Vůně čerstvě obdělané půdy

Každý zná tu zemitou vůni čerstvě obdělaného pole, ale její původ zůstával dosud záhadou. Výzkumný tým Brownovy univerzity vedený Davidem E. Canem zjistil, že za vůni jsou odpovědné látky produkované půdními bakteriemi, a identifikoval geny, které kódují jejich chemickou syntézu.

Vůně země pochází z kombinace dvou neškodných semiochemikálií, ¹⁾ geosminu a 2-methylisoborneolu (viz obrázek). Obě látky patří mezi terpeny a jsou výsledkem syntézy půdních bakterií rodu Streptomyces. Syntéza geosminu je kódována jediným genem, ale k tomu, aby se syntetizoval 2-methylisoborneol (atypický terpen s 11 uhlíky), jsou potřeba geny dva. Když David Cane a jeho kolega Chieh-Mieh Wang vložili tyto dva geny do Escherichia coli, začala tato bakterie páchnout jako blátivá louže.

2-methylisoborneol dává typickou blátivou vůni rybníkům a blátivým vodním nádržím a je odpovědný i za občasnou blátivou vůni a chuť vodovodní vody. Příčinou jsou zřejmě modrozelené řasy, které v takových vodách žijí. David Cane předpokládá, že tyto řasy mají ve své genové výbavě stejné dva geny, které řídí syntézu 2-methylisoborneolu. Metoda kontroly růstu řas založená na identifikaci obou genů by mohla ušetřit miliony dolarů vynakládaných každoročně na boj s tímto nepřítelem. (Journal of the American Chemical Society, DOI: 10.1021/ja80803639g)