Nástroje GIS
V souvislosti s rozvojem informačních technologií je od začátku devadesátých let 20. století v ochraně přírody budován Informační systém ochrany přírody (ISOP), který umožňuje spravovat a publikovat odborná data ochrany přírody a krajiny.1) Již od počátku byla geografická data součástí jeho datové základny a zpracovávala se pomocí nástrojů geografického informačního systému (GIS). Pilotní úlohou řešenou v tomto prostředí se stalo modelování stanovišť tetřívka obecného ve Žďárských vrších.2) V resortu životního prostředí je GIS standardem pro práci s geografickými daty od roku 1991. Softwarově je zajišťován především produkty od společnosti ESRI®.
ISOP AOPK ČR
Informační systém tvoří centrální datový sklad s nadstavbou potřebného množství na sebe navazujících internetových aplikací a centralizovaným rozhraním pro prohlížení a analýzu dat. Technologicky se tyto komponenty skládají z pěti subsystémů, viz schéma:
Geografická data jsou uložená v datovém skladu (databáze Oracle 10g, ArcSDE Enterprise Geodatabase 9.2)3) a jsou přístupná prostřednictvím klient/server technologie ArcSDE. Veřejnou možností přístupu k prostorovým datům jsou mapové služby WMS (Web Map Service) a WFS (Web Feature Service).
V současné době se GIS uplatňuje především při
- údržbě datových zdrojů,
- sběru a analýze dat – geografických analýzách, kartografických výstupech a webovém GIS.
Datové zdroje
Geografická data se ukládají do geodatabáze ve vektorovém (většina tematických vrstev) nebo rastrovém formátu (ortofotomapa, základní mapa). Cyklus nasazení nástrojů GIS při jejich správě je následující:
- kontrola geometrie vrstvy,
- import (update) vrstvy,
- kontrola topologie vrstvy a oprava nalezených chyb,
- tvorba odvozené vrstvy.
Nástroje (viz tab. I) se spouštějí buď samostatně, nebo v případě opakovaných operací naprogramovanými scripty (Python, Visual Basic, Avenue).
V datovém skladu jsou uložena především primární data. Počet odvozených vrstev je minimální. Vedle nástrojů prostorové analýzy (Intersect, Union, Spatial Join) se při jejich tvorbě uplatňují také nástroje datového managementu (Dissolve, Merge).
Geografická analýza a kartografické výstupy
Posláním AOPK ČR je péče o přírodu a krajinu. V praxi to znamená pokrýt širokou škálu činností a agend, jejichž řešení se velmi často realizují v prostředí GIS. Důvody, proč tomu tak je, lze spatřovat především v dostupnosti datových zdrojů a služeb i časové úspoře při pořizování potřebných výstupů. Požadavkem téměř všech činností a řešených úloh (viz tab. II) je analýza prostředí a tvorba kartografického výstupu. Pro frekventované typy výstupů se připravuje Kartografický manuál, který bude formalizovat mapovou kompozici.
Webový GIS (aplikace)
V souvislosti s přechodem k podnikovému GIS je zřejmé, že budoucnost využívání nástrojů GIS patří implementaci do portálových řešení založených na webových mapových aplikacích. Tento postup umožňuje jednotný přístup k datům v reálném čase, ať už v rovině pořizování nebo využívání. ISOP k tomuto řešení využívá platformu ArcGIS Server, která zajišťuje:
- mapové služby,
- rastrové služby,
- webové služby podle OGC (Open Geospatial Consortium),
- služby editace v prostředí webu,
- služby geoprocessingu.
V existujících či připravovaných internetových aplikacích se uplatňují všechny nabízené služby (obr. 1).
Literatura
1) L. Juška et al.: Informační systém ochrany přírody. Návrh projektu, Český ústav ochrany přírody, 129 s., Praha 1992
2) E. Pauknerová, P. Brokeš: GIS ve státní ochraně přírody, Ochrana přírody 47, 142–148, 1992
3) L. Škapec et al.: Datový sklad informačního systému AOPK ČR, Ochrana přírody 61, 106–113, 2006
4) M. Culek et al.: Biogeografické členění České republiky, II. díl, 590 s., AOPK ČR, Praha 2005
5) A. Vydrová et al. (eds.): Optimalizace sítě maloplošných zvláště chráněných území v České republice. Vč. sb. přír., Práce a studie, suppl. 1, 1–218, Pardubice 2006
6) H. Härtel et al. (eds.): Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy, 196 s., AOPK ČR, Praha 2009
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [505,13 kB]