Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Tuky trávíme autofagií

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 608, 2009/10

Mastné kyseliny slouží našemu organismu jako zdroj energie, jsou stavebními jednotkami buněčných membrán i signálními molekulami kontrolujícími nitrobuněčné procesy. Uchovávány jsou ve formě tukových kapének, z nichž se v případě potřeby uvolňují lipolýzou. Teprve nedávno se ale zjistilo, jak se tuk z kapének dostává zpět do oběhu a proč se většinou obsah tuku v těle zvyšuje až se vzrůstajícím věkem.

Mark J. Czaja z newyorské Albert Einstein College of Medicine (Nature 458, 1131–1135, 2009) krmil myši po 16 týdnů potravou s vysokým obsahem tuků, čímž jim narušil lipolýzu a nadbytečný tuk se jim začal ve velkém množství ukládat v játrech. Již nějaký čas víme, že za rychlým obratem tuků stojí enzymy zvané lipázy. Nebylo však jasné, co způsobuje rychlý obrat mastných kyselin právě v jaterních buňkách, kde je hladina lipáz velmi nízká. Mark J. Czaja ve své práci ukazuje, že hladovění spouští v jaterních buňkách autofagii tukových kapének. Kolem kapénky vznikají dvoumembránové autofagické váčky (autolipofagozomy), kapénku do sebe uzavřou, a posléze splynou s jinou organelou, lysozomem. Ten obsahuje koktejl trávicích enzymů, které tukovou kapénku efektivně natráví.

Donedávna byla autofagie (pohlcování sebe sama) považována jen za jeden z typů programované buněčné smrti. Dnes víme, že se podílí jak na obraně těla před nástupem zhoubného bujení či některých neurodegenerativních onemocnění, tak na metabolismu zásobních tuků.

K problémům s mobilizací tukových zásob a k hromadění tuku v játrech (jaterní steatóze) dochází u naprosté většiny obézních lidí. Mark J. Czaja nám ukazuje, co je příčinou. Zvýšený příjem tuků v potravě blokuje autofagii lipidových kapének v játrech, lipidové kapénky se nerozkládají a přibývají nové. S přibývajícím věkem navíc klesá schopnost autofagie, a tuky se ukládají i v tkáních, které k tomu nejsou určeny. Spekuluje se, že by se tyto vady daly léčit inhibitory kinázy TOR, považované za hlavního regulátora zmiňovaných procesů. Přesný mechanismus dějů probíhajících v autofagických váčcích sice ještě není znám a není ani jisté, zda procesy zjištěné na myším modelu probíhají u člověka úplně stejně. Objev autofagie tukových kapének ale podporuje dávnou hypotézu, že hladovění je nejlepší ochranou před metabolickými chorobami.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné