 3) kteří sledovali, co se děje v neurobiochemii člověka při kontaktu s jeho psem. Zjišťovali, zda se u člověka bude měnit koncentrace oxytocinu v době, kdy na něj jeho pes „bude hledět“, kdy mezi nimi bude klasický oční kontakt. Autoři stanovovali močové koncentrace oxytocinu za standardních podmínek, dále po 30minutové interakci se psem a po jiných 30 minutách, v nichž probandi byli vyzváni, aby nevstupovali se svým psem do žádné interakce. Močové koncentrace oxytocinu byly měřeny před 30minutovou experimentální periodou a podruhé 20 minut po jejím skončení.

S použitím shlukové analýzy byli majitelé rozděleni do dvou skupin: první s delším trváním kontaktu se psem a s těsnějším vztahem ke zvířeti a druhou s dobou kontaktu kratší a vztahem volnějším. Koncentrace oxytocinu byly významně vyšší u první skupiny, a to po kontaktu se psem, nikoli však v uspořádání bez kontaktu. U druhé skupiny byly zjištěny významné pozitivní korelace mezi počtem interakcí člověka se psem a močovou koncentrací oxytocinu. Autoři uzavírají, že interakce mezi psem a člověkem, zvláště pak ta, která vychází z iniciativy psa, zvyšuje hladinu oxytocinu u člověka.

Oxytocin je všeobecně označován za „hormon důvěry“, jeho nejvýznamnější role je při porodu a následném vytvoření „připoutávací vazby“ mezi matkou a novorozencem. Vyskytuje se u všech savců a je významným regulátorem sociálního chování, kde rozpouští úzkost, dovoluje zapomínat na zradu nebo zklamání z předchozích špatných zkuprůšeností a snižuje hladinu stresu (měřenou např. množstvím produkovaného kortizolu), a to stejně u obou pohlaví. Tak působí spolu s dalším hormonem vasopresinem ve prospěch sblížení, snížení strachu z partnera, větší důvěru v něj a udržení vzájemného vztahu.

Zatím nikdo nezkoumal, jak je to s produkcí oxytocinu u psa, který se dostane do přátelského vztahu s člověkem, ale podle radostných projevů jeho chování to pravděpodobně bude fungovat také. Z lidského pohledu však je možno říci, že jeho vztah ke zvířeti je dost těsný, dokážou-li v něm „psí oči“ vyvolat tuto neurochemickou reakci. Naléhavě se tak nabízí otázka, kdo koho si ochočil: zda člověk psa, nebo psi nás.

Že nejsme jejich absolutními pány a že psi mají cosi jako svou osobnost (jak prohlašuje Jaak Panksepp) a v jistém smyslu též svou stupnici hodnot, v níž figuruje významně i smysl pro spravedlnost, naznačují výsledky experimentů, které se svými spolupracovníky provedla Friederike Rangeová ve Vídni. 4) Psi byli nacvičeni dát „pac“ a posléze byli rozděleni do dvojic. Za svůj výkon dostávali odměnu v podobě pamlsku (kousek párku). Pokud jeden pes z páru odměněn nebyl, zatímco jeho partner ano, postižený pes váhal a nakonec odmítal dát „pac“. Toto chování autoři (stejně jako komentátor jejich práce, známý etolog Frans de Waal) interpretují jako odmítání spolupráce v situaci, která se zvířeti jeví jako „nespravedlivá“. Na rozdíl od primátů, kteří v analogických experimentech hodnotí také kvalitu pamlsku podaného za odměnu, jsou psi ochotni pokračovat ve spolupráci i tehdy, když odměnou je jim kousek chleba, zatímco partner dostane párek. Závěry studie vyznívají v tom smyslu, že také jiné druhy než primáti vykazují přinejmenším primitivní formu smyslu pro spravedlnost a odpor vůči nespravedlnosti a tyto vlastnosti se dále mohou projevovat sofistikovanější formou při sociální interakci.

Poznámky

1) Roček Z., Vesmír 75, 72, 1996/2.
2) Coren S.: Co má pes na jazyku, Knižní klub, 2007, 298 stran, ISBN: 978-80-242-1883-0.
3) Nagasawa M., Kikusui T., Onaka T., Ohta M.: Dog’s gaze at its owner increases owner’s urinary oxytocin during social interaction, Hormones and Behaviour, v tisku, on line December 14th, 2008.
4) Range F, Horn L, Virány Z, Huber L.: The absence of reward induces inequity aversion in dogs. PNAS, 2009, doi: 10.1073/pnas.0810957105.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné