Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Biopaliva ničí biodiverzitu

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 216, 2009/4

Lidská civilizace je energeticky náročná a své stále rostoucí požadavky nyní uspokojuje zejména těžbou ropy a dalších fosilních paliv. Jejich zásoby jsou však omezené a z definice neobnovitelné, krom toho jejich spalování přispívá k zesílení skleníkového efektu, a tím i ke globálním změnám klimatu. V biopalivech je spatřována výhodná alternativa ke konvenčním energetickým zdrojům. Jde o rostlinné produkty pěstované na plantážích, které se každým rokem obnovují a které neuvolňují více oxidu uhličitého, než kolik ho předtím z atmosféry odeberou. Vlády i nevládní organizace v různých částech světa proto biopaliva podporují jako řešení budoucích i současných ekonomických a environmentálních problémů lidstva.

Bohužel i tady platí, že nic není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Ponechme stranou debaty o tom, zda se biopaliva skutečně energeticky vyplatí (teda zda jejich výroba nespotřebuje více energie, než kolik poté poskytnou) a zda jsou ke globálnímu klimatu skutečně šetrnější. Některé studie tvrdí, že nejsou, jiné dokazují opak.

Jako samostatný problém však vyvstává jejich dopad na světové i lokální druhové bohatství. O tom se v současnosti mnoho neví, ale výsledky prvních studií vypadají varovně. Plodiny, které biopaliva produkují, se pěstují v rozsáhlých monokulturách, jež jsou druhově velmi chudé. Hostí ekologická společenstva tvořená několika málo odolnými a široce rozšířenými druhy. Náročnější organismy, mezi něž většinou patří i ohrožené rostliny a živočichové, se v nich neuchytí. Pokud se plantáž s energetickou plodinou založí na místě, kde dříve bylo původní prostředí (ať už si pod tímto pojmem představíme cokoliv), biologická rozmanitost se téměř jistě sníží. Pěstování rostlin pro produkci biopaliv je ale možné i na plochách, které se dosud využívaly pro zemědělství. Tím se na první pohled nic nezkazí – pouze jedna monokultura vystřídá jinou. Ovšem bez zemědělství nejsou potraviny a bez potravin není co jíst. Aby ceny potravin výrazně nestouply, je nutné zemědělství provozovat jinde, tedy na dosud neobdělaných půdách. Pro biosféru toto znamená další zátěž. Lépe prozkoumat dopady pěstování různých typů energetických plodin na biotu je tedy důležitým úkolem současné biologie ochrany přírody. Jedině tak se zjistí, za jakých podmínek je použití biopaliv ještě snesitelné a za jakých nikoliv. (Ibis 150, 640–642, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné