Oxytocin stále překvapuje
| 10. 12. 2009Význam neuropeptidického hormonu oxytocinu pro přípravu ženy na porod a mateřské chování není třeba podrobněji připomínat. Existují práce, které naznačují, že má vliv i na prosociální chování. Ulrike Rimme le a její spolupracovníci (The Journal of Neuroscience 29, 38–42, 2009) se zabývali vlivem oxytocinu na rozpoznávání obličeje. Skupině 44 zdravých heterosexuálních mužů, nekuřáků, kteří měli po dobu experimentu pravidelný spánkový režim a nekonzumovali alkohol ani kávu, byly předloženy černobílé fotografie jednak 60 žen a 60 mužů z databáze Nim Stimulus Set (sociální stimuly), jednak 120 krajin, domů a soch (nesociální stimuly). Polovině probandů byl aplikován sprejem do nosu oxytocin, druhé skupině placebo. V rozpoznávání nesociálních podnětů (domů, krajin, soch) nebyl ani při opakovaných pokusech mezi skupinami rozdíl. Zato v zapamatování a rozpoznávání obličejů, popřípadě v jejich označení za známé či povědomé dosahovala skupina s podávaným oxytocinem významně lepších výsledků. Rozdíly v zapamatování obličejů podle pohlaví či dojmu (negativního, neutrálního a pozitivního) však oxytocinem ovlivněny nebyly. Lze předpokládat, že oxytocin působí na mandloňová jádra (amygdalu), která jsou do percepce obličeje zapojena. Ta se však uplatňují spíše v identifikaci očního kontaktu a mimických výrazů. Rozpoznávání obličeje ve smyslu identifikace je především záležitostí specializované oblasti ve fuziformním závitu (gyrus fusiformis) a oblastí v závitech spánkového laloku. Z uvedených výsledků sice nelze odvodit, jakým způsobem oxytocin na zapamatování obličejů působí, ale to nic nemění na skutečnosti, že zapamatování odlišných druhů informací (podnětů sociálních a nesociálních) je tímto hormonem ovlivněno. Zajímavé je, že na jednu stranu mají ženy tendenci reagovat na sociální stimuly více než muži, na druhou stranu jsou podstatně více pod vlivem oxytocinu. Z evolučního hlediska si lze klást otázky, jak velká byla role oxytocinu při utváření prosociálního a kooperativního chování člověka.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [370,25 kB]