Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Pes, člověk a oxytocin

Kdo koho si ochočil?
 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 220, 2009/4

Neotenie je stav, kdy živočich dosáhne pohlavní dospělosti, a přitom u něj přetrvávají juvenilní znaky. V přírodě je nejčastěji uváděn čolek horský (Triturus alpestris), u kterého větší část populace přežívá v larválním stadiu. 1) V narativním světě naší současnosti je ukázkovým příkladem Mickey Mouse, který čím je starší, tím „dětštější“ má vzhled, alespoň pokud jde o poměr velikosti hlavy k tělu; povšimněte si, jak mu ve srovnání s jeho začátky před sedmdesáti roky hlavička narostla! Za neotenii u člověka lze považovat jeho neutuchající dětskou zvídavost a hravost, neotenii u psa můžeme vidět v jeho hravém, „štěněcím“ chování i v dospělosti, na rozdíl od vlka, který takové chování neprojevuje.

Již Plautus napsal, že není na škodu, jestliže se starší pojem použije v nové souvislosti, a tak je za neotenii označováno také chování majitelů psů k jejich čtyřnohým přátelům, k nimž často přistupují stejným způsobem jako k malým dětem. Na druhé straně je zajímavé, „jak psi používají upřený pohled ke sledování lidského jednání. Nejčastěji to vidíme u stolu, když lidé sedí a jedí. Pes přijde, před někoho si sedne, zírá na něj nebo na jídlo. Je to zřejmý pokus získat stejnou potravu a pravděpodobně bude nejúspěšnější, je-li pes malý, a tudíž ani jeho nejupřenější zírání není možno považovat za hrozbu člověku, na nějž je zaměřeno. Naopak ona osoba si může pohled vyložit jako doufající, zkormoucený nebo žebravý a zpravidla psovi podá kousek jídla. Z psího hlediska jde ovšem o přímé prosazení dominance pohledem.“ 2)

Na magický mechanismus „psích očí“ se zaměřilo v současnosti bádání japonských zoologů a neurovědců, 3) kteří sledovali, co se děje v neurobiochemii člověka při kontaktu s jeho psem. Zjišťovali, zda se u člověka bude měnit koncentrace oxytocinu v době, kdy na něj jeho pes „bude hledět“, kdy mezi nimi bude klasický oční kontakt. Autoři stanovovali močové koncentrace oxytocinu za standardních podmínek, dále po 30minutové interakci se psem a po jiných 30 minutách, v nichž probandi byli vyzváni, aby nevstupovali se svým psem do žádné interakce. Močové koncentrace oxytocinu byly měřeny před 30minutovou experimentální periodou a podruhé 20 minut po jejím skončení.

S použitím shlukové analýzy byli majitelé rozděleni do dvou skupin: první s delším trváním kontaktu se psem a s těsnějším vztahem ke zvířeti a druhou s dobou kontaktu kratší a vztahem volnějším. Koncentrace oxytocinu byly významně vyšší u první skupiny, a to po kontaktu se psem, nikoli však v uspořádání bez kontaktu. U druhé skupiny byly zjištěny významné pozitivní korelace mezi počtem interakcí člověka se psem a močovou koncentrací oxytocinu. Autoři uzavírají, že interakce mezi psem a člověkem, zvláště pak ta, která vychází z iniciativy psa, zvyšuje hladinu oxytocinu u člověka.

Oxytocin je všeobecně označován za „hormon důvěry“, jeho nejvýznamnější role je při porodu a následném vytvoření „připoutávací vazby“ mezi matkou a novorozencem. Vyskytuje se u všech savců a je významným regulátorem sociálního chování, kde rozpouští úzkost, dovoluje zapomínat na zradu nebo zklamání z předchozích špatných zkuprůšeností a snižuje hladinu stresu (měřenou např. množstvím produkovaného kortizolu), a to stejně u obou pohlaví. Tak působí spolu s dalším hormonem vasopresinem ve prospěch sblížení, snížení strachu z partnera, větší důvěru v něj a udržení vzájemného vztahu.

Zatím nikdo nezkoumal, jak je to s produkcí oxytocinu u psa, který se dostane do přátelského vztahu s člověkem, ale podle radostných projevů jeho chování to pravděpodobně bude fungovat také. Z lidského pohledu však je možno říci, že jeho vztah ke zvířeti je dost těsný, dokážou-li v něm „psí oči“ vyvolat tuto neurochemickou reakci. Naléhavě se tak nabízí otázka, kdo koho si ochočil: zda člověk psa, nebo psi nás.

Že nejsme jejich absolutními pány a že psi mají cosi jako svou osobnost (jak prohlašuje Jaak Panksepp) a v jistém smyslu též svou stupnici hodnot, v níž figuruje významně i smysl pro spravedlnost, naznačují výsledky experimentů, které se svými spolupracovníky provedla Friederike Rangeová ve Vídni. 4) Psi byli nacvičeni dát „pac“ a posléze byli rozděleni do dvojic. Za svůj výkon dostávali odměnu v podobě pamlsku (kousek párku). Pokud jeden pes z páru odměněn nebyl, zatímco jeho partner ano, postižený pes váhal a nakonec odmítal dát „pac“. Toto chování autoři (stejně jako komentátor jejich práce, známý etolog Frans de Waal) interpretují jako odmítání spolupráce v situaci, která se zvířeti jeví jako „nespravedlivá“. Na rozdíl od primátů, kteří v analogických experimentech hodnotí také kvalitu pamlsku podaného za odměnu, jsou psi ochotni pokračovat ve spolupráci i tehdy, když odměnou je jim kousek chleba, zatímco partner dostane párek. Závěry studie vyznívají v tom smyslu, že také jiné druhy než primáti vykazují přinejmenším primitivní formu smyslu pro spravedlnost a odpor vůči nespravedlnosti a tyto vlastnosti se dále mohou projevovat sofistikovanější formou při sociální interakci.

Poznámky

1) Roček Z., Vesmír 75, 72, 1996/2.
2) Coren S.: Co má pes na jazyku, Knižní klub, 2007, 298 stran, ISBN: 978-80-242-1883-0.
3) Nagasawa M., Kikusui T., Onaka T., Ohta M.: Dog’s gaze at its owner increases owner’s urinary oxytocin during social interaction, Hormones and Behaviour, v tisku, on line December 14th, 2008.
4) Range F, Horn L, Virány Z, Huber L.: The absence of reward induces inequity aversion in dogs. PNAS, 2009, doi: 10.1073/pnas.0810957105.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné