Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Expedice Gilf Kebir 2008

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 138, 2009/3

Zdá se, že expedice Gilf Kebir 2008 právě vrcholí. Všech se zmocňuje viditelné vzrušení. Vždyť cestou jsme překonali stovky kilometrů liduprázdné pouště a skrývali se před zraky súdánských banditů. Nehledě na stovky hodin předodjezdových příprav a spoustu byrokratických průtahů. Teď je cíl blízko, blíž, ještě blíž! A je to tady: teprve nedávno objevená a dosud pořádně nezdokumentovaná jeskyně s neolitickými kresbami a rytinami. Všech devět členů výpravy strne v němém úžasu. Ohromná skalní galerie čítá na stovky scén s kresbami lidí a zvířat, jaká tady žila naposled před tisíciletími. Před očima se nám odvíjejí příběhy, které mají kořeny ještě kdesi hluboko v paleolitickém světě a vedou až k vyspělým civilizacím starého Egypta. První česká vědecká expedice do jednoho z nejzapadlejších koutů naší planety je u cíle. Ani jsme nestačili setřást první dojmy a vytáhnout zápisníky, když tu náhle za skaliskem zarachotí řada motorů. A už k nám pomalým krokem postupuje šňůra postav. Nejsou to bandité? Přelud, nebo mámení? Nikoliv. Vyklube se z toho skupina asi dvaceti francouzských důchodců v šortkách a teniskách. Jen letmo nás pozdraví a už si na mobilní telefony i malé foťáčky berou, co jim po právu náleží. Asi to po cestě taky neměli jednoduché. Jsou viditelně znaveni a někteří jen těžko zakrývají rozpaky. V patách je jim turistický průvodce z Káhiry, pravý opak egyptských feláhů. Asi dvacetiletý floutek v značkovém oblečení s drzým výrazem ve tváři. Pyšný pocit vítězství a objevitelské romantiky je ten tam. „Magnifique!“

Střih. V myšlenkách se vracím o rovné tři roky nazpátek, na druhý konec světa. Rovníkové vody Tichého oceánu, ostrov Santa Cruz, Galapágy. Stejný pocit divočiny a uspokojení z dobrodružného triumfu. Naše mezinárodní expedice právě odpočívá po náročné dřině. V sopečných kráterech jsme pátrali po usazeninách, které by mohly objasnit dějiny rostlinných invazí na tomto vzdáleném tropickém souostroví. Teď jsme na mořském břehu a na kamenech se tu vyhřívají skupiny podmanivě šeredných mořských leguánů. Tyhle asi sáh dlouhé obludy mám ve zvláštní oblibě. Vískám je na černé vrásčité kůži. Očividně se jim to líbí a všelijak nastavují citlivá místa. Nahrazuji jim tak potěšení, jaké obvykle poskytují Darwinovy pěnkavy se zobákem uzpůsobeným k pojídání staré, oloupané pokožky. Když v tom se rozhrnou pichlavá křoviska a přímo přede mnou se objeví pihovatá tvář jakéhosi amerického výrostka v polovojenském mundúru a se žlutým šátkem kolem krku. „It’s prohibited! Don’t touch!“

Vítejte ve světě spektáklu!

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výzkumné výpravy

O autorovi

Petr Pokorný

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, se zabývá kvartérní paleoekologií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK.
Pokorný Petr

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné