Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Nejstarší chobotnatci byli vodní

 |  15. 1. 2009
 |  Vesmír 88, 7, 2009/1

Předpoklad, že chobotnatci prošli během své evoluce vodní či „obojživelnou“ fází, není nový. Nasvědčuje to mu geologický kontext (fosilie nalezené v říčních či příbřežních sedimentech), morfologie vymřelých chobotnatců (předpokládaný „šnorchlovitý“ chobůtek) nebo jejich ontogenetický vývoj (u embryí lze nalézt typ ledvin charakteristický pro řadu vodních savců). Na vodní způsob života nejstarších chobotnatců poukazuje také jejich blízká příbuznost se sirénami a vymřelými mořskými Desmostylii. Na druhou stranu je třeba zmínit, že nalezení fosilní živočichové mohli být kdysi do říčních sedimentů splaveni až poté, co uhynuli.

Proto se zkoumá zastoupení dílčích izotopů v kostech či zubech současných i fosilních zástupců. Tímto způsobem se už zjistilo, že nejstarší kytovci se do moře přesunuli ze sladkých vod. Některé druhy možná také trávily v sladké vodě mládí a do moří se přesouvaly v dospělosti.

Nově byli takto analyzováni také jedni z nejstarších chobotnatců – BarytheriumMoeritherium ze svrchního eocénu v Egyptě. Podle zastoupení izotopů žili ve vodách spíše sladkých, ať už v řekách, jezerech nebo močálech. Samotný číselný výsledek izotopových studií bez širšího kontextu by mohl být zavádějící. Určitou roli hraje totiž složení potravy (zda v ní převládaly rostliny typu C3, nebo spíše C4), vlhkost nálezových lokalit, poměrný přísun pitné vody za života apod. Tato studie však brala všechny možné vlivy v potaz, a díky tomu lze její závěry považovat za potvrzení vodní fáze v evoluci chobotnatců. Analyzováno bylo také několik vymřelých damanů, což jsou blízcí příbuzní sirén a chobotnatců. Někteří z nich patrně také žili do jisté míry ve vodě, rozhodně více než dnešní druhy. Konečné závěry ale vyžadují další bádání. (PNAS 105, 5786–5791, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné