Čtyři oříšky pro darwinovské besedníky

Dne 17. srpna 1834 vystoupil Charles Darwin se svým průvodcem na vrcholek Cerro Campana, nejvyšší bod dnešního chilského stejnojmenného národního parku, ležícího asi 50 km severozápadně od Santiaga. O výstupu si poznamenal: „Tu a tam čněly i palmy… Ve srovnání s ostatními palmami jsou tyto stromy šeredné. Mají neobyčejně vysoký kmen podivného tvaru: uprostřed je silnější než dole a při vrcholku. V některých krajích Chile jich je nesmírně mnoho a jsou ceněny, neboť z jejich mízy se vyrábí jakýsi druh syrupu. Na jednom statku… se pokusili je spočítat, ale když napočítali několik set tisíc, upustili od toho.“ ¹⁾

Dnes patří jubea chilská (Jubaea chilensis, angl. chilean wine palm, špan. palma chilena) k ohroženým druhům. Můžeme se s ní sice setkat leckde – na mnoha náměstích chilských měst, ve Středozemí a pro svou odolnost vůči mrazu náleží také k sortimentu českých zahradníků. Na místech původního rozšíření však zbyla asi jen v severním údolí Národního parku La Campana a většina jedinců je dnes označena číslem. Kácela se ve velkém kvůli sladké míze („palmovému medu“) pro nejrůznější účely, sladidlem počínaje, pálenkou konče. Plody chilské palmy zvané coquitos jsou skoro přesnou miniaturou kokosových ořechů, a to včetně chuti.

Únorová beseda Třetí dimenze byla věnována letošnímu Darwinovu dvojitému výročí (viz Vesmír 88, 219, 2009/4) a Robert Tamchyna, který diskusi moderoval, s velkým požitkem své hosty vyjmenoval: zrzavý – petr – vácha. Aby se jim lépe besedovalo, dostali všichni po oříšku chilské „cukrové“ palmy.