MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Konec války s divočinou ve Středomoří

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 606, 2009/10

Obyvatelé jižní Evropy se tradičně věnují lovu divokých zvířat, zejména ptáků. Tento způsob soužití s přírodou patřil po tisíce let k místní rurální kultuře. S rozmachem moderního státu, jenž se vyznačoval vznikem nejrůznějších institucí a regulí, byl lov v polovině minulého století dokonce zakotven v legislativě. Španělská Rada pro vyhubení nebezpečných predátorů vyplácela lovcům odměny za každou zastřelenou šelmu či dravého ptáka. Z dnešního pohledu je téměř úsměvné, jak se podporovalo hubení druhů, na jejichž záchranu se dnes vynakládají miliony eur. Jen v roce 1961 bylo odstřeleno 13 rysů pardálových (Lynx pardus), přitom o tomto druhu se dnes v odborném tisku debatuje ani ne tak v souvislosti s vymýšlením způsobů jak jej udržet při životě, jako spíše s hledáním populačního modelu předpovídajícího co nejrealističtěji dobu jeho neodvratného vyhynutí.

V posledních desetiletích se však životní styl obyvatel Středomoří výrazně mění. Zemědělců ubývá, rozvíjí se průmysl, zahušťuje se infrastruk-tura. Lov a čižba vycházejí z módy, např. počet zaregistrovaných lovců v okolí španělské Valencie klesl v letech 1991 až 2000 o třetinu. Jaký dopad mají tyto změny na divokou přírodu? Výrazně klesá počet zvířat ohrožených lovem, zároveň se však množí kolize ptáků i savců s větrnými elektrárnami, s dráty přenosové sítě nebo s vozidly na pozemních komunikacích. Nevhodně umístěný větrník může zcela zdecimovat místní populaci supů bělohlavých (Gyps fulvus).

Přírodovědci nyní zkoumají, jak velké nebezpečí tyto novodobé hroz by pro zvířata představují. První závěry nejsou příliš povzbudivé. Zatímco kořistí lovců se (zejména u velkých druhů savců) stávaly spíše starší a nemocné kusy, čímž celková úmrtnost populace příliš nevzrůstala, střety s infrastrukturou jsou neselektivní a většina usmrcení sahá nad míru, kterou určují přirozené procesy. Je tedy možné, že středomořští ochranáři budou ještě vzpomínat na krásné zašlé časy, kdy zuřila válka s divočinou. (Animal Conservation 12, 204–208, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...