Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ochrana životního prostředí

při provozování přenosové soustavy velmi vysokého a zvláště vysokého napětí
13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 194, 2009/3
komerční prezentace

Vliv jednotlivých oblastí podnikání na životní prostředí se v posledních letech velice sleduje ve všech oborech, včetně elektroenergetiky. Přenosové soustavě však z tohoto pohledu doposud nebyla věnována pozornost. Cílem tohoto článku proto je přiblížit, jakým způsobem ochranu životního prostředí (Environmental Management System, EMS) řeší společnost ČEPS, výhradní provozovatel přenosové soustavy České republiky.

ČEPS klade důraz na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí ve všech oblastech souvisejících s činností společnosti. Zajímavé jsou především:

  • Vodní hospodářství.
  • Nakládání s chemickými látkami a přípravky, včetně sledování výskytu PCB (polychlorovaných bifenylů) v technologických zařízeních.
  • Ochrana ovzduší.
  • Ochrana přírody a krajiny, včetně ochrany ptactva.

Vodní hospodářství

Největší pozornost je věnována oblasti vodního hospodářství. V transformovnách jsou provozována zařízení, která obsahují 200–700 tun olejů. Pro jejich provozování je proto stěžejní správně nakládat se srážkovými odpadními vodami, které vznikají oplachem zařízení při provozu transformátorových jednotek. Za účelem ekologizace transformoven a transformátorů (obrázek 1) se postupně instalují čistírny odpadních zaolejovaných vod (ČZV), které využívají speciální technologie CINIS. Tyto čistírny jsou instalovány v 20 transformovnách z celkového počtu 29. 1)

Důraz je kladen především na minimalizaci koncentrace ropných uhlovodíků C10–C40 (tzv. nepolárních extrahovatelných látek, NEL) v předčištěných odpadních vodách, které jsou pak v souladu se zákonem vypouštěny do povrchových vod či do veřejné kanalizace.

Filtrace těchto odpadních vod probíhá následujícím způsobem: přes kontejner s obsahem filtrační náplně (univerzální filtrační jednotku) protéká pomocí skrápěcího zařízení (obrázek 2) zaolejovaná voda. Filtrační náplň obsahující elektrárenský popílek (upravený popel z elektrárenských či teplárenských kotlů) vede k odbourávání ropných uhlovodíků C10–C40 (NEL) a organických látek.

Tato technologie se osvědčila především díky automatickému provozu a zaručenému efektu čištění. Garantuje splnění emisních limitů 0,2 mg/l C10–C40 při jednostupňovém provozu a 0,05 mg/l při dvoustupňovém zapojení jednotky. S ohledem na stále se zpřísňující emisní limity ČEPS již řadu let standardně buduje dvoustupňové čištění s garantovaným limitem 0,05 mg/l. Za využití tohoto systému téměř nedochází k meziprodukci odpadových toků. Univerzální filtrační jednotka se instaluje v samostatném zděném domku postaveném na havarijní jímce (obrázek 3), v níž je akumulována oplachová zaolejovaná voda. To umožňuje celoroční provoz čističky.

Součástí ochrany vodního hospodářství při provozovávání přenosové soustavy je i eliminace potenciálního vzniku ropných havárií v důsledku úniku transformátorových olejů. Všechna stání transformátorů jsou proto vybavena nepropustnou záchytnou vanou. Na některých kanalizačních odtocích z areálů transformoven jsou navíc budovány monitorovací systémy.

Nakládání s chemickými látkami

Kromě ochrany před únikem závadných látek do prostředí se v rámci prevence také odstraňují primární zdroje znečištění, zejména se stará zařízení (transformátory) nahrazují novými technologiemi, šetrnými k životnímu prostředí, a přístroji s menším obsahem olejové náplně, popřípadě s náplní plynovou (obsahující SF6).

Při provozování těchto zařízení je nutné v souladu s platnou legislativou sledovat především výskyt polychlorovaných bifenylů (PCB). Polychlorované bifenyly se vyráběly od roku 1929 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Téměř se nerozpouštějí ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co se zjistilo, že mají negativní vliv na lidské zdraví, byla jejich výroba v roce 1984 zakázána i v Československu. Do roku 1989 se ovšem ještě používaly jako surovina pro výrobu dalších produktů. Jejich využití se odvozovalo z výborných teplonosných vlastností, dobré schopnosti elektroizolace a malé vznětlivosti i hořlavosti (tedy stálosti). Používaly se v uzavřených systémech, např. byly součástí chladicí kapaliny v transformátorech.

Externí elektrotechnická laboratoř prostřednictvím pravidelných odběrů olejů sleduje nepřítomnost PCB v olejích, které v transformátorech plní funkci izolačního a zhášecího média. Výrobce nových zařízení již má povinnost garantovat nepřítomnost PCB v oleji. Problém nastává jedině při řešení otázky zařízení hermeticky uzavřených, u kterých není možno zajistit odběr po dobu jejich provozu. V současné době jsou z 98 % zkontrolována veškerá provozovaná zařízení a společnost ČEPS se rovněž podílí na přípravě legislativního řešení otázky hermeticky uzavřených zařízení ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Ochrana ovzduší

Pro kvalitu ovzduší by mohl být škodlivý plyn SF6 (hexafluorid síry), který se používá jako elektroizolační a zhášecí médium v technologických zařízeních klasických rozvoden, popřípadě zapouzdřených rozvoden vysokého, velmi vysokého a zvláště vysokého napětí. Tento plyn postupně nahrazuje transformátorový olej. S cílem snížit či úplně eliminovat úniky do ovzduší, které narušují ozonovou vrstvu Země, se od r. 2007 únik plynů SF6 do atmosféry sleduje a inventarizuje. Jde o poměrně nový interní systém, jenž je nadále zdokonalován novelami evropské a tuzemské legislativy i certifikací zaměstnanců, kteří s tímto plynem nakládají. Společnost se podílí také na prezentaci otázky nakládání s plynem SF6 v mezinárodním společenství pro provozovatele přenosových soustav CIGRE.

Naprostá většina objektů přenosové soustavy je vytápěna elektricky, a tyto objekty proto nejsou zdrojem znečišťování ovzduší. Při výpadku proudu, kdy je nezbytné zajistit vlastní spotřebu, má provozovatel přenosové soustavy k dispozici náhradní zdroje elektrické energie, (dieselagregáty). Z hlediska zákona o ochraně ovzduší jde v některých případech o střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší.

Ochrana přírody a krajiny

Pro ochranu přírody a krajiny je stěžejním faktorem vliv průseků ochranných pásem elektrických vedení na životní prostředí. Energetický zákon je vymezuje jako prostor v bezprostřední blízkosti vedení (různě široký v závislosti na napěťové hladině), jenž je vymezen proto, aby zajistil bezpečný provoz na tomto vedení i ve vztahu k veřejnosti. Zároveň udává povinnost udržovat je, především pravidelně odstraňovat dřeviny. Společnost ČEPS má zpracovaný vnitřní předpis, který řeší a upřesňuje postup prací v ochranném pásmu vedení (OPV) jak interně, tak pro zhotovitele, který se tímto předpisem musí řídit.

Kvůli tomu, aby bylo možno eliminovat dopady staveb vedení na životní prostředí, byla vypracovávána dokumentace EIA (Environmental Impact Assesment), jejíž součástí je i podrobný biologický průzkum, nezbytný pro získání finálního povolení ke stavbě vedení či transformátorové stanice. Jde o zprávu obsahující vyhodnocení současného stavu krajiny a předpokládaných přímých i nepřímých vlivů zamýšleného užívání krajiny z hlediska vlivu na rostliny a živočichy, včetně avifauny v dané oblasti.

Dopady na ptactvo

Hodnoceno je i potenciální nebezpečí stavby nadzemního vedení přenosové soustavy pro volně žijící ptáky. Dle dokumentací EIA ke stavbám nebo rekonstrukcím nadzemního vedení přenosové soustavy je pro ptáky rizikem střet s vodiči. Možnost jejich nárazu do vodičů a stožárů nelze zcela vyloučit, tak jako toto nebezpečí nelze vyloučit u výškových budov, antén, větrných elektráren a dalších staveb. Zvýšené riziko zranění ptactva je dáno umístěním nadzemního vedení v krajině a jiných lokalitách s vyšším výskytem ptáků. Nejnebezpečnější jsou úseky, kde nadzemní elektrické vedení kříží trasy častých přeletů nebo pravidelných tahů ptáků. Jde především o údolí pomalu tekoucích řek, horská sedla, jimiž ptáci překonávají horské masivy, a prostory hlavních tahových cest ptactva přes území naší republiky (hlavní tahové cesty ptactva zpravidla sledují údolí řek tekoucích přibližně poledníkovým směrem).

V minulosti se ptáci často zranili v důsledku kontaktu s vodiči – přesněji v případě, když byla křídlem ptáka spojena „živá“ část s uzemněnou částí vedení, popřípadě s jiným uzemněným předmětem.

Dnes toto nebezpečí nehrozí, neboť byla zdokonalena konstrukce vedení vysokého napětí, která tvoří distribuční soustavu ČR, konkrétně byly upraveny vzdálenosti mezi jednotlivými fázemi vodičů. Délka závěsů na stožárech vedení velmi vysokého a zvláště vysokého napětí provozovaného ČEPS se pohybuje od 3,5 m výše (v závislosti na technickém řešení). Závěs určuje vzdálenost vodiče od konstrukce stožáru. Vzdálenosti mezi jednotlivými fázemi jsou ještě větší, tedy více než 5 m. Rovněž vzdálenost vodiče od svislé konstrukce stožáru je vždy větší než 5 m. Průměry používaných vodičů (lan) se pohybují okolo 26 až 30 mm. Zemnicí lana, umístěná na vrcholcích stožárů, jsou užší a jejich rozměry se pohybují okolo 19 až 20 mm. Pro vedení zvláště vysokého napětí se používají také svazky dvou nebo tří lan, vzdálenost lan ve svazku je obvykle 40 cm. Ani v tomto případě nehrozí zranění elektrickým proudem, protože jde o jednu fázi (svazek je využit pro zesílení fáze).

Žádný volně žijící pták, běžně se vyskytující na území České republiky, nedokáže svými tělesnými rozměry (rozpětím křídel) překlenout vzdálenost mezi částmi vedení pod napětím („živými“ částmi) a částmi uzemněnými. Největší u nás žijící ptáci – orel mořský a labuť – mají rozpětí křídel až 240 cm, čáp bílý maximálně 2 m, výr velký a husa velká maximálně 1,7 m. Z toho vyplývá, že u vedení velmi vysokého a zvláště vysokého napětí usmrcení ani úraz ptáků elektrickým proudem nehrozí.

Poznámky

1) Do konce roku 2015 se předpokládá její instalace ve všech 29 transformovnách.

Ke stažení

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné