Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Tuky trávíme autofagií

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 608, 2009/10

Mastné kyseliny slouží našemu organismu jako zdroj energie, jsou stavebními jednotkami buněčných membrán i signálními molekulami kontrolujícími nitrobuněčné procesy. Uchovávány jsou ve formě tukových kapének, z nichž se v případě potřeby uvolňují lipolýzou. Teprve nedávno se ale zjistilo, jak se tuk z kapének dostává zpět do oběhu a proč se většinou obsah tuku v těle zvyšuje až se vzrůstajícím věkem.

Mark J. Czaja z newyorské Albert Einstein College of Medicine (Nature 458, 1131–1135, 2009) krmil myši po 16 týdnů potravou s vysokým obsahem tuků, čímž jim narušil lipolýzu a nadbytečný tuk se jim začal ve velkém množství ukládat v játrech. Již nějaký čas víme, že za rychlým obratem tuků stojí enzymy zvané lipázy. Nebylo však jasné, co způsobuje rychlý obrat mastných kyselin právě v jaterních buňkách, kde je hladina lipáz velmi nízká. Mark J. Czaja ve své práci ukazuje, že hladovění spouští v jaterních buňkách autofagii tukových kapének. Kolem kapénky vznikají dvoumembránové autofagické váčky (autolipofagozomy), kapénku do sebe uzavřou, a posléze splynou s jinou organelou, lysozomem. Ten obsahuje koktejl trávicích enzymů, které tukovou kapénku efektivně natráví.

Donedávna byla autofagie (pohlcování sebe sama) považována jen za jeden z typů programované buněčné smrti. Dnes víme, že se podílí jak na obraně těla před nástupem zhoubného bujení či některých neurodegenerativních onemocnění, tak na metabolismu zásobních tuků.

K problémům s mobilizací tukových zásob a k hromadění tuku v játrech (jaterní steatóze) dochází u naprosté většiny obézních lidí. Mark J. Czaja nám ukazuje, co je příčinou. Zvýšený příjem tuků v potravě blokuje autofagii lipidových kapének v játrech, lipidové kapénky se nerozkládají a přibývají nové. S přibývajícím věkem navíc klesá schopnost autofagie, a tuky se ukládají i v tkáních, které k tomu nejsou určeny. Spekuluje se, že by se tyto vady daly léčit inhibitory kinázy TOR, považované za hlavního regulátora zmiňovaných procesů. Přesný mechanismus dějů probíhajících v autofagických váčcích sice ještě není znám a není ani jisté, zda procesy zjištěné na myším modelu probíhají u člověka úplně stejně. Objev autofagie tukových kapének ale podporuje dávnou hypotézu, že hladovění je nejlepší ochranou před metabolickými chorobami.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....