Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Darwinův rok

Věda ve službách evoluce
 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 219, 2009/4

23. veřejná beseda Třetí dimenze • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • Městská knihovna v Praze • 18. únor 2009 • hosté: prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity); Mgr. Marek Vácha, Ph.D. (Ústav etiky 3. lékařské fakulty UK); prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. (Výzkumný ústav živočišné výroby) • moderoval Robert Tamchyna (Český rozhlas Leonardo).

Do hodinové relace nikdo nesměstná dílo Darwina a těch, kteří na něj navázali nebo z něj těžili. Z besedy, jež se tentokrát nesla v souhlasném duchu, uvedu jen její začátek, a připomenu, že není ani doslovný, ani autorizovaný.

Robert Tamchyna: S čím významným, novým či zajímavým jste se ve vztahu k evoluci setkali v poslední době ve svém oboru?

Jan Zrzavý: Na evolučněbiologická témata vychází zhruba tři sta až pět set článků týdně. Dočíst se něco nového není problém. Jedna věc není sice úplně nová, ale myslím, že nás brzo přivede k zásadním koncepčním změnám. Jsme na počátku nového, či velmi odlišného pojetí genetiky – a to s evoluční biologií pohne poměrně hodně… čím dál více docházíme k tomu, že geny v novém jedinci si pamatují, od kterého rodiče přišly, a tedy jaksi vědí, za čí zájmy mají kopat. V evoluční biologii to zatím není domyšleno, spousta věcí se tím mění. Představte si, jaké složitosti se začnou dít, když se mláďata-sourozenci mají o něco dělit a nesou rodičovské geny, které vědí, od koho pocházejí. Zájmy rodičů mohou být totiž velmi odlišné… Obecně se tomu říká epigenetika, konkrétně genomový imprinting… Až tohle pořádně domyslíme z evolučního pohledu, narazíme na ohromné množství strašlivě zajímavých věcí.

Marek Vácha: Na začátku ledna jsem v Londýně shlédl velkou výstavu věnovanou Charlesi Darwinovi… Dověděl jsem se tam, že Darwin na univerzitě založil studentský klub, který se věnoval kulinářství, protože on sám byl velký lovec a jeho klub se zabýval konzumací neobvyklých živočichů… Při cestě kolem světa byl na jedné z argentinských zastávek uloven místní nandu, a během večeře si Darwin uvědomil, že to není nandu pampový (Rhea americana), ale menší druh, dnes nazývaný nandu Darwinův (Pterocnemia pennata). Uprostřed večeře začal svým kolegům z talíře sbírat to, co se ještě dalo zachránit, aby měl alespoň nějaké kusy vzácného opeřence.

Jaroslav Petr: Vždy mě šokovalo, kolik toho Charles Darwin za 50 let své vědecké práce napsal. Jsou to metry a metry knih… Hlavní redaktor časopisu Current Biology nechal několik předních evolučních biologů znovu přečíst Původ druhů, a chtěl vědět, co jim po tak dlouhé době přináší. Jeden říkal, že by to měli číst všichni, protože to je základ, a druhý tvrdil: „Ne, ne, studentům bych to zakázal, protože z toho ještě nemají rozum, měli by si to přečíst, až dostudují.“ Další přiznal, že ho četl poprvé… Možná toto dílo patří k těm knihám, o nichž všichni víme, ale málokdo je četl… Darwin nebyl „vynálezce evoluce“, ale objevil její pohon, a to udělal geniálně…

V další debatě zazněly zrzavovsky pěkně v kostce příčiny dobového nepochopení Gregora Mendela, na přetřes přišly kreacionismus, stáří Země, inteligentní plán, věda a víra, věda a umění, memetika, vědomí, panspermie – stojí za to poslechnout si celý záznam z besedy na adrese www.rozhlas.cz/leonardo/knihovna.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorech

Jaroslav Petr

Jan Zrzavý

Marek Vácha

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné