Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Nejstarší chobotnatci byli vodní

 |  15. 1. 2009
 |  Vesmír 88, 7, 2009/1

Předpoklad, že chobotnatci prošli během své evoluce vodní či „obojživelnou“ fází, není nový. Nasvědčuje to mu geologický kontext (fosilie nalezené v říčních či příbřežních sedimentech), morfologie vymřelých chobotnatců (předpokládaný „šnorchlovitý“ chobůtek) nebo jejich ontogenetický vývoj (u embryí lze nalézt typ ledvin charakteristický pro řadu vodních savců). Na vodní způsob života nejstarších chobotnatců poukazuje také jejich blízká příbuznost se sirénami a vymřelými mořskými Desmostylii. Na druhou stranu je třeba zmínit, že nalezení fosilní živočichové mohli být kdysi do říčních sedimentů splaveni až poté, co uhynuli.

Proto se zkoumá zastoupení dílčích izotopů v kostech či zubech současných i fosilních zástupců. Tímto způsobem se už zjistilo, že nejstarší kytovci se do moře přesunuli ze sladkých vod. Některé druhy možná také trávily v sladké vodě mládí a do moří se přesouvaly v dospělosti.

Nově byli takto analyzováni také jedni z nejstarších chobotnatců – BarytheriumMoeritherium ze svrchního eocénu v Egyptě. Podle zastoupení izotopů žili ve vodách spíše sladkých, ať už v řekách, jezerech nebo močálech. Samotný číselný výsledek izotopových studií bez širšího kontextu by mohl být zavádějící. Určitou roli hraje totiž složení potravy (zda v ní převládaly rostliny typu C3, nebo spíše C4), vlhkost nálezových lokalit, poměrný přísun pitné vody za života apod. Tato studie však brala všechny možné vlivy v potaz, a díky tomu lze její závěry považovat za potvrzení vodní fáze v evoluci chobotnatců. Analyzováno bylo také několik vymřelých damanů, což jsou blízcí příbuzní sirén a chobotnatců. Někteří z nich patrně také žili do jisté míry ve vodě, rozhodně více než dnešní druhy. Konečné závěry ale vyžadují další bádání. (PNAS 105, 5786–5791, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné