Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Biopaliva ničí biodiverzitu

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 216, 2009/4

Lidská civilizace je energeticky náročná a své stále rostoucí požadavky nyní uspokojuje zejména těžbou ropy a dalších fosilních paliv. Jejich zásoby jsou však omezené a z definice neobnovitelné, krom toho jejich spalování přispívá k zesílení skleníkového efektu, a tím i ke globálním změnám klimatu. V biopalivech je spatřována výhodná alternativa ke konvenčním energetickým zdrojům. Jde o rostlinné produkty pěstované na plantážích, které se každým rokem obnovují a které neuvolňují více oxidu uhličitého, než kolik ho předtím z atmosféry odeberou. Vlády i nevládní organizace v různých částech světa proto biopaliva podporují jako řešení budoucích i současných ekonomických a environmentálních problémů lidstva.

Bohužel i tady platí, že nic není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Ponechme stranou debaty o tom, zda se biopaliva skutečně energeticky vyplatí (teda zda jejich výroba nespotřebuje více energie, než kolik poté poskytnou) a zda jsou ke globálnímu klimatu skutečně šetrnější. Některé studie tvrdí, že nejsou, jiné dokazují opak.

Jako samostatný problém však vyvstává jejich dopad na světové i lokální druhové bohatství. O tom se v současnosti mnoho neví, ale výsledky prvních studií vypadají varovně. Plodiny, které biopaliva produkují, se pěstují v rozsáhlých monokulturách, jež jsou druhově velmi chudé. Hostí ekologická společenstva tvořená několika málo odolnými a široce rozšířenými druhy. Náročnější organismy, mezi něž většinou patří i ohrožené rostliny a živočichové, se v nich neuchytí. Pokud se plantáž s energetickou plodinou založí na místě, kde dříve bylo původní prostředí (ať už si pod tímto pojmem představíme cokoliv), biologická rozmanitost se téměř jistě sníží. Pěstování rostlin pro produkci biopaliv je ale možné i na plochách, které se dosud využívaly pro zemědělství. Tím se na první pohled nic nezkazí – pouze jedna monokultura vystřídá jinou. Ovšem bez zemědělství nejsou potraviny a bez potravin není co jíst. Aby ceny potravin výrazně nestouply, je nutné zemědělství provozovat jinde, tedy na dosud neobdělaných půdách. Pro biosféru toto znamená další zátěž. Lépe prozkoumat dopady pěstování různých typů energetických plodin na biotu je tedy důležitým úkolem současné biologie ochrany přírody. Jedině tak se zjistí, za jakých podmínek je použití biopaliv ještě snesitelné a za jakých nikoliv. (Ibis 150, 640–642, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné