Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Na okraj debat o impakt-faktoru časopisů

Co chystá Evropská asociace editorů vědeckých časopisů
 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 154, 2009/3

Jako užitečnější než další a zbytečná slova na téma impakt-faktoru (IF) vědeckých časopisů se jeví možnost upozornit naši vědeckou komunitu na skutečnost, že se otázkami jeho používání zabývají také editorské organizace a že jsou dokonce pořádána zasedání, na nichž se hledají cesty jak hodnotit vědecké bádání. Tak např. European Association of Science Editors (EASE), která sdružuje více než 500 editorů vědeckých časopisů z celého světa a pořádá konference každé tři roky, již od roku 2000 upozorňuje na rizika spojená s používáním tohoto zplošťujícího a snadno manipulovatelného kritéria, původně sestrojeného k účelům komerčního hodnocení vědeckých periodik pro knihovny a knihovníky. Jsou tu navíc i četná rizika etická. V roce 2009 bude proto konference EASE věnována těmto aktuálním otázkám (Integrity in Science Communication). Hodnotitele výzkumu, akademické pracovníky a editory českých vědeckých periodik by nepochybně mělo zajímat jak dané téma, tak členství v této organizaci. Detaily o EASE a chystané konferenci lze nalézt na www.ease.org.uk.

Dále upozorňuji na časopis Ethics in Science and Environmental Politics. Tématem prvního čísla ročníku 8 (červen 2008) je používání a zneužívání bibliometrických indexů v hodnocení vědecké práce (The use and misuse of bibliometric indices in evaluating scholarly performance). Časopis je také k dispozici online (www.int-res.com).

Hodnocení pracovníků ve vědě a učitelů na předních světových univerzitách sleduje jejich profesionální dráhu v celé šíři. V curriculum vitae se uvádí vedení studentů, diplomantů a doktorandů, jiné mentorské úvazky, práce v komisích pro výuku, příprava nových kurzů a disciplín, zhotovování jakýchkoliv studijních materiálů, vyznamenání a ocenění, absolvované kurzy a navštívené instituce. Vykazují se nejen publikace v recenzovaných vědeckých časopisech (peer-reviewed journals, avšak bez uvádění IF, jak se to vyžaduje u nás) a v časopisech ostatních, kapitoly v knihách, monografie, abstrakty z vědeckých zasedání, pozvané a další přednášky na kongresech i menších vědeckých zasedáních, ale i jiná participace na profesionálních setkáních (např. moderátor, koordinátor kurzu, předsedající sekce ad.) a také odborná či popularizační vystoupení pro veřejnost. Dále samozřejmě granty podané a financované, konzultační a posuzovatelská aktivita.

I to jsou neoddělitelné aktivity vědeckých a pedagogických osobností, a to bez ohledu na výši IF časopisů, v nichž publikují. Vždyť žádný IF nedává autorům záruku, že jejich článek bude někdo někdy citovat; sám původce tohoto komerčního hodnocení časopisů E. Garfield 1) v roce 2006 uvedl, že mezi 38 miliony citovaných položek v letech 1900–2005 jich pouze 0,5 % mělo více než 200 citací a polovina publikovaných článků nebyla citována vůbec.

Uvedené mezinárodní prameny a účast na jednání konference EASE v září 2009 mohou být užitečné všem, kdo se zabývají hodnocením vědy u nás.

Poznámky

1) Garfield E: The history and meaning of the journal impact factor, JAMA 295, 908–993, 2006.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Eva Baranyiová

Prof. MVDr. Eva Baranyiová, CSc., (*1944) vystudovala Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně. Na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno se zabývala veterinární morfologií a fyziologií. V posledních letech se věnuje též chování zvířat. Je šéfredaktorkou časopisu Acta Veterinaria Brno.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...