Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Oxytocin stále překvapuje

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 768, 2009/12

Význam neuropeptidického hormonu oxytocinu pro přípravu ženy na porod a mateřské chování není třeba podrobněji připomínat. Existují práce, které naznačují, že má vliv i na prosociální chování. Ulrike Rimme le a její spolupracovníci (The Journal of Neuroscience 29, 38–42, 2009) se zabývali vlivem oxytocinu na rozpoznávání obličeje. Skupině 44 zdravých heterosexuálních mužů, nekuřáků, kteří měli po dobu experimentu pravidelný spánkový režim a nekonzumovali alkohol ani kávu, byly předloženy černobílé fotografie jednak 60 žen a 60 mužů z databáze Nim Stimulus Set (sociální stimuly), jednak 120 krajin, domů a soch (nesociální stimuly). Polovině probandů byl aplikován sprejem do nosu oxytocin, druhé skupině placebo. V rozpoznávání nesociálních podnětů (domů, krajin, soch) nebyl ani při opakovaných pokusech mezi skupinami rozdíl. Zato v zapamatování a rozpoznávání obličejů, popřípadě v jejich označení za známé či povědomé dosahovala skupina s podávaným oxytocinem významně lepších výsledků. Rozdíly v zapamatování obličejů podle pohlaví či dojmu (negativního, neutrálního a pozitivního) však oxytocinem ovlivněny nebyly. Lze předpokládat, že oxytocin působí na mandloňová jádra (amygdalu), která jsou do percepce obličeje zapojena. Ta se však uplatňují spíše v identifikaci očního kontaktu a mimických výrazů. Rozpoznávání obličeje ve smyslu identifikace je především záležitostí specializované oblasti ve fuziformním závitu (gyrus fusiformis) a oblastí v závitech spánkového laloku. Z uvedených výsledků sice nelze odvodit, jakým způsobem oxytocin na zapamatování obličejů působí, ale to nic nemění na skutečnosti, že zapamatování odlišných druhů informací (podnětů sociálních a nesociálních) je tímto hormonem ovlivněno. Zajímavé je, že na jednu stranu mají ženy tendenci reagovat na sociální stimuly více než muži, na druhou stranu jsou podstatně více pod vlivem oxytocinu. Z evolučního hlediska si lze klást otázky, jak velká byla role oxytocinu při utváření prosociálního a kooperativního chování člověka.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné