Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Konec války s divočinou ve Středomoří

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 606, 2009/10

Obyvatelé jižní Evropy se tradičně věnují lovu divokých zvířat, zejména ptáků. Tento způsob soužití s přírodou patřil po tisíce let k místní rurální kultuře. S rozmachem moderního státu, jenž se vyznačoval vznikem nejrůznějších institucí a regulí, byl lov v polovině minulého století dokonce zakotven v legislativě. Španělská Rada pro vyhubení nebezpečných predátorů vyplácela lovcům odměny za každou zastřelenou šelmu či dravého ptáka. Z dnešního pohledu je téměř úsměvné, jak se podporovalo hubení druhů, na jejichž záchranu se dnes vynakládají miliony eur. Jen v roce 1961 bylo odstřeleno 13 rysů pardálových (Lynx pardus), přitom o tomto druhu se dnes v odborném tisku debatuje ani ne tak v souvislosti s vymýšlením způsobů jak jej udržet při životě, jako spíše s hledáním populačního modelu předpovídajícího co nejrealističtěji dobu jeho neodvratného vyhynutí.

V posledních desetiletích se však životní styl obyvatel Středomoří výrazně mění. Zemědělců ubývá, rozvíjí se průmysl, zahušťuje se infrastruk-tura. Lov a čižba vycházejí z módy, např. počet zaregistrovaných lovců v okolí španělské Valencie klesl v letech 1991 až 2000 o třetinu. Jaký dopad mají tyto změny na divokou přírodu? Výrazně klesá počet zvířat ohrožených lovem, zároveň se však množí kolize ptáků i savců s větrnými elektrárnami, s dráty přenosové sítě nebo s vozidly na pozemních komunikacích. Nevhodně umístěný větrník může zcela zdecimovat místní populaci supů bělohlavých (Gyps fulvus).

Přírodovědci nyní zkoumají, jak velké nebezpečí tyto novodobé hroz by pro zvířata představují. První závěry nejsou příliš povzbudivé. Zatímco kořistí lovců se (zejména u velkých druhů savců) stávaly spíše starší a nemocné kusy, čímž celková úmrtnost populace příliš nevzrůstala, střety s infrastrukturou jsou neselektivní a většina usmrcení sahá nad míru, kterou určují přirozené procesy. Je tedy možné, že středomořští ochranáři budou ještě vzpomínat na krásné zašlé časy, kdy zuřila válka s divočinou. (Animal Conservation 12, 204–208, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné