Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Pozemní savci na Novém Zélandě – že by přeci?

 |  15. 1. 2009
 |  Vesmír 88, 8, 2009/1

Nový Zéland je pro zoology studující savce hodně zvláštní kus pevniny. Je totiž téměř bez savců, pokud nepočítáme netopýry, jako jsou nedávno vyhynulý zemolez větší (Mystacina robusta), zemolez novozélandský (M. tuberculata), netopýr novozélandský (Chalinolobus tuberculatus) a příležitostně snad i kaloň rudý (Pteropus scapulatus). 1) Pak už tam ze savců žije jen krysa (Rattus exulans), která tam možná dorazila asi 1000 let před člověkem, a nedávno vysazené druhy. Nepřítomnost savců se vysvětlovala tím, že se Nový Zéland odtrhl od jiných kontinentů ještě před vznikem pokročilejších savců, například vačnatců a placentálů. Netopýři na Nový Zéland doletěli později a krysa tam možná dorazila na nějakém voru z vegetace.

Před několika lety se však podařilo na Novém Zélandě objevit v miocenních vrstvách (starých 19–16 milionů let) úlomky kostí nelétavých savců, které neodpovídají žádným místním původním skupinám (ani netopýrům, ani myšovitým hlodavcům). Nálezů je jen pár, ale přesto z nich šlo vyčíst, že jde o pozůstatky starobylých savců, ještě starších než například druhohorní multituberkuláti. Podařilo se tedy najít zbytky neznámé staré savčí linie, která zde patrně našla na dlouhou dobu útočiště. Z nových rekonstrukcí polohy kontinentů se navíc zdá, že Nový Zéland udržoval s Austrálií a Antarktidou kontakt ještě někdy na počátku křídy. Škoda že se zatím nepodařilo najít v třetihorních či čtvrtohorních vrstvách povědomější savce typu vačnatců či placentálů, kteří by se zde dali očekávat kvůli kontaktu s ostatními kontinenty. Nové nálezy ale dávají pro tyto objevy naději a možná by nám mohly pomoci i v rozluštění několika kryptozoologických záhad.

Z Nového Zélandu byla tu a tam hlá šena pozorování zvířat (waitoreke, kaurehe), která by nejvíce odpovídala ptakořitným savcům, protože byla vzhledově nejpodobnější vydře, a přitom údajně snášela vejce. Tato hlášení však byla většinou odbyta námitkou, že se přece ví, že takoví savci na Zélandu nežijí a nežili. Uvidíme, zda díky fosilním zbytkům savců nebude nakonec Nový Zéland pro odborníky na savce přece jen docela záživným územím. (PNAS 103, 19419–19423, 2006)

Poznámky

1) Použitá česká jména odpovídají nově připravovanému českému názvosloví letounů od Dr. Petra Bendy z Národního muzea v Praze.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...